Začíná sčítání lidu. Sečíst se musí i Češi v cizině s trvalým pobytem v ČR
Po deseti letech se opět sečteme. Sčítání lidu, domů a bytů začíná o půlnoci z pátku na sobotu a potrvá do 11. května.
Sčítání je povinné. Sečíst se musí všichni obyvatelé republiky. Těch je kolem 10,7 milionu. Letos se bude vyplňovat zhruba o polovinu méně údajů než při posledním sčítání v roce 2011. Statistici totiž využijí devět existujících registrů.
Sedm z deseti Čechů plánuje odeslat data elektronicky
Statistický úřad uvedl, že podle průzkumu plánuje svá data odeslat elektronicky sedm z deseti Čechů a Češek. Za ty, kteří nemají přístup k internetu, nebo mají z elektronického sčítání obavy, mohou údaje on-line zadat jejich blízcí.
Elektronicky bude možné formuláře vyplnit a odeslat do 9. dubna. Podle statistiků je elektronické sečtení jednodušší. Všechny odpovědi není nutné vypisovat, stačí vybírat z nabídky, uvádí mluvčí sčítání Jolana Voldánová.
"Elektronický formulář pomáhá řadě nelogičností v odpovědích předejít již při vyplňování. Zásadní součástí tohoto procesu je anonymizace dat, tedy odstranění identifikačních údajů osob, to znamená jmen, čísel dokladů, rodných čísel a podobně."
Ti, kteří se nesečtou přes internet, mohou od 17. dubna do 11. května vyplňovat papírové tiskopisy.
Data poskytnou údaje pro plánování či dotace
Data se budou ukládat šifrovaně na nejvíce zabezpečené kybernetické prostory v Česku. Po zpracování Český statistický úřad data vymaže a údaje využije pouze pro tvorbu souhrnných statistik.
"Potřebujeme vědět, jak jsou domácnosti složené, aby bylo možné zjistit, kolik je singl domácností, kolik je třeba osamělých seniorů, nebo kolik jich bydlí v domácnostech s ostatními lidmi, kteří jim mohou pomáhat. To má potom značné důsledky z hlediska využití těchto dat," uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Jak dodal ředitel České informační agentury životního prostředí Miroslav Havránek, budou zde i dvě otázky týkající se životního prostředí. Otázka na zdroj vody a tepla.
"Potřebujeme vědět, jaký typ vytápění je v regionech a okresech převažující. Potom můžete vypisovat dotační tituly. Dotazníky tak obsahují celou řadu důležitých enviromentálních informací."
Data ze sčítání tak mohou sloužit k tvorbě emisních map nebo zjišťovat, nakolik se na znečištění podílejí domácnosti, dodal Miroslav Havránek.
"V ČR máme přes 6000 obcí. Řada malých obcí pod 2000 obyvatel, kterých máme nadprůměrně více, než je v Evropě běžné, jsou neodkanalizované. I tyto informace nám mohou sloužit k tomu, kam napřít pozornost v oblasti kvality vod a čištění odpadních vod."
Do sčítání se musí zapojit i Češi v cizině s trvalým pobytem v ČR
Do sčítání lidu se musí zapojit i Češi v cizině, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Sečíst se budou moci jen elektronicky. Lidé, kteří mají obvyklé bydliště v cizině, kolonky o bydlení nevyplňují.
Podle mluvčí sčítání Jolany Voldánové to umožní zmapovat stěhování lidí do ciziny. Údaje pak mohou posloužit třeba ministerstvu školství při podpoře českých škol v zahraničí či ministerstvům zahraničí a kultury při podpoře krajanských spolků.
V českých zemích se sčítalo už po Bílé hoře
A jaké jsou počátky sčítání lidu? Tradice sahá až do Mezopotámie, Řecka či Římské říše. Zlatý věk sčítání však nastal až se vznikem statistiky. V českých zemích vznikl už v polovině 17. století unikátní soupis, kdy chtěl císař zjistit, jak dopadla rekatolizace po Bílé hoře, uvádí historik Pavel Himl z Univerzity Karlovy.
"V roce 1650 se prováděl tzv. soupis poddaných podle víry. Tam se opravdu jde až na úroveň rodin, nejsou tam myslím zahrnuti duchovní a vojáci a také na některých panstvích tam nejsou děti, které ještě nešly ke zpovědi, tedy pod 12 let věku. Ale jinak tento pramen zachycuje celou populaci."
Další takto podrobný soupis následoval až v polovině 18. století za Marie Terezie, kdy se začaly číslovat domy a stát začal vést matriky.
