Ekonomika
Minimální mzda v Česku se od ledna příštího roku zvýší o 700 korun na 9200 korun, rozhodla o tom vláda. S návrhem nesouhlasili zaměstnavatelé. Podle premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD ale současná výše minimální mzdy neumožňuje lidem, kteří za ni pracují, důstojnou existenci. Naposledy se minimální mzda zvyšovala o 500 korun v srpnu 2013, předtím se od roku 2007 neupravovala vůbec.
Zaměstnavatelé a odbory podpořili vládní návrh rozpočtu na příští rok. Podle premiéra Bohuslava Sobotky výsledky jednání tripartity umožňují kabinetu schválit rozpočet v pondělí. Podobný názor má i ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO. Navrhuje schodek sto miliard korun. Odboráři ale upozorňují, že vláda podle nich počítá s moc vysokým hospodářským růstem.
Příjmy krajů z daní se vrátí do stavu před rokem 2011, kdy byl podíl krajů na výnosech z daní snížen, od roku 2016. Na vrácení k původnímu stavu se vláda s kraji dohodla už v červnu.
Vláda schválila návrh zákona o výměně informací o účtech s jinými státy pro účely správy daní. Zákon umožní Česku zavést do právního řádu opatření z dohody s USA. Na základě dohody mají tuzemské finanční instituce informovat o účtech Američanů.
Sněmovna zřejmě schválí vládní návrh na zavedení třetí, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Poslanci předlohu odeslali do třetího čtení. Sazba má platit od příštího roku a vztahovat se bude na knihy, léky a kojeneckou výživu.
Důchody v Česku se od ledna zvýší v průměru o 200 korun. Pevná část penze, kterou mají všichni stejnou, se zvedne o 60 korun na 2400 korun. Procentní díl penze, který se stanovuje podle odvodů a odpracovaných let, poroste o 1,6 procenta.
Veřejná správa v červenci vypsala 963 zakázek za 48 a půl miliardy korun. To je téměř čtvrtinový nárůst počtu a téměř dvojnásobný nárůst objemu proti loňskému roku. Po březnu 2012 jde o druhé největší množství vyhlášených tendrů za jeden měsíc. Vyplývá to z aktuální analýzy společností CEEC Research, Ness a Komory administrátorů veřejných zakázek (KAVZ). Rekordní březen 2012 ovlivnila změna zákona platná od následujícího dubna, kdy se státní instituce snažily zakázky vypsat ještě před zpřísněním podmínek.
V srpnu nahlásilo 16 zaměstnavatelů hromadné propouštění, které se dotkne 834 zaměstnanců. Nejvíce podniků se chystá propouštět v Praze. Nejvyšší počet lidí, kteří v nadcházejících měsících přijdou o práci, pracuje na Vysočině a v hlavním městě.
V jihlavské strojírenské firmě Motorpal je ohroženo 340 pracovních míst. Firma nahlásila možné hromadné propouštění, potvrdil informace Českého rozhlasu úřad práce. Propouštění by mohlo začít v prosinci, firma by propouštěla zřejmě postupně do konce příštího roku. Dotknout by se to mohlo lidí ve všech čtyřech závodech Motorpalu, které jsou kromě Jihlavy ve Velkém Meziříčí, Batelově a v Jemnici. Předseda představenstva Motorpalu Milan Medonos uvedl, že jde o krizovou variantu pro případ drastického dopadu protiruských sankcí. V Motorpalu teď pracuje 1700 lidí.
