Broumovsko - to jsou skály, legendy, unikátní vesnice a statky

broumovske_steny_kamenna_brana1.jpg

Broumovsko byla kdysi krajina hlubokých pohraničních hvozdů. Dnes láká turisty k výletům na unikátní vyhlídky z broumovských stěn. Nejoblíbenější je vyhlídka od kaple Hvězda, kterou postavil slavný Kilián Ignác Dientzenhofer. Pro milovníky architektury se vyplatí navštívit tzv. lánové vesnice nebo broumovské statky. Ostatně zajímavé jsou i ty současné.

Foto: autorka
Ve 12. století bylo Broumovsko spíše domovem medvědů a vlků. Klíčový byl rok 1213, kdy král Přemysl Otakar I. daroval půdu řádu benediktinů z Břevnova. Na Policko si benediktíni přivedli své poddané z vesnic ve vnitrozemí Čech, Broumovsko bylo kolonizováno německými osadníky.

Na úpatí broumovských skal byla ve třetině 18. století postavena kamenná barokní kaple, kterou navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer. Její tvar hvězdy dal místu i jméno. Věžička kaple má podobu lucerny a špice je zakončena zlatou hvězdou.

"Postavili zde i výletní chatu, která má stejné jméno jako tato lokalita a je postavena ve švýcarském stylu - chata Hvězda. Nástup sem byl velmi pozvolný, ale na druhé straně uvidíte, proč to jsou Broumovské stěny,"

uvedla vedoucí správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová. A jak jsme za chvíli viděli, nemluvila do větru. Broumovské stěny spadají jako kolmice do krajiny a z hřebenů se otevírá krásný pohled do kraje, až na hraniční Javoří hory. Broumovsko je oblast kvádrových pískovců se skalními bludišti. Zdejší vydatné podzemní vody patří mezi nejkvalitnější zásoby pitné vody v ČR. S Broumovskými skalami je spojena i řada pověstí. Jedna z nich se vztahuje ke Kovářově rokli.

"V Kovářově rokli je prostora, která je seshora zavalena pískovcovými bloky, takže máte pocit, že jste v jeskyni a tam podle pověsti opravdu byla kovárna. V době po 30ti leté válce, kdy byl absolutní nedostatek železa a železného nářadí, které bylo potřeba k obdělávání polí, byli lapkové, kteří loupili v sousedních vesnicích cokoliv železného. Kovář to překovával na nové výrobky a ty potom prodával. Byl hodně bohatý. Panstvo po něm páslo, chtěli ho potrestat. Nakonec ho dostali. On se snažil vykoupit a nabízel, že na silnici z Police do Broumova položí vedle sebe zlaťáky a těmi se vykoupí. Ale poličtí radní byli poněkud neomalení a přáli si, aby ty zlaťáky neležely, ale stály. Tolik peněz neměl, takže nakonec skončil lámán v kole a na poličské šibenici a zlatý poklad je tady někdo doposud."

Foto: autorka
Pro Broumovsko jsou typické tzv. lánové vsi. Ty byly zakládány v údolích podél vodních toků.

"Krajinu kolonizovali tak, že tam od potoka naskládali domy, na jednu a na druhou stranu. Tady kousek jsou Martínkovice a Božanov a to jsou úplně stejné typy obcí, takže správa CHKO se snaží ovlivňovat zástavbu tak, aby ten základní půdorys zůstal zachován."

Baroko vtisklo broumovské krajině tvář kostelů, kapliček, křížků a alejí. Můžeme tu obdivovat díla stavitelů a umělců Martina Reinera, Jana Brokoffa, Kryštofa a Kiliána Ignáce Diezenhoferových. V Broumově se v lánových vsích objevují statky, které jsou svým způsobem ojedinělé, dokonce se mluví o statku broumovského typu. Mají zdobené štíty i ostění oken a dveří. Typické jsou tzv. šneky, sedátka při vstupním portálu. Štíty domů mají pamětní desky založení statku a kamenné reliéfy svatých. Před jedním takovým statkem nás přivítala Markéta Hanušová. Jak tedy vypadá typický broumovský statek?

"Je to klasicistní dvorcový zděný statek, který se skládá ze čtyř budov. Tím v postatě ohraničuje areál statku. Bývá tam hlavní budova, hospodářské budovy a potom tzv. vejminek. Na Broumovsku se těch statků dochovalo mnoho. Některé jsou i kulturní památkou, například statky v Křenicích, Božanově a Martínkovicích. Křenice jako obec jsou vyhlášenou vesnickou památkovou rezervací."

Foto: autorka
Předvádí se také na statcích nějaká původní řemesla z regionu a může tam turista přespat?

"Na některých statcích může přespat. Broumovsko je nyní ve fázi, kdy se některé statky restaurují a vznikají tam ubytovací kapacity. Je tu pár nadšenců, kde turistům umožní vyzkoušet si krmení koz, ovcí, případně uspořádat zabíjačku a program, který přiblíží atmosféru venkovského života."

Tady štěkají psi, co je tu pro turisty připraveno?

"Je připravena jízda se psím spřežením. Provozujeme to ve spolupráci s panem Hanušem z Musher klubu Metuje. Je možné si objednat jízdu se psím spřežením kdekoliv na Broumovsku. Mohou si i vybrat místo, pokud je k tomu adekvátní prostředí, jako louky a prostranství."

Foto: autorka
Broumovské statky se tak dnes opravují a otevírají turistům. Ti mohou navštívit i statky, kde se dnes vyrábí třeba ovčí sýr. Jeden takový je v Šonově. Monika Menčíková s manželem tu mají ovčí farmu.

"Chováme tady východofríské ovce, což je mléčné plemeno. Máme 556 ovcí."

Kdy jste pořídili první ovečku?

"První ovečku jsme si pořídli v roce 1995. To jsme koupili malé stádečko na Moravě. To jsme pak prodali, přivezli stádečko z Německa. To nás hodně zadlužilo, protože jsme za 25 oveček dali půl milionu korun. Když jsme ho trošku rozšířili, aby se dojení vyplatilo, tak jsme postavili výrobnu, abychom mohli prodávat."

Měli jste blízko k tomuto oboru?

Foto: autorka
"Já jsem stavební technik a můj manžel je pedagog. Nikdy jsem neměla v plánu se tomu věnovat. Ten objekt dřív sloužil naší rodině jako chalupa. Tady to bylo pole neorané, zarostlé meze. Mí rodiče měli dvě kozy a bylo hrozné sucho. Tak jsem 'holkám' řekla: mám volno, jedem na víkend do Šonova. A takhle se to zvrtlo. Já jsem nikdy nechutnala ovčí sýr, nevěděla jsem, jak se to dělá, ale začali jsme kupovat příručky, telefonovali na Slovensko, pídili jsme se a pak jsme začali vyrábět. Představte si dlouhou tyč, na tom byla jedna plachetka za druhou. Na každé byl lísteček, jak se to přesně dělalo. Pak se pozvali známí a kamarádi, udělala se degustace a pak jsme hlasovali, co je nejlepší. Takhle jsme došli k našim sýrům."

Kolik druhů sýrů vyrábíte?

"V současné době děláme základní čerstvý sýr, jako na každé frarmě, ten se pak dále rozvíjí, je různě ochucený. Pak děláme polotvrdý a naši chloubu. Ten ještě nemá certifikát. I soused Holanďan řekl: super."

Právě domy na Broumovsku se oblíbili Holanďané. V Šonově jich je asi deset a zdejší farmu berou jako agroturistiku. Menčíkovi tu pořádají i biosemináře pro děti ze škol a školek. Na pořádání ochutnávek nebo večírků spojených s konzumací sýrů a vína však není moc času. Skoro všechen totiž majitelům zabere péče o zvířata.

10
50.585189800000
16.331951100000
default
50.585189800000
16.331951100000