Týden v ČR

Miroslav Kalousek, foto: ČTK

Vláda se tento týden snažila najít dohodu o státním rozpočtu na příští rok. Ministři ale jednání přerušili, někteří z nich totiž trvají na navýšení rozpočtu pro své resorty. Ministr financí Miroslav Kalousek ale stále odmítá růst plánovaného schodku.

"Někteří kolegové uznali současnou situaci a smířili se s vládou stanovenými limity. A někteří dle očekávání stále nikoliv. Už teď lze říct určitě pozitivní informaci, že jakkoliv je rozpočtová situace napjatá, jediná kapitola, která poroste, bude kapitola na vědu a výzkum."

S návrhem rozpočtu nejsou spokojení ani odboráři a zaměstnavatelé. Svazu průmyslu a dopravy nejvíc vadí, že na financovaní dopravní infrastruktury má jít méně peněz. Odbory návrhu zase vyčítají, že neobsahuje opatření na podporu ekonomiky a počítá s propouštěním státních zaměstnanců. Odborový předák Jaroslav Zavadil tvrdí, že rozpočet navíc není postaven na reálných číslech.

"Ten problém je ve struktuře celkového rozpočtu, protože opět se jde do systému škrtů a na příjmové straně se nevybírají finanční prostředky, u kterých bylo víceméně naznačeno, že se vybírat budou už v r. 2011. A určitě neočekáváme, že by se to zlepšilo. Takže tady se připravuje rozpočet, který může podstatnou měrou ještě zhoršit situaci České republiky v budoucích letech."

---

Tento týden byly také otevřeny obálky s nabídkami na odstranění starých ekologických zátěží. Jedná se o obří ekotendr, který ekologové i nevládní organizace dlouhodobě kritizují. Nejnižší nabídku podala společnost Marius Pedersen Engineering. Zátěže chce odstranit za necelých 57 miliard. Podle kritiků je to přesto moc a vláda by mohla obří tendr zrušit. Podle ředitele Transparency International Davida Ondráčky by se zakázka mohla i prodražit:

"Z mého pohledu by se stát vzdal veškerých kontrolních mechanismů nad prováděnými sanacemi. A zároveň by tu hrozilo, že firma, která by vyhrála, by klidně mohla po třech letech, až vyčistí méně technologicky náročné části, jít do konkurzu. A zbytek by se zase vrátil státu a stát by měl na krku ekologické sanace. A navíc by utratil velké miliardy."

Pochybnosti o tendru vyjádřil také premiér Petr Nečas. Vláda by měla o zakázce rozhodovat v říjnu. Pokud vítěze neschválí, tendr by mohl být zrušen.

---

Foto: ČTK

Protiromské nepokoje na severu Čech trvají. I na tento víkend jsou ohlášeny demonstrace ve Varnsdorfu. Stát by měl podle prezidenta Václava Klause v případě nepokojů na severu Čech nemilosrdně zasáhnout silou a ukončit je. Prezident to řekl Mladé frontě Dnes při své návštěvě Karlovarského kraje. Dodal ale, že zásah státu je jen krátkodobým řešením, v první řadě je třeba zabránit vzniku ghett. Podle poslance z ČSSD Jaroslava Foldyny může vláda uklidnit situaci na Šluknovsku v řádu měsíců. Ke stabilizaci stačí zvýšit počet policejních služeben v Ústeckém kraji.

"Je třeba najít zdroje na vytvoření a doplnění části oddělení v této části Šluknovského výběžku. To by mohlo do jisté míry stabilizovat situaci, aby obě strany viděly, že stát je schopen se postarat o veřejný pořádek a bezpečnost. To je první krok a myslím, že ho lze realizovat v řádu měsíců. Poddimenzování policie je tak významné, že bychom potřebovali asi dvě stě až pět set tabulkových míst, abychom byli schopni pokrýt tyto komplikované regiony."

---

Martin Roman, foto: ČTK

Na svůj post v čele elektrárenské společnosti ČEZ ve čtvrtek rezignoval její generální ředitel Martin Roman. O jeho odchodu se spekulovalo už dříve, on ho ale dosud popíral. Nejvlivnější český manažer se v dubnu v pořadu Rádia Česko zamyslel nad důvody, které by ho přiměly k odchodu z vedení ČEZu.

"Musel bych mít pocit, že nemám možnost té firmě nadále pomáhat a že pod mým vedením nepůjde dopředu tak rychle, jako by šla pod nějakým jiným vedením. Ale v současné době o tom nepřemýšlím. ČEZ má před sebou tolik věcí! Výstavba Temelína a rozvoj technologií budoucnosti, jako jsou chytré sítě nebo elektromobilita. A myslím, že dnes se dá tolik věcí v ČEZu ovlivnit, že veškeré mé přemýšlení je o budoucnosti ČEZu."

Na jeho místo nastoupil dosavadní výkonný ředitel ČEZu Daniel Beneš. Roman teď bude předsedou dozorčí rady. Zpráva překvapila řadu expertů i politiků - včetně předsedy sněmovního Hospodářského výboru Milana Urbana.

"Martin Roman odvedl v ČEZu velký kus práce. Dokázal zhodnotit majetek státu nejméně šestkrát. Dovedl tuto firmu mezi největší evropské energetické giganty. Martin Roman je skutečně úspěšným manažerem a za tu práci, kterou v ČEZu dělal, je potřeba mu poděkovat."

---

Otakar Vávra, foto: ČTK

Ve čtvrtek večer zemřel filmový režisér, scénárista a pedagog Otakar Vávra. Letos v únoru přitom celá kulturní veřejnost oslavila jeho sté narozeniny. Autor šesti desítek hraných i dokumentárních filmů a osmdesáti filmových scénářů je legendou české kinematografie. Dokázal natočit komorní psychologický příběh i rozsáhlou historickou fresku, lehkou komedii i tragédii, ze které dodnes mrazí. K nejsilnějším filmům Otakara Vávra patří Kladivo na čarodějnice, které připomíná čarodějnické procesy na Šluknovsku. V 70. letech se vrátil k historických velkofilmům, natočil filmy jako Dny zrady, Osvobození Prahy nebo Sokolovo. Právě za tuto sérii filmů, poplatných komunistickému výkladu historie, sklidil Vávra největší kritiku. Filmový režisér a Vávrův žák Jiří Menzel ho ale obhajuje:

"Vávrovy filmy přesně odrážejí podmínky, ve kterých se ty filmy tvořily. A je trošku hloupé, když se z něj dělá jediný člověk, který sloužil režimu."

Otakar Vávra působil i jako pedagog. Na FAMU, kterou po 2. světové válce zakládal, učil až do svých 97 let. K jeho žákům patřili například Miloš Forman nebo Emir Kusturica. A do posledních let také filmoval. Ještě v r. 2002 natočil dokument Moje Praha nebo r. 2006 video Strážce plamene v obrazech. Na poslední snímek, o Janu Masarykovi, se mu ale už nepodařilo získat peníze. Jeho celoživotní zásluhy o českou kinematografii ocenil prezident Václav Klaus.