Bez skanzenů by tradiční česká vesnice zanikla
Kdyby nebylo skanzenů, tradiční české vesnice minulých staletí by úplně zanikly. Jeden ze skanzenů je v Přerově nad Labem. Zdejší Polabské národopisné muzeum, otevřené v roce 1967, bylo první svého druhu v Čechách.
"Už v roce 1895 byla tato chalupa od rychtářů Bělíkových vykoupena majitelem zdejšího panství arcivévodou Ludvíkem Salvátorem Toskánským. Bylo v ní zřízeno malé místní národopisné muzeum. My stojíme v prostoru, který je součástí přerovské návsi. Dřív tu byl sklad panského dříví, protože za staročeskou chalupou byla budova z roku 1846, panský lesní úřad, nebo-li po našem myslivna. Po úpravě staročeské chalupy v roce 1895 se toto prostranství proměnilo v parkově upravenou náves. V roce 1919 se tady odhaloval pomník obětem první světové války. V roce 1967, kdy po letech bylo národopisné muzeum obnoveno, byl na návsi zřízen záchranný skanzen," uvedla vedoucí skanzenu Jana Hrabětová.
"Začínali jsme si prohlížet muzeum u první chalupy, která sem byla převezena jako typická ukázka lidových staveb z našeho kraje, které se tu ve velkém stavěly na konci 18. století. Souviselo to se zrušením nevolnictví, poddaní se mohli stěhovat. Teď už stojíme před chalupou z Draha, kterou jsme sem přivezli jako výjimečnou lidovou stavbu, ve které je stavebně zachovaný výměnek. Chalupa je zajímavá i tím, že když se rozebírala, tak byl nade dveřmi nalezen trám z letopočtem 1766. Historicky to odpovídá, protože osada Draho u Nymburka byl panský dvůr. A ten se v roce 1766 parceloval, a toto byl jeden z prvních objektů."
Žádná chalupa 3+1, jen jedna světnice pro celou rodinu
"Průměrné chalupy měly světnici 4 krát 4 metry. V domě byla pouze světnice, síň a komora. Ale tady, vedle světnice hospodáře se nachází ještě výměnek. Je tu poměrně prostorná síň, ze které se do něj vchází. Když byly v chalupě děti, a v těchto menších usedlostech jich bylo hodně, na rozdíl od bohatých statků, kde bylo jedno nebo dvě děti kvůli dělení majetku, tak většinou děvčata spala v komoře a chlapci na půdě."
V jedné z chalup zabírá skoro čtvrtinu výměry světnice krásná pec, což by nebylo tak divné, ale vedle ní stojí trošku překvapivě stařičký sporák.
"V Polabí, kde byl poměrně pokrokový bohatý kraj, se už kolem roku 1860 stěhovalo vaření ze síně z černé kuchyně do světnice, a objevil se tady sporák. V jedné chalupě máme takový primitivní sporák už kolem roku 1860. Ale tento interiér je zařízení z konce 19. století, kdy už sporáky byly běžné, tak jsme sem dali typický železný sporák přisazený k peci, který má rouru ústící do komína. Byl to velký statek s velkým hospodářstvím, který zchudnul až v polovině 19. století, což se projevilo i na tom, že se takto zachoval až do roku 1974, kdy byl sem přenesen. Je tady obrovská pec na 12 bochníků chleba, protože v jiných chalupách byla většinou menší na sedm bochníků."
Do konce října ve skanzenu najdete lidové kroje středního Polabí. Další výstava pak připomene 125 let od Všeobecné zemské výstavy zvané Jubilejní (1891), po níž byla otevřena zdejší už vzpomínaná „staročeská chalupa".
