Velká postava české kinematografie Otakar Vávra se dožívá 90 let
Film "Dívka v modrém" mnozí naši posluchači určitě znají a vzpomenou si také na okouzlující Lídu Baarovou. A právě o jejím životě už 12 let neúspěšně připravuje svůj padesátý film nestor domácí kinematografie Otakar Vávra. Tento týden se dožívá devadesáti let.
Otakar Vávra přežil dvě světové války a osm převratů. Mezitím stihl obohatit český film o osmdesát scénářů a čtyřicet devět děl. Tuzemské pocty sbíral za každého režimu - ať v době německého protektorátu nebo za komunistů. Z nich alespoň o jedné: V předválečném období vznikl za neuvěřitelných 16 dní "Cech panen kutnohorských" (1938), oceněný v Benátkách Zlatým lvem. O filmu hovoří sám režisér v rozhlasové nahrávce z roku 1964: Vávra už tehdy nezastřel své megalomanství, když při natáčení filmů využíval často i tisícičlenný kompars a vůbec poprvé v dějinách české kinematografie také kaskadéry. Jeho díla dosahovala rekordních nákladů... Tvůrčí dráhu Otakara Vávry lemovala i další bravurně natočená díla, jako Romance pro křídlovku, Kladivo na čarodějnice, Zlatá reneta či Filosofská historie, ale také filmy poplatné době a režimu, které bývají považovány za nevydařené a kazící divácký vkus - např. válečná trilogie - Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy. Během své padesátileté pedagogické činnosti na pražské FAMU vychoval taková jména jako Věra Chytilová, Juraj Jakubisko a Jiří Menzel. A právě ten přes všechna kontroverzní hodnocení o svém profesorovi řekl:
"V době, kdy byl film u nás většinou v rukách tvůrců pologramotných, byl Otakar Vávra první, kdo se začal věnovat filmové profesi nejen vážně, ale i poučeně. Měl-li by tedy někde stát nějaký český filmový památník, mělo by na něm být vytesáno: Otakar Vávra se zasloužil o český film."