Ekonomický přehled týdne

Foto: Filip Jandourek, archiv Českého rozhlasu
0:00
/
0:00

Až 85 procent Čechů je proti zavedení eura. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Ipsos. Počet odpůrců společné měny se v Česku příliš nemění.

Euro nechce 85 procent Čechů

Foto: Filip Jandourek,  archiv Českého rozhlasu
Až 85 procent Čechů je proti zavedení eura. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Ipsos. Počet odpůrců společné měny se v Česku příliš nemění. Podobný byl například před dvěma roky. Česko se ale v přístupové smlouvě zavázalo euro přijmout. Podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera proto musejí toto téma řešit hlavně politici:

"Mě moc nepřekvapuje, že občané, kteří jsou v relativně ustálené nízkoinflační ekonomice, nevidí v zavedení měny, která přináší totéž, tolik hodnot jako občané, kteří kdysi do eura vstupovali. Už na vstupu eura jako jednotné měny byli z eura méně nadšeni Němci než Řekové nebo Italové, což možná dnes tolik neplatí."

Foto: Štěpánka Budková
Česká koruna by měla před přijetím eura posílit, uvedl Singer. Důvodem budou především, jako u jiných zemí včetně Slovenska, spekulace investorů. Zároveň ale upozornil, že současná vláda nemá přijetí eura v programu, takže o vstupu do eurozóny bude nejdříve rozhodovat nový kabinet vzešlý z voleb v roce 2017.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD je nejbližší možný termín pro vstup Česka do eurozóny rok 2020. S koaličními politiky by chtěl zesílit debaty o přípravných krocích. Shoda na termínu přijetí společné evropské měny ale uvnitř kabinetu podle něj není.


Za měsíc přibylo sedm tisíc pracovních míst

Foto: Mohammed Shaker,  Free Images
Sezónní práce odstartovaly naplno. Jen za poslední měsíc přibylo sedm tisíc pracovních míst - hlavně ve stavebnictví, zemědělství a cestovním ruchu. Podle mluvčí Úřadu práce Kateřiny Beránkové zaměstnavatelé hledají pracovníky napříč celou republikou:

"Je zájem o stavební dělníky, dále pracovníky v těžbě, lesnictví a podobně. I těch regionech, kde hrají tyto obory prim, je zvýšený zájem o pracovníky."

V Česku je teď bez práce více než půl milionu lidí. Jejich počet - i díky nabídce sezonních prací - ale klesá. Přesto na jedno pracovní místo připadá skoro sedm uchazečů.

Lidé proto stále častěji hledají uplatnění za hranicemi. Loni za prací vyjelo do evropských zemí víc než 110 tisíc Čechů - nejčastěji studenti, potvrzuje národní koordinátor EURES Miroslav Chytil:

Miroslav Chytil,  foto: archiv Miroslava Chytila
"Největší nabídka sezónních prací v Evropě je v oblastech gastronomie, zemědělství a turismu. Nedávno jsme organizovali nábor volných míst na výletních lodích nebo animátorů v Itálii."

Za prací do zahraničí míří stále častěji i lidé ve středním věku, a to hlavně ti z příhraničních oblastí. Nedaleko za hranicemi nacházejí práci v gastronomii, ve zdravotnictví nebo třeba jako řemeslníci.


Průměrná domácnost by z úspor přežila kratší dobu než loni

Foto: Stuart Miles,  FreeDigitalPhotos.net
Průměrná česká domácnost by v případě výpadku veškerých příjmů dokázala vyžít ze svých úspor tři měsíce a 18 dní. Našetřené peníze by jí tak vystačily na dobu o 15 dní kratší, než tomu bylo na konci loňského roku. V meziročním srovnání jde naopak o třídenní nárůst. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ING Bank.

Finanční odborníci doporučují mít úspory alespoň v té výši, aby stačily pokrýt výpadek příjmů na čtyři až šest měsíců. České domácnosti jsou v posledních dvou letech schopné pokrýt z úspor minimálně tři měsíce.

Banka však upozorňuje, že jde o průměr. "Některé domácnosti by se při nenadálém výpadku příjmů dostaly do nesnází už během několika málo týdnů," uvedl ředitel retailu ING Bank Libor Vaníček.


Konference upozorňovala na rozdílné výdělky žen a mužů

Foto: Evropská komise
Na rozdíly v odměňování žen a mužů se snažila upozornit dvoudenní konference, která skončila v Praze. Podle jejích pořadatelek z asociace Business & Professional Women (BPW) ženy v Česku musejí pracovat o dva a půl měsíce déle než muži, aby dosáhly na mužský roční výdělek.

Podle údajů z informačního systému o výdělcích ministerstva práce ženy mají v průměru o 23 procent nižší mzdu než muži, ve službách státu a ve veřejném sektoru je to o 17 procent.


GE Money Bank se prodává, cena bude činit desítky miliard Kč

Pobočka GE Money Bank ve Znojmě,  foto: Takmocsekretovanej!,  Wikimedia CC0 1.0
Americký konglomerát General Electric (GE) chce do dvou let prodat českou GE Money Bank. V Hospodářských novinách (HN) to potvrdil ředitel banky Sean Morrissey. Šestá největší banka v Česku má milion klientů. Cena za skupinu GE Money, do které kromě banky patří i GE Money Auto, dosáhne asi desítek miliard korun.

Banka měla ke konci září 252 poboček a 686 bankomatů. Podle HN může lákat investory tím, komu půjčovala. Významnými klienty banky jsou zemědělci, kterým byla poskytnuta až třetina všech úvěrů.


Sazby hypoték v březnu klesly na další minimum 2,16 procenta

Koláž: Kristýna Maková,  archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Průměrná úroková sazba hypoték v Česku v březnu dále klesla na 2,16 procenta. Dostala se opět na nejnižší hodnotu za dobu sledování, vyplývá z údajů Fincentrum Hypoindexu. Index sleduje od roku 2003 průměrnou úrokovou sazbu hypoték bez ohledu na dobu fixace. Na maximu byl index v srpnu 2008, kdy činil 5,82 procenta.

"Průměrný sjednaný hypoteční úvěr se v prvním čtvrtletí držel nad 1,7 milionu Kč a je přibližně 100.000 korun výše než ve stejném období loni. Důvodem může být to, že při takto nízkých sazbách pro většinu lidí nemá smysl využít k financování vlastní prostředky nad úroveň požadovanou bankami. Raději si je ponechají v rezervě či zafinancují vybavení domácnosti. Významnou část růstu tohoto ukazatele však lze přičíst postupně rostoucím cenám nemovitostí," uvedl vedoucí analytik Fincentra Josef Rajdl.


Pivovary málo využívají ochranné známky České pivo

Foto: Barbora Kmentová
Spotřebitelé poslední dobou dávají přednost českým a regionálním potravinám. Platí to i v případě piva. To může být - podobně jako jiné potraviny - označeno speciální ochrannou známkou České pivo. Pivovary ji ale zatím nepoužívají v takové míře, jak se předpokládalo. Známku mohou získat jen pivovary na území České republiky, které plní určitá kritéria.

Ochrannou známku může udělit a kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Používá ji 14 pivovarů pro celkem 80 značek piva. Vzhledem k tomu, že značku mohou používat už od roku 2008, to není mnoho. A připouští to i předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal:

"Je pravda, že většina pivovarů pro tuzemsko preferuje marketingovou podporu své značky. Až druhotně České pivo. Myslím, že je to chyba, že by měly podporovat nejen vlastní značku, ale i chráněné označení. Ne každý ho má. Je tam potenciál do budoucna v nárůstu exportu nejen do Evropské unie, ale i do zemí mimo unii. Tam si myslím, že by pomohla marketingová podpora značky České pivo."


Ministerstvo chce ukončit smlouvu s nájemcem přístavu v Hamburku

Foto: Česká televize
Z pronájmu českého přístavu v Hamburku chce ministerstvo dopravy ročně inkasovat miliony korun. Jen za pronájem kancelářských prostor úřad očekává roční příjem mezi dvěma až pěti miliony Kč.

Kromě rozsáhlé investice do oprav ale musí ministerstvo dopravy vypovědět smlouvu se společností Eko Logistics, které přístav před dvěma lety samo do roku 2022 pronajalo. Firma z Týnce nad Labem bude po státu požadovat kompenzace za investice, které už v souvislosti s českým přístavem uskutečnila. Nakoupila například lodě, s jejichž pomocí plánovala do Německa odvážet železný odpad určený k dalšímu zpracování v severní Evropě.

Sálský přístav v Hamburku,  foto: Česká televize
Rekonstrukce přístavu, který je v posledních letech využíván jen minimálně a chátrá, si vyžádá investici mezi 100 až 150 miliony korun. Sálský a Vltavský přístav v Hamburku byly v roce 1929 na základě Versailleské smlouvy na 99 let, tedy do roku 2028, propůjčeny Československu. Ve stejném roce navíc Československo koupilo území o rozloze 8000 metrů čtverečních označované jakou Peutský přístav (Peutehafen).


Produkce květin loni vzrostla na dvě miliardy Kč

Ilustrační foto: Kristýna Maková,  archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Produkce květin loni po předchozím poklesu vzrostla o šest procent na více než dvě miliardy korun. Květinářům pomohlo hlavně teplé počasí i vyšší ochota Čechů utrácet za květiny. Na jarní etapě mezinárodní zahradnické výstavy a veletrhu Flora Olomouc to ČTK řekl předseda Svazu květinářů a floristů ČR Jiří Horák.

V Česku se pěstují hlavně balkonové a záhonové květiny, primule, chryzantémy, bramboříky a vánoční hvězdy. České firmy exportují do zahraničí minimálně a stále platí, že svou produkcí uspokojí téměř polovinu tuzemského trhu. Zatímco české domácnosti útraty za květiny zvyšují, tak města a obce investice do veřejné zeleně drží na uzdě. Zahradnický sektor v ČR zaměstnává zhruba 23.000 lidí.

Foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Dovoz květin do Česka loni zůstal na úrovni roku 2013, kdy obnášel zhruba 2,5 miliardy korun. Nenaplnily se tak zatím obavy firem z oboru, že kvůli ukrajinské krizi a a případnému omezení dovozu do Ruska tuzemský trh zaplaví levné květiny z Polska či Nizozemska. Nejvíc květin bylo loni do Česka dovezeno z Nizozemska, Německa a Kolumbie.