Českým domácnostem klesl poprvé od roku 1993 čistý příjem

Domácnostem českých zaměstnanců klesl čistý příjem. Loni se tak stalo poprvé od roku 1993, tedy od vzniku samostatné České republiky. Na osobu připadlo 12.902 korun měsíčně. Lidé měli v peněžence zhruba 97 procent částky roku 2010. Vyplynulo to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Za nižšími částkami je pokles příjmů ve státních institucích kvůli úsporným škrtům.

Česko se už několik let potýká s ekonomickou krizí. I přes hospodářské potíže ale čistý příjem domácností meziročně každý rok rostl, i když pomaleji. Stagnovat začal až předloni. Loni pak poprvé od roku 1993 poklesl. Příjem na osobu se snížil měsíčně v průměru o 146 korun. Podle Jaroslava Šulce z Českomoravské konfederace odborových svazů to řada rodin pocítí:

"Záleží na tom, které rodiny. Jsou desítky tisíc rodin, které si toho ani nevšimnou. Ale jsou miliony domácností, které to velmi poznají, protože 150 korun na osobu, to je jako by ta rodina jeden den v měsíci nevečeřela."

Pavel Kohout

Nejvíc si domácnosti zaměstnanců reálně polepšily v roce 2007, kdy se ekonomice dařilo. Příjem se tehdy proti předchozímu roku vyhoupl téměř o osm procent.

"Státní rozpočty, tak jak byly nastavené do roku 2010 včetně, byly dosti rozpustilé, pokud šlo o výdaje. Byly to rozpočty, které byly stavěné na dobré počasí. Když se situace trochu zhoršila, tak se najednou ukazuje, že je nutno šetřit více, než se původně myslelo. To, co je dneska zapotřebí udělat, je dát si pozor, abychom někdy v budoucnosti nemuseli šetřit ještě mnohem hůře,"

uvedl ekonom Pavel Kohout ze společnosti Partners. Vláda v posledních letech několikrát přikročila k úsporným opatřením. Odbory a opozice je kritizují. Podle nich stav zhoršují, lidé víc šetří a malá poptávka brzdí ekonomiku, říká odborář Jaroslav Šulc:

Jaroslav Šulc

"Vláda si nedala říci, když šla tvrdě do škrtů na státních zaměstnancích. Ona celkově dusí ekonomický růst. To není jenom o tom, že by odmítala přidat školákům a s výjimkou zdravotníků všem státním zaměstnancům ubírá příjmy. Je omyl si myslet, že hlavním faktorem vývoje našeho hrubého domácího produktu je zahraniční obchod."

Podle ministerstva práce stojí za poklesem příjmů snížení platů hlavně u státních zaměstnanců. Kupní sílu Čechů však ovlivnila i vyšší inflace po zdražení potravin, bydlení a dopravy. Ve srovnání s ostatními státy EU se však v Česku jednalo o opatření preventivní, v některých zemích již o vynucená, uvedlo ministerstvo. Podle něj je možné odhadovat, že ve většině zemí evropské sedmadvacítky byl loni vývoj podobný. Ve srovnání s krizí postižených zemí, je pokles příjmů lidí v Česku podle mnohých ekonomů zanedbatelný. Podle Pavla Kohouta ze společnosti Partners však vláda nevytváří stabilní podnikatelské prostředí pro investice:

"Samozřejmě, když vláda zvyšuje daně, DPH v době ekonomické stagnace nebo recese, tak tím ekonomice nepomůže. Když se mění daňový systém rok od roku, tak to nevytváří moc stabilní podnikatelské prostředí a nevytváří to chuť mezi podnikateli investovat a přijímat nové zaměstnance,"

Od vzniku Česka se v zemi výrazně proměnily i ceny výrobků a služeb, které domácnosti pořizují. Proti roku 1989 se zvedly pětinásobně. Proti roku 1992 poskočily na 2,6 násobek. Loni se index spotřebitelských cen meziročně zvýšil o 1,9 procenta.