Je nás víc, ale stárneme

Česká společnost za posledních deset let zestárla, změnila svůj způsob života a je v ní také mnohem víc cizinců. Počet seniorů vzrostl, zatímco dětí ubylo. Zhruba každý osmý má vysokoškolský titul, přibylo ale i negramotných, žádnou školu nemá půl procenta obyvatel. Téměř polovina dospělých žije sama, lidé se víc rozvádějí a méně berou. Ukázaly to předběžné výsledky letošního sčítání lidu, které zveřejnilo vedení Českého statistického úřadu.

Jitka Rychtaříková

Některé zveřejněné údaje jsou překvapivé, řekla předsedkyně České demografické společnosti Jitka Rychtaříková:

"Pro mně je nejvíce překvapivé, že pokud jde o dobrovolné otázky, využil možnosti odpovědět na ně malý podíl obyvatel. Velmi překvapivé je zjištění o náboženském vyznání, kde téměř polovina obyvatel neuvedla žádné, a k věřícím se přihlásilo necelých 1,5 milionu obyvatel."

Podle výsledků sčítání počet obyvatel Česka roste především díky cizincům, kterých u nás žije už půl milionu, hlavně ve velkých městech. Jejich počet vzrostl o 261 procent. Nejvíc je v Česku Ukrajinců, Slováků a Vietnamců. Jak sdělila předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová, naše populace také stárne, avšak přibývá v ní vysokoškolsky vzdělaných lidí:

"Když se podíváme do historie, zjistíme, že za 50 let, tedy od roku 1961 se zvýšil podíl vysokoškoláků z 2,2 procent na téměř šestinásobek. To znamená zvýšení ze 156 tisíc obyvatel na téměř milion sto dvacet tisíc. Velmi znepokojující je však skutečnost, že ve společnosti roste počet lidí bez vzdělání."

Je jich 47 tisíc, řada z nich má problémy s gramotností.

"Byli jsme na to upozorňováni ze strany úřadů práce a ředitelů věznic, že je stále více lidí, kteří mají problémy se čtením a psaním."

Odborníci na vzdělávání ani ministerstvo školství neumějí vysvětlit nárůst počtu negramotných. Podle zveřejněných předběžných výsledků sčítání lidu se počet obyvatel bez vzdělání zvýšil za posledních deset let skoro o 25 procent. Jedná se prý zřejmě o lidi, kteří se záměrně vyhýbali povinné školní docházce. Podle místopředsedy Českého statistického úřadu Stanislava Drápala jsou tato statistická zjištění důležitá pro další práci s těmito lidmi, protože se mohou snadno ocitnout na okraji společnosti:

Stanislav Drápal

"Budeme to ještě porovnávat s věkovou strukturou, protože asi méně společensky závažné to bude v případě, že se jedná o lidi v poproduktivním věku, ale těch bude zřejmě velmi málo. Bude se zřejmě jednat skutečně o mladé lidi nebo lidi do středního věku, a tady je to velice handicapující, protože ti lidé jsou prakticky téměř vyřazeni na trhu práce, jsou vyřazeni ze společenského života a dostávají se do skupiny sociálně vyloučených."

Téměř polovina dospělých obyvatel Česka žije osamoceně, jako takzvaní singles.

"Pokud se týká mužů, lze 48 procent zařadit mezi singles, protože jsou buď rozvedení nebo svobodní. U žen je to zhruba 43 procent. Takže se pomalu blížíme polovině populace," upřesnil Stanislav Drápal.

Sociolog Marcel Tomášek, který se problematikou singles zabývá, řekl, že nárůst počtu lidí žijících samostatně souvisí s celkovou proměnou společnosti po roce 1989. Tradiční rodina je na ústupu, lidé hledají seberealizaci v jiných oblastech života.

Stanislav Drápal poukázal i na další zajímavé zjištění, že se lidé mnohem méně hlásí k náboženství:

"Zatímco při minulém sčítání v roce 2001 na tuto otázku neodpovědělo zhruba 900 tisíc obyvatel, při letošním sčítání na ni neodpověděli čtyři miliony 800 tisíc. Pokud k tomu přičteme 3 miliony 600 tisíc obyvatel, kteří odpověděli, že jsou bez náboženské víry, tak to působí dojmem, že se buď občané touto otázkou nezabývají, nechtějí na ni odpovídat, nebo skutečně nemají k víře a náboženství žádný vztah."

K romské národnosti se v letošním sčítání lidu přihlásilo více lidí než před deseti lety - nyní jich bylo 13 150, v roce 2001 zhruba 11 700 osob. Výrazně také přibylo obyvatel, kteří se hlásí k moravské národnosti. Letos to bylo 6,7 procenta z těch, kteří se k nějaké národnosti přihlásili.