Ekonomika
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) zahájil jednání s šéfy ostatních vládních resortů o rozpočtu na příští rok. Například rozpočet ministerstva zahraničí se navýší tak, aby se resortu kompenzoval růst výdajů v důsledku oslabeného kurzu koruny a nárůstu některých příspěvků mezinárodním organizacím.
"Dohromady české školství bude mít oproti letošnímu rozpočtu o 4,2 miliardy více. Zvýšení půjde do konkrétních věcí, například na psychology, asistenty do škol, na nemocenskou, 300 miliónů budeme mít na pomůcky. Máme ještě řadu dalších požadavků a z nich je 800 miliónů korun na sport."
Přidáno dostane i ministerstvo kultury. Část navýšení půjde na podporu divadel, obnovu památek, filmové pobídky či na rekonstrukci Národní galerie Zvýší se i rozpočet ministerstva životního prostředí, mírně vzrostou platy zaměstnancům. Navýšení rozpočtu čeká i Český hydrometeorologický ústav, konkrétně na povodňovou a výstražnou službu má jít o 25 milionů korun navíc. O deset milionů víc má jít do rozpočtu Národního parku České Švýcarsko za podmínky, že stejnou částku do státního rozpočtu odvede. Ministr financí Andrej Babiš už dříve řekl, že by ministerstva měla mít příští rok na své výdaje o 16 miliard korun více, než byl původní návrh. Vyšší příjmy mají obstarat lepší výběr daní a peníze ze státních firem. Jednání s ministry dále pokračují.
Vývoz by místo do Ruska mohl směřovat do Jižní Ameriky a zemí postsovětského Společenství nezávislých států. Na tiskové konferenci po prvním setkání zástupců státu a exportérů k dopadům sankcí v rámci ukrajinské krize to řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Seznam míst připravuje proexportní agentura CzechTrade, která zároveň zintenzivňuje svou činnost ve strategických teritoriích.Ruské embargo způsobí podle Potravinářské komory přetlak zemědělských produktů na českém trhu. Firmy ze západní Evropy nejspíš budou dovážet za podhodnocené ceny. Podle ministerstva zemědělství se ruský zákaz dotkne hlavně ovoce, zeleniny nebo mléka. Některé velké mlékárny už kvůli embargu přestaly do Ruska své výrobky úplně vyvážet. Hledat odbyt v jiných zemí podle Potravinářské komory není řešení. Východisko pak vidí u Evropské unie, která by tržní přebytky odkupovala, uvedla mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová:
"Pozice na Ruském trhu se nebudovala lehce, budovala se dlouho za značných finančních nákladů. Nemůžete toto ze dne na den převést do jiné země, to nejde. Potřebujete certifikáty, třeba do Číny, potřebujete si tam udělat jméno, vyšlapat cestu."
Ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL kvůli ruskému zákazu vyzval státní úřady, aby ve svých jídelnách vařily z českých potravin.Čistý zisk energetické společnosti ČEZ v pololetí klesl o 40 procent na 17,2 miliardy Kč. Firma pokles zdůvodňuje snížením velkoobchodních cen elektřiny a mimořádně teplou zimou, potvrdil finanční ředitel společnosti Martin Novák.
"Extrémně teplá zima měla na nás dopad nejen ve výrobě elektřiny, ale také v jejím prodeji a dalších položkách. Prodej plynu a prodej tepla poklesl. U plynu o 9 procent a u tepla o 18 procent. Je to dáno právě tím, že v prvních šesti měsících se používají tyto komodity na vytápění a to nebylo tolik potřeba."
Výroba elektřiny firmě za první pololetí meziročně klesla o sedm procent, nejvýrazněji ve vodních elektrárnách. Podle odborníků je dán jejich výsledek tím, že v zimě prakticky nesněžilo, a tudíž pro ně nebyla voda. Teplá a suchá zima sice na druhou stranu zlepšila výsledky fotovoltaických elektráren společnosti. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše firma nepředpokládá, že by příští rok zdražila elektřinu.
ČEZ už začala s avizovaným propouštěním zaměstnanců. Firmu zatím opustili pouze jednotlivci, první větší vlna pracovníků však skončí již k 1. září, přičemž řádově má jít o desítky lidí. Společnost krok odůvodňuje krizí evropské energetiky a nízkými cenami elektřiny ve střední Evropě, v důsledku čehož se jí stále zhoršují hospodářské výsledky. Analytik J&T Banky Bohumil Trampota taková opatření vítá:"Pozitivní je, že ČEZ tento rok vyhlásil úsporu na úrovni dvou miliard korun a pro příští dva roky, to znamená pro rok 2015 a 2016 by úspora měla činit asi 16 procent provozních nákladů, což je jistě velmi pozitivní informace, která pozitivním způsobem ovlivní marže v těchto dvou letech."
Velké firmy zaměstnají do konce roku na Tachovsku stovky lidí. Okres s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností v Plzeňském kraji tak letos nabízí nejvíce pracovních míst v regionu a za prací tam dojíždějí i lidé z Plzeňska a Domažlicka. Novou halu až pro 400 lidí otevřel v Ostrově například německý výrobce vnitřních výplní automobilů Ideal Automotive, který shání desítky pracovníků. Už nyní je s asi 1500 lidmi největším zaměstnavatelem na Tachovsku a chce jejich počet zvýšit až na 2100. Až tisíc lidí má zaměstnat americký Steelcase, který v Ostrově otevře do konce roku továrnu na kovový nábytek, která bude mít v první fázi 300 lidí. Další dvě až tři stovky lidí bude potřebovat americký koncern Johnson Controls, přední světový výrobce autodílů, který začíná stavět továrnu v Nové Hospodě u Tachova. V bývalých kasárnách ve Vysočanech u Boru přistavěl halu i německý Eissmann Automotive, který šije kožené příslušenství do automobilů - na řadicí páky, volanty a ruční brzdy. Na Tachovsko letos po krizi znovu přicházejí velcí investoři, nejvíce do zón u dálnice D5.
Povodí Odry zahájilo první stavby související s výstavbou plánované přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Stavaři začali budovat celkem deset stanic, které budou měřit průtoky a srážky v korytu horního toku Opavy a jejích přítoků. Náklady na projekt se pohybují okolo osmi milionů korun. ČTK to řekl mluvčí státního podniku Čestmír Vlček. Proti výstavbě přehrady protestují někteří obyvatelé Nových Heřminov. Nelíbí se jim, že voda má zaplavit část obce. Vodohospodáři dosud prováděli výkup pozemků a nemovitostí. Stavba samotné přehrady nezačne dříve než v roce 2018. Stavba přehrady včetně dodatečných protipovodňových opatření a přeložky komunikací by měla stát zhruba šest miliard korun. Výstavba nádrže v Nových Heřminovech se řeší už několik desítek let. Aktuální se stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997.
Česko zahájilo stavbu svého pavilonu pro světovou výstavu Expo 2015 v Miláně. Na začátku příštího roku by měla začít instalace expozic, které představí Českou republiku, její kraje a české úspěchy na poli vědy a moderních technologií. Milánské Expo otevře své brány 1. května 2015 a potrvá půl roku. Jeho hlavním tématem budou Potraviny pro planetu, energie pro život. Český pavilon bude stát hned u hlavního vchodu do výstavního areálu v blízkosti budovy EXPOcentre, kudy by podle pořadatelů měly projít dvě třetiny z očekávaných 20 milionů návštěvníků. Podle organizátorů české účasti bude jeho předností i to, že bude ze dvou stran obklopen vodou, a z pohledu návštěvníků tak bude vyrůstat z vodní hladiny. Rozpočet české účasti na Expu 2015 má podle rozhodnutí vlády dosahovat 180 až 260 milionů korun. Generální komisař české účasti Jiří F. Potužník na počátku července ČTK sdělil, že minimální sumu už má zajištěnu. Stát z toho přispěje 60 miliony z rozpočtu ministerstva zahraničí a 70 milionů půjde z rezerv po posledním Expu v Šanghaji v roce 2010. Zbytek generální komisař získal od soukromých nebo veřejných subjektů.