Co bylo rozbuškou k defenestraci? Kámen, který zasáhl kalich nebo hlavu Jana Želivského

Z jejích oken bylo svrženo několik novoměstských konšelů. Ve zdejším vězení pobýval Jan Sladký Kozina, ale také básník Stanislav Kostka Neumann. To vše zažila Novoměstská radnice, která patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám na Novém Městě pražském. Její věž s kaplí se velmi podobá věži na Staroměstské radnici.

Dobytčí trh s Novoměstskou radnicí v 16. století

Karel IV. založil Nové Město pražské na 350 hektarech. Bylo to více než než Staré Město, Malá Strana a Hradčany dohromady. Proto bylo nutné postavit i radnici. Najdete ji na Karlově náměstí, které se v té době nazývalo Dobytčí trh, uvedl Stanislav Marchal:

"Karel IV. úmyslně náměstí založil jako v té době největší středoevropské náměstí. Měl představu, že se zde budou odehrávat všechny významné události v historii Prahy. Ve skutečnosti tuto funkci nikdy neplnilo. Tady na Karlově náměstí to až do poloviny 19. století vypadalo spíše jako na venkovské návsi. Dnešní podoba náměstí, pokud se týká parku, pochází z poloviny 19. století a byla to práce významného zahradního architekta Thomayera."

Rychlý posel defenestraci nezabránil

Pražská defenestrace v červenci 1419 na obraze Adolfa Liebschera

Novoměstská radnice, která je v jednom z rohů náměstí, byla dokončena v roce 1418 už za vlády Karlova syna Václava IV. Rok po dokončení se tu odehrála první pražská defenestrace.

"Král Václav IV. na sklonku své vlády rozhodl, že konšelé na Novoměstské radnici budou nahrazeni konšely katolickými, protihusitskými. To se stalo 6. července 1419. Noví konšelé začali pronásledovat zastánce husitství a spoustu, ať už skutečných nebo domnělých příznivců husitů uvěznili ve zdejším vězení. Hrozilo, že je noví konšelé nechají popravit. Jan Želivský, který kázal v nedalekém kostele Panny Marie Sněžné, proto pronesl plamenné kázání a dav jeho příznivců přišel pod okna Novoměstské radnice."

Konšelé měli mezi příznivci husitů své špehy a věděli, že jim hrozí nebezpečí. Vyslali proto rychlého posla na Pražský hrad. Podkomoří to nepodcenil a vyrazil jim na pomoc se třemi stovkami ozbrojených jezdců. Posel se rychle vrátil se zprávou, ale konšelé neodhadli, že posel postupuje podstatně rychleji, něž skupina jezdců.

Novoměstská radnice, foto: Kristýna Maková

"Konšelé si řekli, že už je to otázka pár minut, než tu jezdci budou, a rozhodli se na příznivce husitů házet z oken kamení. Literatura se liší v tom, co bylo hlavním impulsem k tomu, že příznivci husitů vyrazili dveře. Část literatury říká, že je rozzlobilo samotné házení kamenů, část uvádí, že trefili monstranci nebo kalich, někdo snad prý měl takovou trefu, že zasáhl Jana Želivského do hlavy. Skutečností je, že vyrazili dveře radnice, vnikli do prvního patra a z obecní radní síně vyházeli z oken sedm přítomných konšelů, purkmistra, rychtáře a několik obecních starších, kteří měli tu smůlu, že tu byli přítomni. A právě v tomto okamžiku přijeli jezdci. Podkomoří celkem správně usoudil, že by nemělo cenu pokoušet se dav rozehnat, účel, pro který sem přijeli, už samozřejmě nesplní."

Král Václav IV., který v té době pobýval v Novém Hrádku u Kunratic, dostal po zprávě záchvat mrtvice a o několik dní později zemřel.

Ve vězení tu byl Kozina i básník Neumann

Šatlava, foto: Kristýna Maková

Když o pár století později císař Josef II. rozhodl, že se samostatná pražská královská města spojí, ztratila zdejší radnice svou původní funkci. A protože tu vždycky bylo i vězení, byla budova dána do užívání trestního soudu. Obří síň, ve které došlo k defenestraci, byla rozdělena příčkami na malé kanceláře.

Ve zdejším vězení se v průběhu staletí ocitly známé osobnosti. Třeba vzbouření Chodové i Jan Sladký - Kozina. Bylo tu vězněno i 76 příznivců hnutí Omladiny.

Proces s Omladinou

"To byl jeden z největších procesů, ke kterému došlo v rakouské monarchii 19. století. Asi nejznámější z nich byl Stanislav Kostka Neumann. V jednom literárním díle později o Novoměstské radnici píše jako o novoměstské bastile. Do vězení se drtivá většina z nich dostala na udání jednoho jejich člena, který se jmenoval Mrva. Psal se samozřejmě s velkým "M", ale potom v české literatuře přelomu 19. a 20. století se to stalo symbolem zrádce a mrva se psalo s malým "m". Byl zavražděn na Štědrý den 1893 a dobový tisk píše, že byl zavražděn před ozdobeným vánočním stromkem."

Jak dodal Stanislav Marchal, roku 1905 se Novoměstské radnici opět vrátila její původní podoba před renesanční přestavbou. Postarali se o to významní architekti Kamil Hilbert a Antonín Wiehl. V roce 1962 pak byla Novoměstská radnice prohlášena národní kulturní památkou.