Česká věda potřebuje více peněz i změnu systému financování

Na podporu české vědy jde podle mezinárodního auditu společnosti Technopolis pořád málo peněz. Změnit by se měl také systém hodnocení vědy, který dnes zohledňuje pouze kvantitativní ukazatele pomocí přidělování bodů. Hodnotitelé ale zároveň upozornili, že se zvyšuje úroveň vědeckých prací. To se odráží i na citování českých vědců v zahraničí. Více o financování české vědy zjišťoval Jan Charvát.

Jiří Drahoš

Do vědy a výzkumu šlo loni v Česku podle statistických údajů téměř 60 miliard korun. Je asi 1,6 procenta hrubého domácího produktu. Šlo o největší částku od roku 1993. Předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš k tomu řekl:

"Vzhledem k tomu, že průměr Evropské unie ve financování ve vědy a výzkumu je 1,9 procenta HDP, a my jsme dosáhli v roce 2010 podle statistického úřadu 1,61 procenta HDP, jsme stále pod průměrem Evropské unie. Já bych jenom připomněl, že ti tahouni kvality - severské státy v Evropě, Korea, Japonsko nebo Švýcarsko - ti dávají více než tři procenta HDP na vědu a výzkum. Takže z tohoto pohledu není těch peněz dostatek a nakonec konstatoval to i mezinárodní audit."

Ten upozorňuje mimo jiné na extrémně nízký podíl průmyslové sféry na financování výzkumu na vysokých školách. Podle Českého statistického úřadu soukromé firmy vložily do vědy loni téměř 30 miliard z celkových 60 miliard. Meziročně je to o víc než čtyři miliardy více. Podle Jiřího Drahoše je ale problém v tom, kam přesně své peníze firmy nebo průmyslové podniky směřují.

Foto: Evropská komise

"Je pravda, že firmy dávají zhruba 50 procent, stát - nebo veřejné výdaje - jsou asi 40 procent a 10 procent je ze zahraničí. Ale uvědomme si dva důležité faktory. Zaprvé, firmy z těch financí, které do výzkumu dávají, zhruba 95 procent sami spotřebují. To znamená, že to jsou finance, které oni dávají do svého výzkumu. Prakticky nepodporují tím ani výzkum ve vysokoškolském ani veřejném sektoru. Druhý důležitý aspekt je to, že v těch zemích, které můžeme označit za špičku výzkumu a vývoje a inovací, dává průmysl do výzkumu výrazně větší finance. Takže těch 50 procent ze strany průmyslu u nás vypadá opticky velmi dobře, ale myslím si, že to stále je nedostatečné a je to nedostatečné evidentně ve srovnání s těmi vyspělými státy."

Audit také doporučuje opustit současnou metodiku hodnocení výsledků výzkumu a vývoje a na ni navázaný mechanický výpočet výše peněz, které jdou do vědy. Hodnocení a s ním spojené financování by se prý mělo provádět zhruba po pěti letech, aby ústavy měly čas předvést, co umějí, a případně odstranit slabé stránky. Od ledna chce ministerstvo školství spustit projekt, který má nový systém vyřešit a odstranit tak čistě kvantitativní hodnocení. Pro to se vžilo označení kafemlejnek. Pokračuje Jiří Drahoš.

"Jestliže se někdo soustředí na body a nikoli na výsledky, to znamená, soustředíte se oblasti, kde vám ty výsledky mohou přinést nejvíce bodů - a nezáleží přitom na tom, jak jsou kvalitní - tak je to samozřejmě špatně. Akademie věd kritizuje ten kafemlejnek někdy od roku 2004, kdy se začal uvádět v život. Od té doby se pořád takzvaně vylepšuje a vylepšuje. My si ale myslíme, že to k ničemu nevede. Pokud jde o ten projekt na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, tam se skutečně v současné chvíli připravuje projekt nového hodnocení výzkumu a financování výzkumu. Bude trvat ještě nějakou dobu, než se výsledky ověří v praxi. Myslím si, že není reálné zavedení toho nového systému dříve než v roce 2015. Ale to není tak za dlouho."

Foto: Evropská komise

Příprava nového systému má trvat dva roky a bude stát podle předběžných odhadů 100 milionů korun. Na tento projekt půjdou peníze z Evropské unie. 100 milionů na změnu systému hodnocení ale není až tak vysoká částka, vysvětluje Jiří Drahoš.

"Pokud si uvědomíme, že se v tomto státě jenom z vládních zdrojů dává na vědu a výzkum z vládních zdrojů asi 26 miliard korun, pak nějakých 70 nebo 80 milionů, pokud to budou rozumně investovat je promile, které by ale mohlo přinést výrazné úspory nebo výrazné zkvalitnění a zefektivnění těch výdajů."

Mezinárodní audit, který zkoumal stav české vědy, ale přináší také pozitivní zprávy. Za posledních deset let se citovanost českých vědeckých prací zvýšila šestkrát. Česká republika je ale stále pod evropským průměrem v počtu publikací. Problém je podle zprávy i nedostatek vědeckých pracovníků. Často kvůli nízkým platům odcházejí špičkoví badatelé do ciziny.