Rok 2016 bude ve znamení Karla IV., chystají se konference, výstavy i koncerty
Nadcházející rok 2016 se dá bez větší nadsázky nazvat jménem Karla IV. 700. výročí narození budoucího českého krále a římského císaře zařadilo na seznam významných světových výročí také UNESCO. K oslavám se připojí řada významných institucí. O jejich plánech se více dozvíte v dnešní kulturní rubrice.
"Bude tam vystaveno kolem 200 exponátů. Výstava bude mít pražskou a norimberskou část. Převážná část exponátů bude totožná na obou zastaveních výstavy. Budeme vystavovat všechna výtvarná média - sochařské práce, malířství, rukopisy, zlatnictví, textilní památky. Pozornost bude věnována i archivním dokumentům. Přijede např. Zlatá bula Karla IV., která byla vyhlášena v roce 1356 v Norimberku a v Metách. Je to vlastně základní právní dokument Svaté říše římské, který platil až do zániku tohoto politického soustátí v roce 1806."
K výstavě je na obou stranách, české i německé, připravován také doprovodný program a zapojeno bude na padesát karlovských památek mezi Prahou a Norimberkem. A v Norimberku se bude také konat vědecká konference, která se bude věnovat tomuto významnému městu v době Lucemburků. Vědecké konference proběhnou i v Česku. Mimo jiné pod záštitou Karlovy univerzity, která připravuje i výstavu Druhý život Karla IV. Tzv. druhý život slavných osobností, většinou světců, bývá někdy důležitější, než jejich život skutečný. Podle profesora Jana Royta z Univerzity Karlovy to ale není Karlův případ:"Já myslím, že u Karla je ten první život prostě úžasný - stačí zmínit jen Karlštejn, katedrálu a samotnou Prahu. Jeho první život je opravdu velmi slavný. Je jasné, že když to byl tak významný panovník, tak se k němu obraceli i panovníci následující, ostatně, Karel se také obracel ke Karlu Velikému. A právě Jagellonci, kteří nastupují na český trůn, tak chtěli na karlovskou dobu navázat tím, že nechali znovu zřídit busty českých zemských patronů, obnovili svatováclavskou kapli, postavili Prašnou věž, která je aluzí na mosteckou věž...Tady vidíme opravdu přímý důsledek. Zase na druhou stranu v období baroka vidíme, že třeba univerzita se snažila na svého zakladatele navázat. V 19. století už do toho proniká politikum, nacionalismus. Vzniká ale třeba také socha na Křižovnickém náměstí, která byla odhalena v roce 1848 u příležitosti 500. výročí univerzity. A pak existují různé interpretace z hlediska koncepce českých dějin, kdy se řeší Karel IV. jako český král nebo císař Svaté říše římské. Svou roli v tom hrají i ty nacionální česko-německé spory, jestli je to ´popský král´, jak jej nazývali Němci nebo ´Otec vlasti´, jak jej vidí Češi. To jsou problémy toho druhého života, kdy do toho proniká i politika."A existuje vůbec něco, co o Karlovi nebylo řečeno?
"Určitě ano. Odkrývají se třeba nové nástěnné malby, byly objeveny i nové archiválie, třeba v Itálii. Mám teď doktorandku, která je v Sienně, a tam jsou archivní doklady o pobytu Karla IV., které nebyly třeba nikdy publikovány. Takže pořád ještě můžeme přijít na něco nového."
Akcí zaměřených na život, odkaz a dobu Karla IV. proběhne ještě mnohem více: Národní památkový ústav připravil Lucemburský rok, Národní technické muzeum se zaměří na stavitelství doby Karlovy a s programem přijde také Hlavní město Praha, Arcibiskupství pražské nebo Akademie věd ČR. A na své si přijdou i milovníci hudby, chystají se také různé koncerty, na kterých vystoupí třeba Schola gregoriana Pragensis nebo skupina The Tap Tap. S osobností Karla IV. se budou moci seznámit i lidé v zahraničí, třeba prostřednictvím výstavy, kterou připravují Česká centra.