Pomůže sociální experiment v Brně snížit počet lidí bez domova?

Brněnský magistrát zkouší sociální experiment. Jak napsal týdeník Euro, loni v květnu byla na jihu Moravy návštěva z Kalifornie. Bývalá vedoucí meziresortní komise americké federální vlády pro bezdomovectví Katharine Galeová na příkladu texaského Houstonu dokázala, jak si lze v relativně krátkém čase poradit s bezdomovectvím, a to v českém prostředí zcela novátorským způsobem.

Ilustrační foto: Eric Pouhier, CC BY-SA 2.5

„Prostě dejte lidem bez domova byty," poradila Galeová Brňanům koncept známý jako Housing First. Zajímavé bylo, že většina houstonských bezdomovců si poskytnutou střechu nad hlavou dokázala udržet. Dokonce si našli práci a začlenili se do normálního života, uvedl týdeník Euro.

Brno chce dostat lidi z chudinských gett

Brněnský magistrát vylosuje prvních deset bytů pro lidi z vyloučených lokalit. Projekt nazvaný Rychlé zabydlení má za cíl dostat lidi z chudinských ghett a bojovat s chudobou.

Martin Freund, foto: ČT24

Úřad vybral 420 rodin, padesát z nich získá letos bydlení. Nebudou platit předražený nájem v ubytovnách a se startem do nového života jim pomůžou sociální pracovníci, říká Martin Freund z hnutí Žít Brno:

"My jsme se rozhodli, že nebudeme informovat sousedy v bytech, kam rodiny nastěhujeme, a to z toho důvodu, abychom ty rodiny nestigmatizovali. Ve chvíli, kdy dopředu avizujete: pozor, pozor, tady vám přichází někdo, s kým by mohl být potenciální problém, tak ten problém můžete nechtěně vytvořit. Proto jsme se rozhodli, že to nebudeme dělat."

Sociální byt, foto: Michal Malý, archiv Českého rozhlasu

Tento způsob likvidace ghett je podle Freunda také v Nizozemsku úspěšný z 90 procent.

Byty budou vybaveny kuchyňskou linkou a základním nábytkem. Prvních deset vylosovaných rodin by se mělo do nového bytu nastěhovat během měsíce a k ruce jim ze začátku bude sociální asistent.

Nájemné by bylo nižší, než na ubytovnách

Mnoho lidí by se z ubytoven rádo přestěhovalo, ale většinou totiž nemají šanci byty pronajmout.

Ubytovna ve vyloučené lokalitě v Brně, foto: Robert Barca, CC BY 4.0

"Chtěla bych odtud, určitě, protože jsem v podnájmu. Měla bych levnější nájmy,"říká Beáta, která za jednu místnost platí ze sociálních dávek 12 tisíc korun měsíčně. Má dvě děti. Kdyby ji úřad vylosoval a dostala stejně velký byt, za nájem a energie zaplatí třetinu.

Přestěhování do normální lokality je dobré zejména pro děti a jejich vzdělání. S tím souhlasí Libor Tománek, zástupce ředitelky 28. základní školy v Brně, kam chodí právě děti z vyloučených lokalit:

"Adresa 'ubytovna' je pro nás tou nejhorší adresou, kde dítě může bydlet. Rodina, která bydlí na ubytovně, řeší problémy, které, pokud má relativně slušné ubytování, řešit nemusí a neřeší."

Matěj Hollan, foto: Matěj Pálka, archiv Českého rozhlasu

Náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno) uvedl, že jeho lidé začali připravovat projekty, jejichž výsledkem má být více než sto bytů obsazených lidmi, kteří dnes žijí na ulici. „Ukazuje se, že tento přístup je daleko efektivnější a levnější než všechny formy ubytoven a přechodného bydlení," tvrdí Hollan. Projekt má podporu brněnského primátora Petra Vokřála.

Na severu Čech si počkají na výsledky

Situaci ve vyloučených lokalitách se snaží řešit taky města na severu Čech. Například Varnsdorf na Děčínsku, kde žije ve vyloučené lokalitě víc než 800 lidí, říká místostarosta Varnsdorfu Josef Hambálek z hnutí ANO:

Městská ubytovna ve Varnsdorfu|Foto: Filip Jandourek, Český rozhlas

"Máme jednu velkou vyloučenou lokalitu - Kovářská, Žitavská, kde žije víc jak 800 lidí. Řeší se to velmi obtížně, protože byty jsou v soukromém vlastnictví. Je to stejný problém jako jinde v republice i v Brně, kde lidé platí velmi přemrštěné nájmy."

Místostarosta Hambálek počká, jaký bude mít experiment se sociálním bydlením v Brně úspěch. Pak by varnsdorfská radnice vyzkoušela podobné řešení.