Praha patří v Evropě mezi tři nejdynamičtěji se rozvíjející města v oboru cestovního ruchu
Jak už bylo mnohokrát řečeno, hlavním magnetem pro zahraniční turisty, přijíždějící do Česka, je Praha, a to takovým, že hodně lidí už zastává názor, že hlavní město je turisty přecpané. Zda je tomu skutečně tak, to zjišťoval Zdeněk Vališ.
"Okolo turismu existují různé mýty. Jeden z nich je, že pokulháváme za Vídní ve všech směrech. Při vší úctě k mým vídeňským kolegům, se kterými mám ty nejlepší vztahy, musím říci, že je to zcela obráceně. Praha vlastně ve všech ukazatelích už před několika lety Vídeň předběhla. Mimo jiné je to vidět i v tom, že dříve jsme se jezdili učit do Vídně my a teď naopak jezdí oni sem a ptají se, jak na to jdeme. Ne že bych byl tak ošklivý a měl z toho škodolibou radost, ale trošku mě to těší."
Už několik let třeba neplatí, že Praha má méně kvalitních hotelů než Vídeň, Prahu posouvá v očích turistů před Vídeň i fakt, že má nelimitované provozní doby řady obchodů a vůbec služeb o víkendech i večer."Turisté přijíždějí na tři a půl dne, chtějí si v průběhu pobytu přijít na své, užít si za své peníze. A v Praze si prostě užijí víc."
Jiným oblíbeným mýtem je to, že do Prahy sice jezdí hodně turistů, ale na rozdíl od jiných měst se v ní zdrží jen krátce. Opak je pravdou! Délka přenocování turistů v Praze je jedna z největších v Evropě. To samozřejmě těší každého, kdo se v Praze pohybuje v odvětví cestovního ruchu i v navazujících činnostech. Radostně si mnou ruce i makroekonomové. Do země připlývá stále více peněz. Jenže mnozí domorodci, hlavně v létě, stále více remcají, že kvůli turistům už pomalu není v Praze k hnutí. Nadšeni nejsou ani někteří památkáři. Přední odborník na cestovní ruch Jaromír Beránek, šéf analytické firmy Mag Consulting, ale nesouhlasí s názorem, že Praha už víc turistů nepojme.
"Já se domnívám, že Praha není turisty přecpaná. Magistrát se snaží - a určitě se mu to podaří - vytvořit nové turistické pěší trasy. Jen pro srovnání, v našich ubytovacích zařízeních se vloni ubytovalo tři milióny sedm set tisíc zahraničních turistů. A já se domnívám, že Praha by klidně pojala až pět miliónů zahraničních turistů ročně."Praha má v podstatě výhodu nebo nevýhodu, jak se to vezme, že turisticky nejatraktivnější místa se nacházejí v jednom, relativně malém prostoru, který zahrnuje Staré město a přes Karlův most navazující Malou stranu a Hradčany. To přiznává i náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister. Zároveň ale vlastně sám naznačuje, že mohutný turistický proud by se dal takříkajíc poněkud rozředit.
"Já bydlím na Malé straně, prožil jsem tu celý život, 58 let. Z pohledu starousedlíků je turista problém. Samozřejmě ale jenom tady. Myslím ale, že Pražáci si umí poradit, že pomalu nacházíme další zákoutí, která ještě turista neobjevil, a kde je spousta hospůdek, obchůdků, které slouží jenom Pražákům."
Pražákům by bezesporu vyhovovalo, kdyby tomu tak bylo i v budoucnu. Existují přece i jiné možnosti, jak ještě zvýšit počet turistů v hlavním městě, aby přitom nezakopávali o sebe a o domorodce - nabídnout jim nové, netradiční trasy. Jan Bürgermeister je tomu vřele nakloněn."Já mám v hlavě jednu hezkou trasu na Letnou. Proto teď měníme územní plán, aby v místech někdejšího Stalinova pomníku nějaká vznikla nějaká turisticky atraktivní nabídka. A z Letné pak přes Stromovku k ZOO v Troji. Myslím, že by to mohl být důvod k tomu, aby turisté v Praze o jeden den déle zůstali. Je tu také otázka přiblížení Vyšehradu k centru města."
Zatraktivnění nových turistických tras v Praze bude samozřejmě něco stát. Těžko zatím říci, zda půjde o desítky, stovky miliónů korun nebo dokonce o miliardy. Na druhé straně ale člověka napadá, že by finance neměly představovat až tak velký problém. Vždyť turistická Praha je takové zlaté vajíčko pro státní rozpočet. Ten by tedy logicky vzato měl zase Praze část získaných příjmů vracet. Je stát v tomto ohledu skutečně štědrý?
"Já tuto otázku děkuji. Nám by se mnohem lépe argumentovalo lidem, kdybychom mohli říci: tyto miliardy, co dáváme například do veřejných prostranství, by nebyly, kdyby turisté do Prahy nejezdili. Bohužel, stát není ochoten přistoupit na to, aby příjmy města měly adresné zdroje. Je to škoda. My nevidíme adresně jedinou korunu z té enormní zátěže turistů. Neumíme prostředky vracet do míst, které jsou víc zatížené, protože takové mechanismy stát odmítá nastavit."
Velké peníze nepřináší státu pouze pražské historické památky, ale třeba i takové novodobé Kongresové centrum. Jenom zásluhou tzv. kongresové turistiky vydělá ročně 500 miliónů korun. Město se přitom muselo zadlužit, aby mohlo provést kompletní rekonstrukci celého areálu kvůli výročnímu zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. V září 2000 se Praha stala centrem finančního světa a celou Českou republiku to patřičně zviditelnilo. Náklady za tuto akci ale nese dodnes Praha."Kongresové centrum je nesmírně důležitý ekonomický fenomén v oboru turistického ruchu. Kongresový turista utrácí trojnásobně, čtyřnásobně víc než běžný turista. Bohužel i tady se stát chová k majetku města macešsky. Umožnil nám uzavřít obrovský úvěr kvůli Mezinárodnímu měnovému fondu, ale splácení úvěru nechává na městu. A ještě nám blokuje majetek tak, abychom s ním nemohli tvůrčím způsobem hospodařit."
Co tedy Pražanům zbývá? Jak říká radní Bohumil Černý, i když z turistického ruchu nemají město a jeho obyvatelé to, co by měli mít, měli by se Pražané chovat k turistům vlídně.
"Je na místě tolerance a pochopení pro turistický ruch, byť nám třeba někdy leze na nervy."