V Česku vzniká řada dobrých nápadů, do praxe je uvádějí tzv. start-up firmy
Na několika místech Prahy se potkávají mladí nadšenci a zakládají malé firmy, takzvané start-upy. Základem je většinou dobrý nápad nebo služba, která může usnadnit život. Vznikají tak třeba interaktivní jídelní lístky v mobilu nebo programy na učení se cizím jazykům s rodilými mluvčími. Pokud se počátečního nadšeneckého projektu chopí investor, může z dobrého nápadu vzniknout prosperující podnik. Několik takových českých nápadů z oblasti technologií se dokázalo prosadit i v zahraničí.
"Prvotní nápad jsem měl já a ještě dva kamarádi, začali jsme na tom pracovat spolu. Protože ale oni byli už zaměstnáni a neměli na to čas, tak postupně odpadli a já zůstal sám. Jelikož nejsem programátor, tak jsem potřeboval tým nějakým způsobem rozšířit. Naštěstí jsem znal ředitele společnosti, která vyvíjí software, protože jsem pro něj dřív pracoval. Šel jsem ho na Vánoce 2011 oslovit s tím, jestli by nechtěl investovat. Jemu se ten projekt líbil, takže se nakonec rozhodl, že mi na něj finance poskytne, že mi poskytne zázemí společnosti a já jsem si mohl najmout první zaměstnance."
Nikola Rafaj popisuje, jak fungování StartUpYardu vlastně vypadá.
"Na začátku máme přihlášky, kdy se nám přihlásí 50 až 100 projektů. Z nich vybereme 5 až 10, kterým se věnujeme půl roku. Během toho půl roku týmy sedí na jednom místě, v TechSquare v Praze. První tři měsíce se jim věnujeme dennodenně. Na začátku je to hlavně o setkávání s takzvanými mentory, těmi nazýváme primárně podnikatele, případně konzultanty, kteří pomáhají s postavením firmy."
"Aktuálně fungujeme zhruba rok a tři čtvrtě. Dohromady je to 23 projektů, investora si našlo 8 projektů. Není to ale tak, že předpokládáme, že každý z nich si najde. V zásadě spousta projektů skutečně investora nepotřebuje, je to pouze o tom, aby si našli svůj model, jak budou fungovat a jsou schopni od začátku hned vydělávat. Do dnešní doby 4 firmy ze 23 skončily. Nebyli schopni vytvořit něco životaschopného. Často je to o tom, že zakladatelé se rozejdou a zjistí, že je to buď nebaví, nebo nebyli schopni dosáhnout toho, co předpokládali."
"Mírně se zvýšil. Dlouhodobá situace ale je, že více je peněz na trhu nebo více lidí, kteří jsou ochotní investovat, než smysluplných projektů."
Podle Romana Sterlyho má šanci uspět asi jeden projekt ze sta.
"Investoři většinou říkají, že si údajně vybírají zhruba jedno procento projektů, takže na každých sto si vyberou jeden. Myslím si, že v České republice jsou stovky nápadů, otázkou potom zůstává, kolik z těch lidí to dokáže dotáhnout do fáze, kdy je to pro investory zajímavé - jestli to skončí jako nápad nebo jestli se jim podaří vybudovat nějaký produkt, který je pro někoho užitečný. Potom by nemělo být obtížné získat potenciální investici."
"Byla to soutěž pořádaná US Market Access Centre, kde si američtí investoři vytipovávají zajímavé start-upy po celé Evropě. Pro nás to znamenalo, že jsme mohli prezentovat americkým investorům a získat od nich pozitivní feedback. Tu soutěž jsme vyhráli, takže máme důkaz toho, že to, co děláme, děláme dobře a že jdeme správným směrem. Do budoucna to pro nás znamená, že se nám zvýšila šance na to získat nějakou další potenciálně mnohem vyšší investici, než jakou máme teď a jít do světa."
"V České republice se té soutěže zúčastnilo 60 start-upů, z toho se vybralo deset nejlepších. Sjeli jsme se na dva dny do Prahy, kde nás nejdříve Američané učili, jakým způsobem prezentovat před investory a na závěr té dvoudenní akce byla videokonference do Silicon Valley, kde seděli čtyři američtí investoři. Těm jsme každý ten projekt v pěti minutách museli odprezentovat a potom následovalo pět minut otázek a hodnocení poroty, kde jednotlivé start-upy bodovali a z těch potom vzešel vítěz."
"Náš podnikatelský inkubátor byl shodou okolností otevřen před pěti lety. Od počátku se zaměřuje na tři hlavní cílové skupiny: studenty naší univerzity, zaměstnance a také absolventy. Nejvíce jsou tu zastoupeny projekty z oblasti informačních technologií, což je oblast, která zažívá celosvětově boom a dá se říci, že je i pro to samotné podnikání nebo jeho rozjezd nejsnazší, protože tam stačí chytrá hlava, kterou si podnikatel většinou sám přináší. Potom už je to jednoduché vybavení v podobě počítače,"
říká Miroslav Neulinger a popisuje, jak se rodí úspěšné projekty.
