Průzkum: Možnost obědů zdarma zlepšuje docházku dětí do škol
Možnost mít ve školce nebo škole oběd zdarma zlepšuje docházku téměř tří čtvrtin dětí ze sociálně slabých rodin. Počet těchto dětí se ve školkách, kde mají možnost jíst zadarmo, zvýšil o 37 procent. Vyplývá to z analýzy, kterou představili zástupci Nadace Open society fund a společnosti Median.
Průzkum nadace Open society fund teď zjišťoval, jak bezplatné stravování ve školách funguje, říká za nadaci Lucie Plešková:
"My jsme se do toho pustili, protože jsme chtěli zjistit, jaké jsou bariéry pro docházku dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí do mateřských škol. To jsou děti, které ji potřebují nejvíce, a stále jich tam není dost. A právě hrazení stravného se dlouhodobě ukazuje jako jedna z překážek."
Problematika se údajně netýká jen chudých rodin v sociálně vyloučených lokalitách. Podle Eurostatu žije 20 procent českých dětí v ohrožení příjmovou chudobou. Obědy zdarma by ve školkách mohlo dostávat zhruba 70.000 dětí, které tam již chodí. Ministerstvo práce v příštím školním roce zajistí školní obědy pro zhruba 10.000 dětí od tří do 15 let.
Odbory tlačí na vládu, aby přijala jejich návrh na zvýšení platů ve veřejné sféře
"My jsme už kompromis učinili - náš původní požadavek byl od 1.9.2017 a řekli jsme, že jsme připraveni a že datum 1.11. je pro nás přijatelným kompromisem. A z tohoto pohledu si myslíme, že návrh odborů 10% a 15 %, tak je schopen státní rozpočet bez problému zvládnout."
Vláda má navýšení platů řešit 4. září při projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok. Poté se kabinet sejde i se zástupci odborů. Ty pak podle výsledku schůzky rozhodnou, co dál.
Česká ekonomika rostla ve 2.čtvrtletí o 4,7 pct
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí rostla o 4,7 procenta. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu. Čísla potvrdila, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla v meziročním srovnání největším tempem od druhé poloviny roku 2015. K příznivému vývoji české ekonomiky přispěla jak domácí, tak zahraniční poptávka, uvedli statistici.
Analytici očekávají solidní růst českého hospodářství i ve druhém pololetí letošního roku, za celý rok bude Česko podle nich patřit mezi země s nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU.
Obchvat Českých Budějovic bude do roku 2021, cena je 12 miliard
Obchvat Českých Budějovic by měl být hotový do roku 2021. Odhadovaná cena je 12 miliard korun bez DPH. Stavba bude součástí dálnice D3. "Stavba je přímo speciálním zákonem stanovená jako prioritní dopravní záměr, kterých je devět," řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Nina Ledvinová.
Na každý úsek je 15 uchazečů, jsou ve velké míře ze zahraničí, ze Španělska, Turecka, Itálie i Bosny a Hercegoviny. Jak dříve řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), obchvat uleví od velké části tranzitní dopravy, která dnes vede přímo přes České Budějovice. Klesne hustota provozu, dnes podle ministra křižovatkami ve městě projede až 60.000 aut denně.
Do nevyužívaných nádražních budov se nastěhují policisté nebo pošta
Řada nádraží v Česku vypadá neutěšeně a rekonstrukce jim určitě prospěje, říká Tomáš Drtina, viceprezident správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí:
„Pokud se podíváme třeba do západní Evropy, tak tam ve větších městech často máte pocit, že jste primárně v nějakém nákupním centru nebo v nějaké nákupní ulici. Jsou tam obchůdky, restaurace, kavárny a jen tak mimochodem tam odjíždějí vlaky."
Tento model ale zatím v Česku připomíná pouze pražské hlavní nádraží. Denně tudy projde 100 tisíc lidí, žádné jiné nádraží v Česku není natolik vytížené a díky tomu atraktivní pro obchodníky.
České dráhy vydělaly za první pololetí přes půl miliardy korun
"Vidíme, že růst je v mezinárodní přepravě, v dálkové dopravě v České republice, vidíme růst příměstské dopravy u větších aglomerací a vidíme, že se vyplatí investice do vyšší kvality vozidel a služeb."
Právě investice do nových vozidel pro osobní dopravu ale letos poklesly, a to skoro o 900 milionů korun. Největším nákupem bylo 47 vagonů od rakouských drah, které České dráhy postupně modernizují a chtějí je nasadit zejména na dálkové vlaky. Ročně platí kraje Českým drahám více než devět miliard korun, další zhruba čtyři a půl miliardy platí stát, který si objednává rychlíky a expresy.
Mladí lidé hledají praxi ve svém oboru už při studiu
U absolventů škol dřív hodně vadilo zaměstnavatelům, že mladí lidé nemají praxi. Na to už se ale studenti připravují a podle zjištění statistického úřadu už jich podstatná část získává praxi během studia. Potvrzuje předsedkyně úřadu Iva Ritschelová:
Podle doporučení pracovních agentur je pro studenty praxe - třeba i formou neplacené stáže - důležitá. A zvlášť, pokud je v podniku, kam by student chtěl po škole nastoupit. Navzdory praxi si velká část absolventů stěžuje, že v zaměstnání není dostatečně využívána jejich kvalifikace.
Ochota přestěhovat se za prací je u mladší generace větší, ale čísla stále nejsou nijak ohromující, popsala Gabriela Strašilová z odboru statistiky trhu práce:
"Podle statistik změnilo bydliště kvůli práci 167 tisíc mladých zaměstnanců. To je necelých 13 procent. Šlo hlavně o vysokoškoláky a středoškoláky s maturitou. Nejvíce se mladí lidé stěhovali za prací v rámci Česka. Jen 28 tisíc lidí zvolilo zahraničí."
České vepřové je zdravější než maso z dovozu
"Český spotřebitel s ohledem na to, co se k nám nejvíce dováží, pokud bude kupovat maso od českého chovatele, tak dělá ten nejlepší krok i pro svoje zdraví. Když se podíváme na hlavní dovozové státy, jako je Polsko, Německo, Belgie, tak tady jsme na výrazně vyšších hodnotách. Například oproti Belgii a Polsku jsou naše hodnoty poloviční."
V České republice vyprodukují zemědělci 310 tisíc tun vepřového masa ročně, spotřebuje se ho ale téměř 530 tisíc tun. Nejvíce masa se dováží z Německa, Španělska a Belgie.
Šéf agrární komory kritizuje, že ČR vyváží tři miliony tun obilí
Jeden z největších problémů českého zemědělství je, že ČR ročně vyváží tři miliony tun obilí. Důvodem je, že ho zemědělci nestačí zkrmit. ČTK to řekl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek po konferenci o zemědělství a potravinářství, jež byla součástí českobudějovického agrosalonu Země živitelka. Navrhnul zvýšit podporu citlivých komodit živočišné a rostlinné výroby z nynějších 15 na 30 procent.
