Zemřel režisér Otakar Vávra
Ve čtvrtek večer zemřel filmový režisér, scénárista a pedagog Otakar Vávra. Letos v únoru přitom celá kulturní veřejnost oslavila jeho sté narozeniny. Autor šesti desítek hraných i dokumentárních filmů a osmdesáti filmových scénářů je legendou české kinematografie. Za své snímky získal i řadu ocenění. Jeho ochota spolupracovat s totalitními režimy 20. století však dosud vyvolává i kritiku.
Otakar Vávra byl mimořádně všestranný filmař. Dokázal natočit komorní psychologický příběh i rozsáhlou historickou fresku, lehkou komedii i tragédii, ze které dodnes mrazí. Připomeňme si alespoň některé z jeho slavných filmů v krátké zvukové ukázce. Zdeněk Štěpánek v r. 1954 zahrál titulní roli v Janu Husovi. V 60. letech diváky doslova oslnil jeho filmový přepis Hrubínovy Romance pro křídlovku. K nejsilnějším filmům Otakara Vávra patří Kladivo na čarodějnice, které připomíná čarodějnické procesy na Šluknovsku. V 70. letech se Vávra vrátil k historických velkofilmům, natočil filmy jako Dny zrady, Osvobození Prahy nebo Sokolovo. Právě za tuto sérii filmů, poplatných komunistickému výkladu historie, sklidil Vávra největší kritiku. Filmový režisér a Vávrův žák Jiří Menzel ho ale obhajuje:
"Vávrovy filmy přesně odrážejí podmínky, ve kterých se ty filmy tvořily. A je trošku hloupé, když se z něj dělá jediný člověk, který sloužil režimu."Otakar Vávra byl také uznávaný pedagog. Na FAMU, kterou po 2. světové válce zakládal, učil až do svých 97 let. K jeho žákům patřili například i Miloš Forman nebo Emir Kusturica. A do posledních let také filmoval. Ještě v r. 2002 natočil dokument Moje Praha nebo r. 2006 video Strážce plamene v obrazech. Na poslední snímek, o Janu Masarykovi, se mu ale už nepodařilo získat peníze. Jeho celoživotní zásluhy o českou kinematografii ocenil prezident Václav Klaus.