Pro hledání první práce je dobré mít praxi, chuť se vzdělávat a umět jazyky
Každoročně v podzimních měsících přibývají na úřadech práce čerství absolventi škol. Ti mohou být pro řadu firem vítanou posilou, v hledání práce mají ale nevýhodu, protože bez praxe a potřebných kontaktů zaměstnání nenajdou. Situace je zvlášť složitá v období hospodářské krize, kdy místo často nemají jisté ani stálí pracovníci. Jak se daří absolventům, to společně zjistíme v dnešní ekonomické rubrice. Jan Charvát se nejprve na aktuální situaci zeptal odborníka na zaměstnávání Jiřího Vojtěcha.
"Situace absolventů je po celou dobu krize poměrně špatná, i když můžeme říct že v letošním roce je to trochu lepší. Míra nezaměstnanosti přece jenom oproti minulému roku trochu klesla. Zejména u absolventů učebních oborů a dá říci, že u strojařů a elektrotechniků, kteří získávají zaměstnání lépe. Souvisí to samozřejmě jako vždy s celkovou ekonomikou, s rozvojem ekonomiky. Souvisí to s tím, které podniky mají odbyt, zejména v zahraničí. Strojařům se zdá, že to v letošním roce přece jenom šlo, prospělo. O strojaře a elektrotechniky byl vždycky velký zájem. Zejména vyučení jsou nedostatkoví. Příznivě se to projevuje i v letošním roce."
Podle analytiků trhu měsíc srpen téměř téměř vždy přináší zhoršení na trhu práce - právě kvůli absolventům. Tak tomu bylo i letos. Absolventi odkládají registraci na pozdější období, i když někteří už myslí dopředu a registrují se na začátku prázdnin. Řada z nich má přitom aspoň hrubou představu, kam by chtěla nastoupit. Podobně jako Karolína Vorlíčková, absolventka střední školy managementu obchodu a služeb."Na úřadu práce jsem přibližně měsíc. Chtěla bych dělat asi administrativu. V administrativě už mám lehce zkušenosti z nějakých brigád."
Při hledání práce pomáhá absolventům praxe. Tu firmy často vyžadují i na takové pozice, jako je asistentka ve firmě nebo recepční. V tomto směru může pomoci i dobře napsaný životopis, kde se dá za praxi považovat i brigáda při studiu. Absolventi by ale měli na praxi myslet už při škole, což se často neděje. Karolína Vorlíčková také přiznává, že praxi nehledala."Cíleně jsem praxi nijak nehledala. Měla jsem ji přes kamaráda, a to bylo v oboru - účetnictví v účetní firmě."
Absolventi musí často slevit ze svých nároků a jít dělat méně kvalifikovanou práci. Ale Karolína zatím nepřemýšlela, co jiného by dělala.
"To je těžké. Říkala jsem si, že třeba někde nějakou asistentku, jenomže tam většinou chtějí dva roky praxe. Takže je to těžké. Pro mě takto volně je už jen třeba recepční. Asi bych musela sáhnout po čemkoli, když už bych pak neměla na výběr. Asi by to bylo tak nějak i jedno."
Počty registrovaných absolventů z podzimu letošního roku zatím nejsou k dispozici. Letos na jaře se na úřadech práce zaregistrovalo přes 13 tisíc středoškolských absolventů a 438 absolventů vyšších odborných škol, tedy jakéhosi mezistupně mezi středním a vysokým školstvím. Data pro podzimní měsíce mohou být zkreslena tím, že už neexistuje povinnost nezaměstnaných absolventů zapsat se na úřadu práce. Že jistým prokletím absolventů je nedostatek praxe, potvrzuje i Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání.
"Jeden z velkých problémů je právě to, že třeba absolventi učebních oborů stráví velmi málo času nebo téměř žádný čas v reálném pracovním prostředí. To je dlouhodobá záležitost, která souvisí s tím, že ještě za socialismu se ta příprava soustředila - zejména v technických oborech - do učilišť, do školních prostor s tím, že příprava je velice systematická. V oblasti maturitních oborů je ta situace bohužel podobná. Školy praxi mají předepsanou. Mnohé nebo většina z nich ji uskutečňuje. Není to ale ještě pořád dostatečné."
Podle jarních statistik je zřejmé, že situace absolventů za poslední čtyři roky se mírně zlepšuje. Platí ovšem, že čím vyšší vzdělání, tím lepší uplatnitelnost na pracovním trhu. Ale nemusí to vůbec být hlavní kritérium pro zaměstnavatele. Pokračuje Jiří Vojtěch.
"Nejvíce si zaměstnavatelé cení toho, když ten člověk má ochotu a chuť se dál vzdělávat. Ne že by šel znova do školy, to v žádném případě. Ale vzdělávat se v rámci firmy, učit se novým technologiím, přizpůsobit se novému stroji. To je základní požadavek, který zaznívá od všech typů zaměstnavatelů. Jinak samozřejmě očekávají, že absolventi budou umět rozumět pracovním instrukcím, a že se budou chovat odpovědně. U vysokoškoláků k tomu potom přistupuje ještě odpovědnost a schopnost řídit tým pracovníků. Za samozřejmé se dneska považuje, že absolvent je připraven v oblasti výpočetní techniky, požaduje se znalost jazyků, zejména v některých profesích. Bohužel, zatím ještě nedokážeme absolventy připravit v jazycích natolik dobře, aby zaměstnavatelé byli spokojeni." Jazyky jsou v přijímání do pracovního procesu výraznou výhodou. Angličtina je dnes stále jazykem číslo jedna, pro německé firmy to ale může být i němčina. O dalším vzdělávání v tomto oboru přemýšlela i středoškolská absolventka Karolína Vorlíčková."Chtěla jsem na pomaturitní studium nějaké jazykové školy, angličtiny hlavně, Nebo vypadnout někam mimo, třeba do Anglie, a tam dejme tomu studovat a najít si tam nějakou práci, třeba au-pair nebo něco takového. Studium zaměřené hlavně na angličtinu, na té se teď docela lpí."
Poměrně velký rozdíl je mezi absolventy středoškolských a vysokoškolských oborů. Vysokoškoláci najdou práci snadněji. Pro obě skupiny je ale typické, že si stěžují právě na školy, které je nedostatečně připravují do praxe. Podle průzkumu jedné poradenské společnosti si dvě pětiny vysokoškoláků myslí, že by univerzity měly upravit své osnovy. Pokračuje absolvent Policejní akademie Mikoláš Havel."Firmy chtějí, aby nový zaměstnanec měl přehled o tom, jakým způsobem ten obor funguje. Pro ně to vlastně znamená dodatečné náklady, pokud musí nového zaměstnance vyškolit a leckdy to školení může trvat ne měsíc, ne dva, ale třeba i rok, než se zaměstnance naučí dokonale zvládat veškeré postupy, které v té firmě panují."
Při výběru zaměstnání je pro absolventy vysokých škol nejdůležitějším kritériem možnost podílet se na zajímavých projektech. Důležitou roli hraje pro mladé lidi také přátelské pracovní prostředí. Studenti v Česku kladou daleko větší důraz na mezinárodní pracovní prostředí, pocit bezpečí a jistotu udržení práce. Méně významná je pro ně výše platu. Jak jsou na tom středoškoláci, popisuje Jiří Vojtěch."Především u vyučených jsou to platové podmínky. Zaměstnavatelé jsou přesvědčeni, že své pracovníky z dělnických profesí platí dobře, s tím se setkáváme v jejich vyjádřeních. Naproti tomu, když jsme se zjišťovali pro absolventi učebních oborů mění svoji profesi, jdou dělat něco jiného, tak jako hlavní důvod tam vyplynul nízký plat. Kladou důraz i na prostředí, ve kterém pracují, což může být pro některé zaměstnavatele překvapující. Ale i u vyučených jsme se setkávali v dotaznících s tím, že důvodem, proč nechtějí určitou profesi nebo jít pracovat k nějakému zaměstnavateli, je to pracovní prostředí. Také třeba pracovní podmínky. To souvisí například se směnností a podobně."