Stát získal korespondenci malíře Františka Kupky a jeho mecenáše Waldese

Ministerstvo kultury odkoupilo od dědiců sběratele a mecenáše Jindřicha Waldese archiv s dopisy, fotografiemi a dalšími dokumenty Františka Kupky. Stát současně získal darem unikátní, dosud veřejnosti neznámou Kupkovu bustu, která je jeho autoportrétem. Busta bude umístěna na místě posledního odpočinku slavného umělce.

Alena Hanáková a Vladimír Lekeš

"Já jsem se o tento archiv zajímala dlouhodobě, a když jsem zjistila, že máme šanci ho získat pro ministerstvo kultury, potažmo pro stát, tak jsem z toho měla velkou radost. A udělala jsem po mnohaměsíčních jednáních všechno pro to, abychom se společně dohodli a tuto korespondenci získali,"

uvedla na úterní tiskové konferenci ministryně kultury Alena Hanáková z TOP 09. Kupkův archiv, který stát od jeho dědičů a společnosti Adolf Loos Appartment and Gallery odkoupil za 1 100 000 korun, obsahuje na 660 položek. Jsou to především dopisy mezi Kupkou a Waldesem, který umělce mnoho let podporoval a stal se jeho blízkým přítelem. Umožnilo mu to úspěšné podnikání. Byl zakladatelem společnosti Koh-i-noor na výrobu patentek. Jak připomněl současný zástupce Waldesovy rodiny a ředitel Adolf Loos Gallery Vladimír Lekeš, Waldesův podnik měl před 2. světovou válkou pobočky i v Paříži, Vídni nebo New Yorku:

"Jindřich Waldes byl kromě podnikání také velkým sběratelem a mecenášem umění. Sbíral obrazy středověkých mistrů až po české malířství přelomu 19. a 20. století. Z tehdejších českých malířů to byli pouze Preissig, kdy mu Waldes pomohl vybudovat moderní grafickou dílnu a vydat řadu jeho knih, a jeho nejbližší přítel František Kupka, kterého od roku 1919, kdy se spolu prvně seznámili, až do své smrti neúnavně podporoval a doslova tak pomohl Kupkovi přežít v dobách nejhorších. Waldesova sbírka Kupkových děl byla nejvýznamnější sbírkou na světě a zahrnovala jak předabstraktní práce, tak zejména vrcholná díla z Kupkova nejvíce ceněného abstraktního období."

Vzájemná korespondence mezi Waldesem a Kupkou by měla být podle ministryně Hanákové zpřístupněna veřejnosti:

"Pokud by se časem povedlo vydat knihu o této korespondenci, byli bychom tomu velmi nakloněni. Myslím si, že je to jedna z možnosti, jak korespondenci zveřejnit."

Busta, kterou stát ke Kupkovu archivu získal darem, je jeho společným dílem se sochařem Janem Vlachem. Vznikla v Paříži a František Kupka ji daroval přímo Waldesovi. Před válkou byla umístěna na čestném místě Waldesovy obrazárny v Americké ulici v Praze.

"Fakt, že jsme pro stát nebo ministerstvo kultury od rodiny Waldes získali tuto bustu mimořádné hodnoty, ať už finanční či umělecké, je jakýsi bonus."

"Je symbolické, že tato busta nevyčíslitelné historické umělecké hodnoty a s touto proveniencí bude umístěna na místě posledního odpočinku Františka Kupky,"

dodal k tomu galerista Vladimír Lekeš. František Kupka je uložen na pařížském hřbitově Pere Lachaise. Sám dal najevo, že nechce, aby jeho ostatky byly později převezeny do Československa. V posledních měsících se sice objevily snahy o převoz a uložení jeho ostatků v Česku, aby tak byla uctěny především jeho legionářské zásluhy, ministr Karel Schwarzenberg při své nedávné návštěvě Paříže však uvedl, že by Kupka měl být nadále pochován na slavném pařížském hřbitově:

"On si přál být tady pohřben a jeho rodina je tady pohřbena. Nemáme právo ho přemístit. Kdyby si to jeho rodina přála, pak samozřejmě. Ale ono tomu tak není. On prožil většinu svého života zde, v Paříži."

Podle ministryně Hanákové by tak Kupkova busta měla být umístěna poblíž nynějšího místa jeho posledního odpočinku, v kolumbáriu hřbitova Pere Lachaise.