Pracovníci Moravského zemského muzea vytvářejí spolu s antropology podobu princezny z Býčí skály. V této jeskyni Moravského krasu byla její lebka objevena na konci 19. století. Je jedním ze symbolů a nejcennějších předmětů moravské archeologie.
Býčí skála|Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague Int.
Vytvoření podoby princezny trvalo měsíce. Nabízí se otázka, jak vlastně vypadala? Na to odpoví vedoucí Centra kulturní antropologie Petr Kostrhun:
"Je to mladá žena mezi 20 až 30 roky. Má symetrický obličej, takže můžeme říci, že nejen z dnešního pohledu je to atraktivní mladá žena."
Ví se, jaké měla třeba vlasy, oči?
"To je otázka, která všechny zajímá, ale je na ni nejsložitější odpověď. To nevíme. V případě tohoto nálezu se jedná o období starší doby železné, někdy v době 500 - 600 let před naším letopočtem. V této době se formovalo středoevropské etnikum. Z našeho pohledu by barva očí a vlasů mohla být hnědá."
Čím je tato lebka princezny zvláštní? Kdy byla objevena?
Petr Kostrhun, foto: Moravské zemské muzeum
"Pro nás má velikou hodnotu z více důvodů. Byla nalezena v roce 1872, což je doba, kdy se archeologie jako vědecká disciplína teprve rodí. Nejenom u nás, ale v rámci celé Evropy. Nalezl ji badatel, který se jmenoval Jindřich Wankel, který je také nazýván otcem moravské archeologie. Byl to první profesionálně orientovaný vědec, který se zabýval archeologickým výzkumem. Tento důvod je historický z pohledu dějin archeologie. A za druhé se jedná o nález jeskynní svatyně ze starší doby železné, tzv. halštatské, z období přibližně 550 let před naším letopočtem. Tento nález svým bohatstvím a množstvím je minimálně ve středoevropském kontextu zcela výjimečný. Proto rekonstrukce každé části z tohoto nálezu je pro nás významná i vědecky."
Našly se v jeskyni i pozůstatky dalších lidí, popřípadě nějaké šperky?
Tzv. Wanklova lebka, vedle rekonstrukce podoby 'princezny', foto: Moravské zemské muzeum
"V této jeskyni se našly pozůstatky asi 40 osob, které zde byly s největší pravděpodobností obětovány. Žena, kterou nazýváme princezna, je zvláštní tím, že pod její hlavou byly nalezeny velmi honosné a velké zlaté šperky, tzv. diadémy. Ty jsou opět jedinečným nálezem v celoevropském kontextu. Takové nálezy bychom v Evropě napočítali na prstech dvou rukou. Tato žena musela mít výjimečné postavení v tehdejší společnosti. My bychom asi dnešním jazykem neřekli, že to byla princezna, ale mohla to být kněžna nebo spíše velmožka, nebo manželka či dcera velmože. Určitě to byla osoba, která ve společenské hierarchii stála velmi vysoko."
Budou moci návštěvníci podobiznu princezny vidět?
Býčí skála, pamětní deska věnovaná Jindřichu Wanklovi|Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International
"Určitě ano, snažíme se, aby to bylo atraktivní pro návštěvníky. Krátce po dokončení rekonstrukce, která bude v horizontu několika málo týdnů, vytvořenou bustu princezny vystavíme v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně," uvedl vedoucí pavilonu Anthropos Petr Kostrhun.
Většinu nálezů z Býčí skály, včetně toho nejslavnějšího, jímž je bronzová soška býčka, vystavuje Přírodovědné muzeum ve Vídni. Objevitel nálezu Jindřich Wankel si ale jeden předmět ponechal. Byla jím právě lebka princezny. Vedení muzea předpokládá, že se rekonstrukce lebky princezny stane turistickou atrakcí.
Ještě letos by měl Anthropos vystavit i rekonstrukci kostry neandertálce. Expozice počátků lidstva tak představuje nejen práci Jindřicha Wankela, ale i jeho úspěšného vnuka Karla Absolona, který objevil slavnou Věstonickou venuši.
