Finanční situace zdravotních pojišťoven je špatná

Zdravotní pojišťovny na konci roku vykazují propad 5 miliard korun. Největší část přitom spadá na bedra Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ministerstvo kritizuje nefunkční managment, VZP se hájí a obrací kritiku vůči ministerstvu, které neprovedlo potřebné legislativní změny, a proti správní radě.

Ve středu vláda projednala zprávu o hospodaření zdravotních pojišťoven a z ní vyplynula varovná čísla. Všeobecná zdravotní pojišťovna se propadalo loni do minusu rychleji, než plánovala. Přesun části peněz od zaměstnaneckých pojišťoven, které musely provést při přerozdělení, zlepšilo ale její situaci jen zčásti. Na konci roku vykázala propad skoro 3 miliardy 800 milionů korun. V mínusu skončily loni poprvé od roku 2008 i všechny ostatní zdravotní pojišťovny, celková částka překročila pět miliard korun. Premiér Petr Nečas hodlá rychle najít řešení, jak deficit pojišťoven začít snižovat. V minulosti se v podobných případech zvyšovaly odvody za státní pojištěnce. To se ale nyní nestane, ujistil premiér:

"Samozřejmě s jednou naprosto jednoznačnou výhradou, že v žádném případě, a to chci deklarovat dopředu, nepůjdeme cestou navýšení příspěvků za takzvané státní pojištěnce. To by samozřejmě šlo poměrně rychle a jednoduše ten deficit smazat, ale to je přesně cesta, kterou my nepůjdeme, protože to znamená mimo jiné větší zatížení pro státní rozpočet."

Ministerstvo nyní zaměřilo pozornost na největší z pojišťoven - VZP. Ministr Leoš Heger její vedení otevřeně kritizoval:

Ministr zdravotnictví Leoš Heger, foto: ČTK

"Vnitřně je vedení VZP značně rozloženo a svědčí pro to nefunkčnost jejich výpočetního systému a fakt, že tři čtvrtě roku po konci roku 2011, není rok 2011 u poskytovatelů lůžkové péče dosud vypřádán."

Ministr už dříve řekl, že pokud VZP dosáhne na konci letošního roku šestimiliardového propadu, ke kterému podle některých informací spěje, bude to důvod k odvolání jejího managementu, včetně ředitele Pavla Horáka. Ten na kritiku reaguje s překvapením:

"Ten schodek je tu od roku 2009 a je všem známý, ministerstvu zdravotnictví samozřejmě taky. Používalo ho i jako argument, když chtělo navýšit platbu za státní zaměstnance, takže to není nic nového pod sluncem. A my jsme od toho roku dokázali financovat české zdravotnictví z rezerv, které jsme vytvořili v dobách, kdy byl ekonomický růst a kdy jsme mohli šetřit."

Pavel Horák, foto: VZP

Horák dál namítá, že chod pojišťovny průběžně kontroluje politicky volená správní rada a ta mu dokonce přiznala vysokou odměnu za uplynulý rok. O rozkladu vedení pojišťovny Pavel Horák nic neví:

"Já jsem se do dneška domníval, že tomu tak není. Ta skutečnost je úplně jiná. My jsme začli s úsporami sami u sebe, takže jsme v posledním roce snížili počet zaměstnanců o 800, snížili jsme počet regionálních ředitelství o sedm, takže jich máme místo třinácti pouze šest. Počet vedoucích pracovníků pojišťovny díky tomu klesl o 30 procent, takže chod pojišťovny se nesmírně zefektivnil."

Ministerstvo kritizuje kromě celkové finanční situace a zpožděných plateb také to, že dosud nebyly uzavřeny smlouvy s lůžkovými zařízeními na příští rok. Jiří Skalický ze správní rady a člen TOP09 dodává:

"Čili ta strategie pojišťovny z hlediska smluvní politiky není zcela jasná, byť v tomto období už bychom mohli očekávat, že ten návrh smluv bude již připraven."

Předseda stejné správní rady Marek Šnajdr ale kritizuje naopak ministerstvo, že Leoš Heger se svými výroky "alibisticky zbavuje zodpovědnosti za nedobrý a velmi rizikový stav českého zdravotnictví."

Jaromír Gajdáček, foto: ZP MV ČR

Zdravotní pojišťovny sdružuje asociace, v jejímž čele stojí Jaromír Gajdáček. Podle něj je ve sporu ministerstva zdravotnictví a VZP zřejmé, že jde o spor v kompetencích:

"Ten systém není příliš jasný, kdo za co zodpovídá, ta VZP stejně jako my ostatní mají docela malou /manévrovací/ schopnost na to rozhodnout některé věci. Navíc VZP je víceméně řízená správní radou, která je složená ze zástupců parlament, takže to už je o politickém rozhodnutí. Ale právě proto, že ty pravomoci zdravotních pojišťoven nejsou příliš jasně definované, tak pokud se toto nezmění, tak si myslím, že to nebude ideální."

Za určitých podmínek by podle Gajdáčka pojišťovny stejným způsobem mohly zvládnout i příští rok. Je ale potřeba hledat řešení do budoucna:

"Příští rok, nebo alespoň větší část příštího roku by ještě mohla být kryta z toho zbytku finančních rezerv z minulých let. Ovšem za předpokladu, že dojde k nějaké restrukturalizaci zdravotní péče a že nedojde k navýšení úhrad oproti loňskému roku."

Pojišťovny volají po novém zákonu, který dá pojišťovnám větší pravomoci a posílí konkurenční prostředí. Pomocí nových smluv hodlají také pokročit v restrukturalizaci zdravotnických zařízení a zrušit zbytnou nebo nekvalitní péči. Pacientů se to ale podle něj nedotkne.