Vláda začne o návrhu státního rozpočtu na příští rok jednat 9. září. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Schodek rozpočtu navrhuje MF 70 miliard korun.
Vláda začne o státním rozpočtu na příští rok jednat 9. září
Foto: Miroslav Zimmer, archiv Českého rozhlasu
Vláda začne o návrhu státního rozpočtu na příští rok jednat 9. září. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Schodek rozpočtu navrhuje MF 70 miliard korun. Ministr nedávno řekl, že rozpočet je "napjatý", především kvůli požadavkům resortů vnitra a obrany reagujícím na "novou situaci z hlediska bezpečnosti".
Babiš v uplynulých dnech jednal o rozpočtech se zástupci ministerstvech. Například rozpočet vnitra se navýší přibližně o tři miliardy, ministerstvu obrany stoupne proti původnímu plánu o 1,5 miliardy.
Minimální mzda poroste o 700 korun
Bohumír Dufek, foto: Filip Jandourek, archiv Českého rozhlasu
Minimální mzda v Česku od ledna stoupne o 700 korun. Vláda se tak dohodla na částce 9 900 korun. To se ale nelíbí odborům. Požadovali totiž navýšení o tisíc korun. Potvrzuje to předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek:
"Já si myslím, že je velikou chybou vlády, že neodsouhlasila náš vývoj minimální mzdy. Myslíme si, že to odpovídá trendu v ekonomice, a je třeba podnítit spotřebu."
Josef Středula, foto: Filip Jandourek, archiv Českého rozhlasu
Jak dodal předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, při dosavadním tempu přidávání se nejnižší výdělek ke 40 procentům průměrné mzdy do konce volebního období nejspíš nedostane a vláda by měla voličům vysvětlit, proč svůj závazek ze svého programu nedodržela.
Téměř 70 procent podnikatelů se v průzkumu Hospodářské komory ČR vyslovilo proti navýšení minimální mzdy o 700 korun. Nejvíce se obávají toho, že zvýšení mzdových nákladů ohrozí konkurenceschopnost firem.
Social Watch: ČR se dostala z krize, řadě lidí ale hrozí chudoba
Foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
V Česku se zlepšila sociální situace nejchudších skupin obyvatelstva. Vyplývá to z výroční zprávy koalice neziskových organizací, která působí v rámci mezinárodní sítě Social Watch. Nadále tak Česká republika patří k nejméně zadluženým zemím v Evropské unii.
Ekonomka Ilona Švihlíková z pražské Vysoké školy ekonomické ale upozornila na to, že stále většina českých domácností obtížně vychází s příjmy, a proto je nutné i zvýšení minimální mzdy:
"Není normální, a je i ekonomicky nesmyslné, aby byla minimální mzda velmi hluboko pod hranicí chudoby. Když se podívám na mezinárodní srovnání, tak zjistíme právě u samoživitelů, což jsou chudobou velmi ohrožené skupiny, že v evropském srovnání musí pracovat nejdelší počet hodin, aby se dostali nad hranici chudoby."
ČR patří mezi země s nejnižší mírou příjmové chudoby. Její hranice je na 60 procentech mediánu mzdy. Velké množství lidí je těsně nad tímto limitem. Zhruba půl milionu lidí nemá ani životní minimum.
Levné hypotéky nejspíš končí
Foto: Filip Jandourek, archiv Českého rozhlasu
Doba nejlevnějších hypoték je nejspíš u konce. Největší banky navyšují úrokové sazby a pozadu nezůstávají ani menší hráči na trhu. Postupně se zvedají i ceny samotných nemovitostí. Obava ze zdražení přivedla jen v červnu do bank rekordní počet klientů. Objem sjednaných hypoték vystoupal na skoro 20 miliard korun.
Podle analytika Luboše Svačiny ze společnosti Golem finance Češi víc investují do výstavby nových bytů a domů:
"Je vidět, že poptávka roste hlavně v Praze. Staví se teď i menší byty, které se dobře pronajímají, dejme tomu 2+1, 2+kk."
Foto: Jiří Němec, Radio Prague International
Podle developerů by jen v Praze mělo v průběhu celého roku najít kupce až sedm tisíc nových bytů. Jejich ceny ale rostou rychleji než na začátku roku. Postupně se tak dostávají na hodnoty z doby před pěti lety. Průměrná cena nového bytu v Praze meziročně vzrostla na skoro 62 tisíc korun za metr čtvereční. Na splátku hypotéky vynaloží průměrná česká domácnost zhruba třetinu svých čistých příjmů.
Stále častěji lidé kupují i byty na investici. Podle developerů je sedm z deseti nákupů malých bytů právě za účelem investice, říká ředitel společnosti EKOSPOL Evžen Korec:
"Ideální je kupovat v Praze, protože tam je dostatečná poptávka po bytech. Koupím garsonku za zhruba jeden a půl milionu. Ta garsonka se v Praze pronajímá za 7500 měsíčně. To znamená víc než pětiprocentní výnos na investici."
O oddlužení žádá stále více mladých lidí
Ilustrační foto: Barbora Němcová, Radio Prague International
Češi se stále víc zadlužují - jen loni si půjčili 1 bilion 700 miliard korun. Fyzických osob, které vyhlásily osobní bankrot, sice ubývá, naopak ale stoupají čísla živnostníků, kteří na sebe podávají insolvenčí návrhy.
28 let, takový je průměrný věk lidí, kteří žádají o oddlužení. Snížil se tak o 7 let oproti minulým rokům. Hlavním důvodem osobních bankrotů mladých lidí jsou neuvážené půjčky. Nechtějí si dům vybavovat postupně a tak si naberou víc půjček najednou. Navíc si neumí udělat finanční rezervy, nemyslí na nečekané výdaje.
Foto: David Playford, Free Images
Podle společnosti Vše pro insolvenci žijí dvě pětiny Čechů na dluh nebo od výplaty k výplatě. Nečekané výdaje, třeba rozbitou pračku, pak řeší rychlou půjčkou. Podle odborníka Jana Malého ze společnosti Vše pro insolvenci roste počet mladých dlužníků v Česku i kvůli tomu, že lidem chybí základy ekonomického hospodaření:
"Je to dané i tím, že lidé nejsou na lákadla dospělého života, to znamená na spotřebitelské úvěry, moc připraveni. Nemají finanční gramotnost. Na to náš vzdělávací systém zatím zaměřen není, ale to není podle mého názoru problém jen České republiky."
Navíc podle očekávání Jana Malého by osobních bankrotů ke konci letošního roku mohlo být ještě víc. A to kvůli tomu, že si lidé vzali spotřebitelské půjčky na dovolené, a až po prázdninách zjistí, že splácení je nad jejich možnosti.
Do října asi bude dojednán prodej německého podílu Veletrhů Brno
Brněnské výstaviště, foto: CzechTourism
Do října by mohla být dojednána cena, za kterou chce Brno odkoupit 61 pct akcií společnosti Veletrhy Brno od jejich současného vlastníka, jimž je německá firma Messe Düsseldorf. Cílem je, aby město získalo tento balík akcií do konce letošního roku. ČTK to řekl po jednání se zástupci německé firmy přímo v Düsseldorfu brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).
Messe Düsseldorf je nyní většinovým vlastníkem společnosti Veletrhy Brno. Dalších 34 procent vlastní město Brno a zbytek pak drobní akcionáři. Pokud tato transakce vyjde, Brno se stane většinovým vlastníkem společnosti pořádající dlouhá desetiletí v areálu brněnského výstaviště četné veletržní akce. Město plánuje, že by se prostory výstaviště více otevřelo veřejnosti.
Zemědělci mají téměř sklizeno, byly to nejrychlejší žně za posledních 10 let
Ilustrační foto: YouTube
Zemědělci letos začali sklízet obilí přibližně o měsíc dřív než v jiných letech. Žně urychlilo suché a horké počasí. Byly nejrychlejší za posledních 10 let. Ještě zůstává pár nesklizených polí v Plzeňském a Královéhradeckém kraji a hlavně v Karlovarském. Což je dáno klimatickými podmínkami. Na Karlovarsku čeká na kombajny ještě zhruba čtvrtina úrody. Přitom ale ozimý ječmen je už i tam kompletně v sýpkách. Stejně jako řepka. Ostatní kraje už mají v podstatě po žních.
Miloš Porč, foto: Česká televize
Sucho úrodu neovlivnilo, je srovnatelná s jinými lety. Jsou ale menší zrna. Nejen u obilí, ale třeba i u slunečnic nebo kukuřice. Například ředitel olomoucké Agrární komory Miloš Porč řekl, že kvalita obilí je letos navzdory suchu poměrně dobrá a slušné jsou i ceny. Sice jsou nižší než loni, ale podle Porče není důvod si stěžovat.
Červenec byl pro pivovary jedním z nejlepších měsíců
Foto: Alexis Rosenzweig
Letošní červenec byl z hlediska tržeb jedním z nejlepších měsíců pro výrobce piva i pro výrobce limonád. Extrémně vysoké teploty u většiny firem zvýšily výtoč, některé pivovary mluví o nejlepším měsíci za posledních pět let. Červenec byl podle Českého hydrometeorologického ústavu třetím nejteplejším měsícem za posledních 55 let.
Do Česka se loni dovezlo nejméně obuvi za posledních 9 let
Foto: Kristýna Maková, archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
V Česku se loni vyrobilo zhruba 4,1 milionu párů obuvi, meziročně o procento méně. Dovoz obuvi, zejména z Asie, klesl meziročně o čtyři miliony na 100 milionů párů. Je to nejméně od roku 2006. Vyplývá to z ročenky České obuvnické a kožedělné asociace. Průměrná cena páru obuvi dovezené z Číny stoupla o deset korun na 79 Kč. "V uvedených cenách není v ČR v současné době možné pořídit ani vstupní materiály pro výrobu obuvi," uvedla ve zprávě asociace.
Česko v minulosti patřilo k největším výrobcům i exportérům bot. V 90. letech po uvolnění dovozu a liberalizaci trhu tvrdě dopadl na tuzemské obuvnické firmy příliv levné produkce z Asie. Po propadu výroby v letech 1997 až 2003 přišlo o práci 25.000 zaměstnanců velkých obuvnických firem. Výroba bot se stala postupně záležitostí menších, často i rodinných firem.
Od roku 2009 jsou výroba i počty pracovníků více méně stabilizované. "Českým výrobcům se reálně daří 70 až 80 procent své produkce úspěšně exportovat zejména do zemí EU, přičemž poslední čtyři roky jsou cílovými teritorii zejména Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko, ale i Francie," uvádí asociace.
Pěstitelé okrasných rostlin mají kvůli vedrům milionové ztráty
Ilustrační foto: Barbora Kmentová
Tuzemským pěstitelům okrasných rostlin sucho letos napáchalo škody za více než 50 milionů korun. Kvůli nebývale teplému a suchému počasí hynou okrasné keře i stromy a škody se zřejmě ještě zvýší, řekla ČTK při zahájení výstavy květin Flora Olomouc tajemnice Svazu školkařů ČR Marie Horáková. "Teplota u kořenů přesáhla 60 stupňů Celsia a rostliny se v kontejnerech doslova uvařily."
Naopak pěstitelé květin letní vedra přečkali bez větších ztrát. České firmy exportují do zahraničí minimálně a produkcí květin uspokojí téměř polovinu tuzemského trhu.
Potravinářská komora: Potraviny v ČR jsou dražší než v Německu
Foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Pod stejnou značkou se v Německu nakoupí dvě třetiny potravin levněji než v ČR, navíc jde často o kvalitnější výrobek, dokazuje další test organizovaný Potravinářskou komorou ČR, informovala v tiskové zprávě. Cenový rozdíl byl podle komory i větší než třetina hodnoty. V průměru se potraviny nakoupí v ČR skoro o čtvrtinu dráž než u západních sousedů.
Komora testovala dvacet produktů. Potravinářská komora ČR se dlouhodobě snaží dokázat, že české obchodní řetězce mají vysoké marže a stojí za vyšší cenou výrobků. Naopak nadnárodní výrobci argumentují tím, že se snaží optimalizovat cenu pro klienta a že se snaží zohlednit regionální chutě konzumentů. Obchodníci zase tvrdí, že případné "horší" složení preferují zákazníci kvůli nižší ceně.
