Ekonom Mejstřík: Minulý rok Česko poznamenala hlavně krize eurozóny
Loňský rok nebyl pro českou ekonomiku příznivý. Vliv na ni měla recese i malá chuť občanů utrácet, zvyšovala se inflace a reálně tak klesaly i mzdy. Podniky se zdráhaly nabírat zaměstnance a nezaměstnanost tak poprvé v historii překročila hranici půl milionu lidí. Naopak dobrou zprávou může být fakt, že české banky jsou podle zátěžových testů ve výborné kondici a schodek státního rozpočtu skončil lépe, než se čekalo. Jan Charvát hovořil o uplynulém roce s Michalem Mejstříkem, členem Národní ekonomické rady vlády. Ten na začátku jejich rozhovoru zdůraznil, že na kondici ekonomiky má velký vliv export.
Takže podle vás byly pro českou ekonomiku zprostředkovaně nejdůležitější události mimo území ČR v eurozóně ...
"Určitě, určitě, naprosto souhlasím."
Česká ekonomika se dostala do recese a prozatím v recesi zůstává. Jak tuto situaci vidíte, jaký je to signál navenek a zlepší se to v příštím roce?
"I v situaci panující recese musí každá země dělat ty své domácí úkoly. Jak známo, tak ve většině evropských zemí se hlídá fiskální konsolidace, ale to je pouze jedna část té otázky, protože i v období finanční konsolidace musí země pečovat o svojí konkurenceschopnost. Patřím k těm, kteří se domnívají, že problém evropské ekonomiky není pouze problém fiskální konsolidace, ale zejména konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Jsme vnímání jako země otevřená směrem k celému světu, eurozóna je také v této situaci. Ten klíčový problém, jak se vypořádat se současnou situací, je obnovit cenovou i necenovou konkurenceschopnost všech zemí eurozóny včetně ČR. I v těch těžších podmínkách pokud budeme konkurenceschopní a potažmo i naši obchodní partneři, tak máme v té situaci šanci napravit některé hříchy minulosti a dostat se dlouhodobě do popředí."
V minulém roce nastal problém s přílivem evropských dotací do několika programů. Vláda slíbila, že se bude snažit zjednodušit podmínky těchto programů pro rok 2014. Jak důležité jsou operační programy pro českou ekonomiku?
"Operační programy jsou samozřejmě nezanedbatelným aspektem, pomocí něhož vlastně připlývá část zdrojů do České republiky. Musím ale přiznat, že při bližším studiu čerpání těchto programů to není o tom, jestli umíme vyčerpat, protože my známe případy z Řecka, Portugalska nebo Španělska, kdy tyto země velmi úspěšně čerpaly programy. Pak se ale ukázalo, že z těchto programů se budují paralelní dálnice nebo zbytečná letiště, která při prvním nárazu musí být zavírána. Problém je udržitelnost evropských zdrojů."V minulém roce na jaře a v létě byl schválen stabilizační balíček, který zvyšuje DPH. Zvýšení platí od ledna letošního roku. Myslíte si, že Česká republika je konkurenceschopná co do výše daní a jak si vůbec stojíme, pokud to vezmeme z pohledu podniků a podnikatelů v tom evropském prostoru?
"Do daní řadím i sociální výběry, to znamená zdanění pracovní síly. ČR má stále poměrně vysoké zdanění pracovní síly, zhoršuje se tak konkurenceschopnost. Na straně druhé, když vezmeme tu celkovou daňovou zátěž v kombinaci všech aspektů, tak se pohybujeme na průměru. Musím říci, že přímé zdanění, ať už myslíme zdanění pracovní síly a kapitálu, potažmo přidané hodnoty, tak tam se pohybujeme na docela slušné úrovni s tím, že dokonce řada našich sousedních zemí postupně zvyšovala míru zdanění. Vysoká míra zdanění pracovní síly prodražuje pracovní sílu pro české vývozce i domácí výrobce a tím pádem působí negativně na zmíněnou konkurenceschopnost."
Pokud bychom to vzali z pohledu obyčejných lidí, projevilo se to v loňském roce na koupěschopnosti obyvatel?
"Jedna věc je jak se to projeví na koupěschopnosti obyvatel, tam nepochybně došlo ke zbrzdění. Lidé reagují nejen přímo na daně, ale i na celkovou atmosféru. Racionální uvažování je o tom, že když v Evropě nastávají problémy, o kterých jsme na začátku rozhovoru hovořili - není jenom dopad situace v ČR - přirozená tendence je šetřit. Tím, že lidé v České republice i přesto, že jim reálné mzdy nerostly, byli schopni spořit a prokázali tak ve střednědobém horizontu docela rozumnou úvahu. Z tohoto hlediska mě to samotné zbrzdění osobní spotřeby, potažmo malý pokles HDP vůbec nevadí."Bankovní rada ČNB několikrát snížila úrokové sazby. Ty byly a jsou na rekordním minimu. Jak toto rozhodnutí z loňského roku se bude promítat do roku letošního?
"Samotný fakt, že Česká republika si dlouhodobě udržuje nízkou základní úrokovou sazbu - v tuto chvíli se centrální úroková sazba blíží nule - tak nepochybně podporuje ekonomiku. To znamená ty monetární nástroje, kterými disponuje ČNB, tak jsou v plné míře využívány a já musím říci, že tento krok ČNB považuji za racionální a v dané situaci za adekvátní.!
Zdá se že tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín půjde do finále. Jaký čekáte vývoj u této největší veřejné zakázky za celou českou historii a podle vás dostavba v současné situaci na energetickém trhu v Evropě potřeba?
"Otázka je, do jaké míry se podaří ty procesy ekonomicky postavit, protože ekonomická efektivnost dostavby dalších bloků je věcí, která v krátkodobém časovém horizontu může vzbuzovat otázky. V tuto chvíli se na trhu vytvořila taková trochu nepřehledná situace, kdy jsou uměle zlevňovány dodávky z ostatních zdrojů. Je otázka, zda si státní rozpočty mohou zlevňování trvale dovolit. Já bych vaši otázku ponechal do určité míry otevřenou, jedná se o to, jaký bude dlouhodobý výboj trhu s energií. Nezapomínejme, že v době ekonomického poklesu nebo recese poptávka po energii nejen že stagnuje, ale někdy dokonce klesá. To potom vede k poklesu cen energie. Když to zkombinujeme s dotovanými zdroji, které vrhly významné kvantity elektřiny na trh, tak to vytvořilo situaci s nižšími cenami. Je otázka, jestli je to situace trvale udržitelná."