Potíže paralympioniků přetrvávají

Českým paralympionikům údajně hrozí, že díky sporům nebudou moci na paralympijských hrách 2012 v Londýně jako sportovci vystupovat za Českou republiku. První prosincovou sobotu to napsala Mladá fronta Dnes s odvoláním na dopis Mezinárodního paralympijského výboru. Český výbor má totiž díky údajným nedemokratickým principům a nedodržování práv uvnitř výboru pozastavené členství. Jádrem problému je zejména dlouholetý spor Českého paralympijského výboru s Českým svazem tělesně postižených sportovců. Tento článek vyvolal negativní odezvu a byl podnětem k ostrému dementi Českého paralympijského výboru.

V článku nazvaném "Paralympiáda v Londýně: český vítěz bez hymny?" jeho autorka Tereza Strnadová napsala, že „tělesně postižení sportovci sice pojedou na paralympiádu do Londýna, ale nebudou smět soutěžit jako reprezentanti České republiky". Cituje mimo jiné šéfku sněmovního školského výboru Annu Putnovou z TOP09, která uvedla: "Znamená to, že ... sportovci nemohou vystupovat za Českou republiku. To znamená, že například nemůže hrát česká hymna v případě vítězství". Juraj Groch z Nadačního fondu Emil autorce článku údajně řekl: "Náš výbor může nominovat sportovce, ale nepojedou za náš stát, takže bez označení, hymny a tak dále. Prostě jako lidé odnikud."

Oba tyto výroky, jakož i tvrzení autorky článku v jeho úvodu, jsou podle Českého paralympijského výboru, který v současnosti zastřešuje zhruba 18 tisíc sportovců s různými postiženími, nepravdivé, a proto je tento výbor se vší důrazností popírá, píše se v jeho tiskové zprávě. Mezinárodní paralympijský výbor informoval Český paralympijský výbor v dopise z 30. září 2011 o okamžitém pozastavení jeho členství ve vybraných aktivitách této mezinárodní organizace. Výkonný předseda Českého paralympijského výboru František Janouch nedávno v České televizi vysvětlil, co to vlastně znamená:

Předseda výkonného výboru Českého paralympijského výboru František Janouch

"Znamená to pozastavení výkonu některých práv, konkrétně třeba účasti na valné hromadě. Podle dopisu, který jsme dostali od Mezinárodního paralympijského výboru, a je jediný, který jsme dostali, jiný ne, se to nemá žádným způsobem dotknout práv sportovců. Člověk, který ten článek psal, šíří poplašnou zprávu! Já to jinak neumím nazvat. Prostě proto, že k tomu tvrzení nebyly žádné věcné důvody. On jen v tom titulku dotazník, ale uvnitř toho textu žádný otazník není. Taková situace by mohla nastat tehdy, pokud bychom nesplnili podmínky, které nám Mezinárodní paralympijský výbor uložil. Základní podmínky byly tři: První, abychom potvrdili členství Českého svazu tělesně postižených sportovců v Českém paralympijském výboru. To se stalo reálně 7. října tohoto roku. Dále po nás chtěl, abychom stáhli odvolání, které jsme podali k městskému soudu ve věci dlužných členských příspěvků. To jsme udělali a čekáme, až nám soud pošle potvrzení o pravomocnosti tohoto rozhodnutí. A třetí věc, kterou se po nás chtělo, že máme iniciovat jednání těch dvou svazů pro tělesně postižené sportovce - jeden je Český svaz tělesně postižených sportovců a druhý Česká asociace tělesně postižených sportovců - které by směřovalo ke sloučení."

Spor mezi Českým paralympijským výborem a Českým svazem tělesně postižených sportovců se táhne několik let, vysvětlit jeho podstatu není vůbec jednoduché, a co víc, přešel už dávno do osobní roviny. V roce 2005 mi Jan Nevrkla, tehdejší předseda Českého svazu tělesně postižených sportovců, nastínil svůj pohled na to, v čem je zakopaný pes:

"Základní záležitost je v uspořádání, které z našeho pohledu i z pohledu právní expertízy je jednoznačně nedemokratické. My nechceme, aby Český paralympijský výbor působil tak, jak působí, to znamená jako orgán bez valné hromady, bez řádných voleb, bez dělby moci. Do výkonného, kontrolního a rozhodčího orgánu chceme výraznější zastoupení sportů. V současné době to je tak, že pouhých pět členů výkonného grémia Českého paralympijského výboru rozhoduje o desetimilionových prostředcích. V součtu s Unií zdravotně postižených sportovců je to něco mezi 60 až 70 miliony korun ročně. Těchto pět nevolených funkcionářů má vlastně možnost rozhodovat o toku těchto prostředků a členská základna jednotlivých svazů a sportů se k těmto záležitostem nemůže legitimně vyjádřit. Vždyť aby organizace nevydávala výroční zprávu a nepodrobovala své účetnictví auditu, když podstatná část těchto prostředků je státních, to považuji za naprosto nenormální stav."

Foto: Organizační výbor pro olympijské a paralympijské hry v Londýně

Tehdejší mluvčí Českého paralympijského výboru David Šnajdr nařčení Jana Nevrkly odmítl. Řekl tehdy doslova: "Pozice Českého paralympijského výboru je naprosto jasná a nic z toho, co Jan Nevrkla říká, není pravda. Může mít samozřejmě výhrady, tak jako bývalý člen výkonného grémia Českého paralympijského výboru, nicméně své výtky, jak sliboval, nedoložil žádnými právnickými posudky a jeho snahu o změny ve struktuře Českého paralympijského výboru se nepodařilo nějakými demokratickými principy, hlasováním ve výkonném grémiu prosadit. Ty orgány jsou voleny."

Celý spor vznikl po paralympiádě v roce 2004, kdy se Český svaz tělesně postižených sportovců nepohodl s Českým paralympijským výborem, který sdružuje sportovce za účelem zajištění možnosti reprezentovat Českou republiku, o to, jakou má mít výbor strukturu. Svazu se nelíbila pravidla včetně rozdělování peněz. A místo toho, aby se dohodli, tak se rozhádali. Český svaz tělesně postižených sportovců z výboru vystoupil, což pro něj znamenalo okamžitou změnu financování - začal dostávat jen třetinu původních prostředků. Zbytek šel nově vzniklé České asociaci tělesně postižených sportovců, která v Českém paralympijském výboru nahradila zmíněný svaz. Asociace přitom sdružovala jen několik desítek sportovců, svaz několik tisíc. Panovaly pak dohady, zda Český svaz tělesně postižených sportovců je či není členem Českého paralympijského výboru. Celá záležitost dospěla až k Ústavnímu soudu, který v roce 2009 doporučil, aby se zpátky včlenil do struktury tohoto výboru.

"Ono to bylo malinko jinak. Bylo to tak, že 18. listopadu roku 2004 oznámil Jan Nevrkla před šesti svědky bez podmiňovacího způsobu, že vystupují, protože... a tak dále. My jsme si mysleli, že si dělá legraci, a tak jsme to nechali být. Nález Ústavního soudu byl retroaktivní, to znamená, že v roce 2009 ten soud doporučil městskému soudu, aby rozhodl, že nepřestali být členy. Nese to ještě další problém, že díky této retroaktivitě se nedá udělat tlustá čára a takovéto neporozumění, přes všechny kroky, které jsme udělali, se vlastně míjí účinkem,"říká František Janouch.

Foto: Organizační výbor pro olympijské a paralympijské hry v Londýně

K obnovení plného členství Českého paralympijského výboru v jeho nadřízené mezinárodní institucí už snad zbývá splnit jen jednu podmínku - sloučit Český svaz tělesně postižených sportovců a Českou asociaci tělesně postižených sportovců, což podle Františka Janoucha nemusí být snadné:

"To jsou samostatné právní subjekty. Podmínkou je, abychom vyvinuli aktivitu. My je nemůžeme nutit, nemáme pro to žádný nástroj. Oni prostě postupují v duchu toho, jak se rozhodnou. Já chci být optimistou, záleží na vstřícnosti těch dvou subjektů, na míře tolerance a schopnosti přijmout nějaký kompromis."

Má se tady paralympionik, který se nominuje na paralympijské hry do Londýna, obávat, že nebude veden jako reprezentant České republiky a v případě vítězství mu nezahrají národní hymnu? Výkonný předseda Českého paralympijského výboru František Janouch nemá jednoznačnou odpověď, ale nepostrádá optimismus:

"Samozřejmě, že to nevím, ale nejsou k tomu žádné důvodné předpoklady. Jestliže naplníme to, co po nás Mezinárodní paralympijský výbor chce, tak ten podle mého názoru i názoru výkonného grémia nemůže vlastně udělat nic jiného než z nás sejmout to omezení práv."