Patentky. Firma Waldes začínala s jedním dělníkem, později vyráběla polovinu světové produkce

Miss KIN, portrét Elisabeth Coyensové s patentkou v oku, František Kupka

Podnikatel baťovského typu Jindřich Waldes a zručný mechanik Hynek Puc stojí za úspěchem dvoudílného knoflíku, kterému se říká patentka. Ve 30. letech 20. století vyváželi 80 procent výroby do 73 zemí světa.

Jindřich Waldes | Foto: Langhans Galerie Praha

Jindřich Waldes se vyučil zámečníkem, ale lákal ho obchod. Jako obchodní zástupce mohl uplatnit znalost němčiny, francouzštiny a angličtiny. Ve 24 letech založil se zkušeným mechanikem Hynkem Pucem firmu Waldes a spol.

Slavná firma začínala s jedním dělníkem

Každý dal 2 tisíce korun, a vsadili na patentky. V pronajaté dílně měli jednoho dělníka, jednoho učně a jeden šlapací soustruh. Puc byl skvělý konstruktér a Waldes měl manažerské a obchodní nadání. A právě výrobě patentek vděčí za svůj raketový vzestup.

Waldes Koh-i-noor patentky pro německý trh | Foto: Wikimedia Commons,  public domain

Patentky totiž konkurence vyráběla ručně a příliš složitě. Hynek Puc v roce 1903, pouhý rok po založení firmy, zkonstruoval automatický stroj, který dokázal nahradit deset dělnic. Firma se přestěhovala do Karlína a přistoupil další společník, obchodník Eduard Merzinger. Ten do podniku vložil 20 tisíc rakouských korun, které vyhrál v loterii.

Firma se brzy stěhovala do nové továrny ve Vršovicích. Pracovalo tu na 300 dělníků, kteří měli na rok 1907 nebývalé vymoženosti. Byly tu vzdušné místnosti, lázně, knihovna, tělocvična.

Budova továrny Koh-i-noor v pražských Vršovicích | Foto: Khalil Baalbaki,  Český rozhlas

Patentka dostala jméno po diamantu

Nejprodávanější patentka dostala jméno Koh-i-noor. Logo s názvem Miss KIN, které se používá dodnes, vzniklo náhodou. V roce 1912 plul Waldes se svojí společnicí Elisabeth Coyensovou lodí do Ameriky. Patentku si v žertu dala do oka a malíř František Kupka ji zvěčnil na plátno. Grafik Vojtěch Preissig pak vytvořil firemní logo.

Exlibris Waldes,  František Kupka | Foto: Barbora Němcová,  Radio Prague International

"Jindřich Waldes, majitel továrny Koh-i-noor, podporoval české umění, i českou literaturu a divadlo. Podporoval zejména Františka Kupku. Kupoval od něj obrazy nebo mu je prodával v Americe, a pak vyplácel malíři dvojnásobný honorář," uvedl galerista Vladimír Lekeš.

Pojmenování patentního knoflíku Koh-i-noor byl skvělý nápad a obrázek patentky s vyraženými písmeny K-I-N byl používaný jako obchodní značka, s jejíž pomocí firma expandovala na zahraniční trhy.

Dopis Františka Kupky Jindřichu Waldesovi | Foto: Barbora Němcová,  Radio Prague International

Waldes uměl dělat reklamu, účastnil se veletrhů, spolupracoval s módními časopisy. Texty na obalech patentků byly ve 22 jazycích. Oslovil odborníky i švadleny. Ve třicátých letech vyráběly Waldesovy firmy polovinu světové produkce kovových spínadel.

Rodina Waldese vykoupila z Buchenwaldu

Pak však přišla německá okupace. V té době se továrna přejmenovala na KOH-I-NOOR. Waldes poslal svoji rodinu do bezpečí za oceán, jeho zatkli nacisté v září 1939 a skončil v Buchenwaldu, uvedl Vladimír Lekeš, který se dobře znal se synem Jindřicha Waldese.

Patentky Koh-i-noor,  u jejichž zrodu stáli v roce 1903 konstruktér Hynek Puc a podnikatel Jindřich Waldes | Foto: Khalil Baalbaki,  Český rozhlas

"George mi říkal, že jeho otec byl internován gestapem. Rodina ho vykoupila. Byl posazen na loď v Lisabonu, která směřovala do New Yorku. Na lodi před přistáním v Havaně zemřel. Říkalo se, že byl vykoupen za milion tehdejších dolarů. Rodina se domnívá, že ho gestapo na rozloučenou otrávilo."

Komunisté po válce majetek Waldesů zkonfiskovali. Dědicové ho získali v restituci až v roce 1996. Slavné patentky se ve firmě vyrábějí stále.

14
50.0674527311
14.4614641526
default
50.0674527311
14.4614641526
klíčová slova:

Související