Archeologové zkoumají římskou vojenskou základnu v Dolních Dunajovicích

Jižní Morava platí za jednu z nejbohatších archeologických lokalit v České republice. Není proto divu, že tu Archeologický ústav Akademie věd zřídit hned několik detašovaných pracovišť. Jednak zcela pochopitelně v Dolních Věstonicích, v místě proslulého sídliště lovců mamutů, potom v Mikulčicích na Hodonínsku, kde se nacházelo jedno z hlavních hradišť Velké Moravy, a do třetice v Dolních Dunajovicích. A právě tam se vypravíme.

Zlomek přilby

Dolní Dunajovice leží nedaleko vodní nádrže Nové Mlýny a do Dolních Věstonic se odsud dá v podstatě dohodit kamenem. Lovce mamutů, kteří po sobě v Dolních Věstonicích zanechali mimo jiné i proslulou venuši, bychom ale v Dolních Dunajovicích hledali zbytečně. Lokalita je to přesto bohatá, ovšem na nálezy z výrazně mladšího období, jak mi potvrdila archeoložka Pavla Růžičková.

"V Dolních Dunajovicích je pobočka Archeologického ústavu a sídlí zde proto, že je blízko naleziště Mušov-Hradisko, které je římská vojenská základna, vybudovaná v letech 166-180 našeho letopočtu, kdy zde probíhaly markomanské války, které vedl císař Marcus Aurelius."

… který tu možná sám nějaký čas strávil.

Bronzová spona a hřebíčky

"Je to pravděpodobné, ale nemůžeme to říct určitě. Je možné, že se také vykoupal v lázních na Mušově-Hradisku."

Po Římanech toho v Dolních Dunajovicích nezůstalo málo. Úplně nejčastěji po nich archeologové nacházejí bronzové hřebíčky, spony, mince nebo úlomky mečů. Podařilo se jim ale narazit i na pořádné kusy plechu.

"Zajímavý byl nález náholenic, které se našly v příkopu. Byly to dvě náholenice do sebe vložené, které jsme dali zkoumat pod přístroj CT. Z toho jsme usoudili, že to jsou dva kusy. Zajímavostí je, že to byly dvě levé náholenice, přičemž jsme z písemných pramenů vyčetli, že vojáci nemuseli nosit dvě náholenice, ale stačila jedna, která sloužila pro ochranu té poloviny těla, kterou kryl štít."

Bronzové knoflíky

To jsou všechny drobné kusy snadno přenositelné do depozitáře. Mušov ovšem fungoval jako regulérní vojenská základna se vším, co k ní patří: tedy opevněním obehnaná skupina budov, z jejichž základů dokázali archeologové vyčíst, že fungovaly jako dílny, lázně nebo třeba nemocnice.

"Lázně jsme poznali podle půdorysu. Měly podpodlažní vytápění, takzvané hypocaustum, které si zde postavili, aby měli větší pohodlí. Valetudinarium, neboli nemocnici, jsme poznali podle toho, že má typický půdorys. Tento půdorys se v Evropě objevil asi ve dvanácti případech a uvnitř se nacházely malé místnosti s chodbičkami, které měly podobný půdorys, jako mají dnešní nemocnice."

Kroužková košile

Právě lázně nebo nemocnice dokazují, že mušovská základna nebyla jen tak obyčejným vojenským táborem Římanů. To ale nemuselo být všechno. Archeologové mají podezření, že při této základně mohl fungovat i přístav.

"Usuzujeme tak nikoliv na základě nálezů - toto území se ještě neprobádalo-, ale je to velmi pravděpodobné, protože u této vojenské základny se nacházelo říční rameno, po kterém bylo možné doplavit všechny věci vojska sem na toto území. A bylo to pro ně jednodušší, než je všechny dovézt na vozech po cestách, které dříve nebyly tak kvalitní, zatímco řeka pro ně byla sjízdná."

Náholenice

Mušovská lokalita je dnes volně přístupná. Z toho se může leckterý nadšenec antické historie radovat, archeologové sami z toho ale velkou radost nemají. Volný přístup na naleziště tak totiž mají i tzv. detektoráři, dodala archeoložka Pavla Růžičková.

"Jsou to vlastně zájemci o historii, kteří chodí s detektory kovů, což je přístroj, který pod zemí hledá kovy. Oni nálezy jednoduše vykopou, čímž ztrácí svou historickou hodnotu. Oni mohou nalezené předměty prodat, dostanou za ně peníze, ale všem nám škodí tím, že nám znemožňují plnohodnotně poznat naši historii. Pro nás není zajímavý samotný nález, ale jeho veškeré okolí. Kde se ten předmět nacházel, v jakém objektu. Pro nás není důležité, jak drahý ten předmět je, ale samotná ta situace."

Foto: Tereza Burianová, Český rozhlas