Výstava v Kutné Hoře přibližuje umění střední Evropy za vlády Jagellonců

Středočeská galerie v Kutné Hoře nabízí v těchto dnech divákům zcela mimořádný zážitek. Na výstavě Europa Jagellonica přibližuje umění a kulturu doby Jagellonců, rodu, který na přelomu 15. a 16. století vládl nejen v Čechách, ale i v sousedním Polsku a Uhrách. Návštěvníci tak uvidí díla Lucase Cranacha Staršího, Albrechta Dürera, Veita Stosse nebo Mistra Pavla z Levoče. Na mezinárodním projektu se podílela muzea a galerie z Evropy i Spojených států. Autorům se tu podařilo soustředit na dvě stovky exponátů, které dosud nikdy nebyly takto pohromadě k vidění.

"Hlavní ideou této výstavy je přiblížit dobu vlády Jagellonců ve střední a středovýchodní Evropě, s těžištěm v době kolem roku 1500. Celým smyslem výstavy je ukázat, že už kolem roku 1500 byla Evropa nebo tato část Evropy v podstatě sjednocená, politicky viděno. Ne ovšem kulturně, protože se nedá hovořit o tom, že by v Krakově mělo dvorské umění Jagellonců stejnou strukturu, jako tomu bylo v Praze nebo v Budapešti. Takže je to snaha podívat se na střední nebo středovýchodní Evropu z větší výšky a nedbat dnešních státně politických hranic,"

vysvětluje záměr autorů hlavní kurátor výstavy, kunsthistorik Jiří Fait. Sám na její přípravě pracoval deset let. Navázal tak na svou mimořádně úspěšnou výstavu Karel IV., císař z Boží milosti, kterou v letech 2005 a 2006 v Metropolitním muzeu v New Yorku a na Pražském hradě vidělo kolem čtvrt milionu návštěvníků. I výstava o Jagelloncích byla původně připravována pro Pražský hrad, z úsporných důvodů byl ale tento záměr zrušen. Jiří Fajt před zahájením výstavy pro Český rozhlas přiblížil význam rodu Jagellonců ve střední Evropě:

Jiří Fajt, foto: Dorothea Bylica

"Kolem roku 1500 to bylo v podstatě území, které se dá sevřít třemi moři, a to Baltickým, Černým a Jaderským. Na tomto obrovském území vládli Jagellonci, v tehdejších historických územích Litevského velkovévodství, Polského království, Českého království a Uherského království. Takže význam této dynastie je nesmírný. A v podstatě to byla dynastie Jagellonců, která ve své době udávala tón evropské politice. Až teprve s Maxmiliánem I., respektive s jeho nástupci přichází rod Habsburků, který pak se svými državami ve Španělsku a v Nizozemí zastínil Jagellonce. Ti nakonec r. 1572 díky absenci mužských potomků vymírají. Takže to byla dynastie, která určovala jak kulturní, tak i politické dějiny této části Evropy."

Výstava přibližuje, jakých vrcholů dosáhlo za vlády Jagellonců pozdně středověké malířství a sochařství, ale i knižní malba, zlatnictví, textilní umění nebo medailérství a další umělecká řemesla:

"Můžu říct, že se návštěvníci budou moci těšit na díla Lucase Cranacha Staršího, Albrechta Dürera, Hanse Dürera, Hanse Süss von Kulmbacha, Mistra Pavla z Levoče, Gerhardta z Leydenu nebo Veita Stosse. My na té výstavě chceme ukázat maximálně dvě stě uměleckých děl nejrůznějších výtvarných médií. Mezi nimi samozřejmě taky díla na papíru, na pergamenu nebo textilní práce. To jsou všechno řekněme limity, které jsme si uvědomovali při přípravě této výstavy. Limity, které nám neumožňují třikrát tři měsíce exponovat jeden rukopis. My jsme byli nuceni se zamýšlet nad tím, jaká díla nahradí na dalších lokacích některé z těch nejvýznamnějších papírových nebo pergamenových památek."

10 fotek

Výstava Europa Jagellonica totiž potrvá v Kutné Hoře do konce letošního září. Pak se přestěhuje do polské Varšavy a nakonec do německé Postupimi.

"Pojem Jagellonci funguje úplně jinak v Čechách a v Polsku, než třeba v Německu. Pokud v Polsku se o Jagelloncích hovoří jako o zlaté éře polských národních dějin, která by byla naprosto srovnatelná s dobou Karla IV. v případě Čech, tak v Německu o rodu Jagellonců neví v podstatě nikdo nic. A do velmi nedávné doby ještě ani odborníci příliš netušili, kdo to ti Jagellonci byli. Z těchto předpokladů jsme vycházeli, když jsme se zamýšleli nad tím, jak tyto různosti místních prostředí lze vyjádřit tematickou formou. Pak jsme dospěli k tomu, že každá štace bude mít svoje tematické těžiště. V případě Kutné Hory to je pochopitelně a logicky těžba stříbra a vůbec fenomén hornictví jako určité materiální základny pro ten fascinující kulturní a umělecký rozkvět doby kolem roku 1500."

Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

Podle Jiřího Fajta se právě v Kutné Hoře podařilo propojit unikátní výstavu s celým středověkým městem:

"Nezvat návštěvníky jenom do výstavních sálů, ale naopak v historickém prostředí samotné Kutné Hory se nachází řada možností, jak téma výstavy podstatně rozšířit. Lidem například představit architektonicky zcela mimořádné empory chrámu sv. Barbory od Benedikta Rieda nebo ukázat řadu patricijských domů, které mají dodnes dochovanou fascinující výzdobu právě z jagellonského období. Až po vlastní kostel Panny Marie na Náměti, kde dodnes, a to i před zraky odborné veřejnosti, stojí tři pozdně gotické oltáře, dosud v podstatě neznáme."

Výstava v Kutné Hoře má i řadu doprovodných akcí. Byl vydán i speciální průvodce po městě, jehož historické jádro je zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.