Pro mladší generaci je rozdělení Československa už historickou událostí

Rozdělení Československa hodnotí kladně dvě pětiny Čechů a Slováků. Ukázal to společný výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Inštitútu pre verejné otázky Bratislava. Kontakty mezi Čechy a Slováky jsou stále velmi blízké.

Paulína Tabery, foto: archiv Akademie věd ČR

I 25 let po rozdělení si však lidé myslí, že mělo proběhnout referendum. To přitom někteří politici pokládali za nebezpečné za situace, že by dopadlo v obou zemích odlišně. Pro starší je rozdělení státu událost stále živá, pro mladší už historie. Na výzkumu se podílela Paulína Tabery ze Sociologického ústavu:

"Názory jsou v České i Slovenské republice podobné. 46 procent v obou zemích zastává názor, že to byl krok správný. Opačný názor, že to byl krok nesprávný zastává na Slovensku 42 procent, v Česku je to jen 37 procent. Zhruba pětina lidí neumí odpovědět. Když jsme se na rozdělení Československa ptali v rámci hodnocení dalších historických událostí, tak to byla shodně nejméně pozitivně vnímaná událost."

Sledovali jste názory na rozdělení dlouhodobě?

"Ano, sledujeme názory dlouhodobě, od roku 2003. Bylo vidět, že víc jak polovina lidí si až do roku 2012 myslela, že to byl správný krok. Od roku 2012 oslabilo mínění té správnosti, a zároveň začal narůstat podíl lidí, kteří na to nemají názor, nebo se k tomu neumí vyjádřit."

Hodnotí lidé vztah obou zemí stále jako velmi blízký?

Foto: archiv ČRo

"V zásadě ano. Vyplývá to i z jiných výzkumů. Děláme dlouhodobě hodnocení vztahu k jiným národům, a k jiným státům, a tam Slováci vychází jednoznačně nejlépe. Byly prováděny i výzkumy v rámci Visegrádské čtyřky, a tam rovněž vzájemné kontakty vztah Čechů a Slováků byly časté, a postoje kladné."

Uběhlo 25 let, vyrostla nová generace, která se narodila v samostatné České a samostatné Slovenské republice. Jak vnímají rozdělení mladší a starší ročníky?

"Právě v otázce, jestli je to správný nebo špatný krok, se ukazují velké rozdíly podle věku. Zejména u lidí starších 65 let převažuje názor, že to byl krok nesprávný. U generace mezi 45 až 65 lety jsou názory vyrovnané. A u mladších ročníků pod 45 let velmi prudce narůstá podíl těch, kteří se k tomu neumí vyjádřit. A pokud už se vyjádří, tak si myslí, že je to správný krok. Svědčí to o tom, že se z události, která byla pro starší životním zážitkem, stává historická událost, ke které mají ti mladší pochopitelně odtažitější vztah."

Vadí lidem stále, že neproběhlo referendum?

"Vadí jim to stále. My jsme tuto otázku pokládali v Česku dvakrát. V roce 2012 a 2017, a pořád převažuje názor, že rozdělení bez referenda bylo nesprávné. V obou republikách je to rozložení názorů velmi podobné, myslí si to více než dvě třetiny lidí. Na Slovensku tuhle otázku sledují už od devadesátých let, a ten negativní názor je velmi stabilní."

Sledovali jste při výzkumu také, zda lidé rozumí druhému jazyku?

"Lidí jsme se na to ptali. Je to tedy jejich pocit, nakolik druhému jazyku rozumí. Ptali jsme se na to dvakrát, v České republice rovněž v roce 2012 a 2017. Češi mají pocit, že slovenštině rozumí. Téměř 90 procent říká, že rozumí bez problémů, nebo s menšími obtížemi. Bezproblémovou znalost slovenštiny deklaruje víc než polovina, 55 procent lidí. Jsou tam rozdíly podle věku. V té nejmladší věkové kategorii 18 až 29 let pozorujeme, že znalost je menší. Častěji uvádějí, že rozumí s většími obtížemi nebo vůbec."