Přehled tisku

Martin Roman, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Jméno bývalého šéfa energetické společnosti ČEZ Martina Romana se objevuje v rozsáhlé struktuře firem a jejich účtů ve švýcarských bankách, které měly vztah ke skupině Appian. Píše o tom Mladá fronta Dnes (MfD) s odvoláním na dokumenty, které má k dispozici.

Martin Roman,  foto: ČTK
Jméno bývalého šéfa energetické společnosti ČEZ Martina Romana se objevuje v rozsáhlé struktuře firem a jejich účtů ve švýcarských bankách, které měly vztah ke skupině Appian. Píše o tom Mladá fronta Dnes (MfD) s odvoláním na dokumenty, které má k dispozici. Skupina Appian ovládla v Česku Mosteckou uhelnou společnost a plzeňskou Škodu Holding. Média již o těchto vazbách spekulují delší dobu, Roman to popírá. Podle deníku je Roman v dokumentech zapsán jako jeden z takzvaných "beneficientů" několika společností. Jak list podotýká, beneficient je zpravidla člověk či firma, která má prospěch z výnosu majetku spravovaného další najatou společností. A některé z těchto firem mají vazbu na Škodu, dodává list. Martin Roman na dotazy Mladé fronty Dnes uvedl, že nikdy nebyl, přímo ani nepřímo, akcionářem, ani podílníkem, ani ovládající osobou Škoda Holding. Veškerý vztah k této firmě ukončil před vstupem do ČEZ. Podle jeho slov nemohou existovat žádné pravdivé dokumenty, které by potvrzovaly opak. Podle deníku by byla jakákoli účast ve struktuře kolem Škody v případě Romana problematická. Jako ředitel ČEZ by byl ve střetu zájmů. Škoda totiž získala v posledních pěti letech od ČEZ a její dceřiné firmy Škoda Praha Invest zakázky na opravu uhelných elektráren v mnohamiliardových sumách.


Ministr zdravotnictví Leoš Heger se pustil do vyhlášky, která má stanovit požadavky na zdravotnický personál, a to jak v nemocnicích, tak i u ambulantních lékařů či na pohotovosti. Jak píší Lidové noviny, lékařská komora i odboráři jsou ostře proti. Nejvíc kritizovaná pasáž se týká potřebné odbornosti lékařů, kteří pracují v nemocnicích. Nově by mělo být přípustné, že by v nemocnicích ošetřoval pacienta lékař, který nemá příslušnou odbornost, a bylo by to v pořádku, tvrdí Miloš Voleman z Lékařského odborového klubu. Chirurga by mohl zastoupit urolog, gynekologa zase očař. Možné by to bylo v případě, pokud by se nemocnice rozhodla mít tzv. spojený lůžkový fond chirurgických či interních oborů, což je další novinka ve vyhlášce. To je ospravedlnitelné možná v polní nemocnici, rozčiluje se šéf lékařské komory Milan Kubek. Podle kritiků se Heger snaží vyhláškou legalizovat to, že je v nemocnicích nedostatek lékařů. Ministerstvo se brání, že vyhláška ještě není hotová a teprve půjde do připomínkového řízení. Podle mluvčího to, co se objevilo v návrhu, vychází z požadavků menších nemocnic.


Stejný problém jako na Šluknovsku může potkat i další města v Česku. Přísun sociálně slabých nyní zažívá i Čáslav, píší Lidové noviny. Bývalý hotel, který stojí přímo na náměstí v Čáslavi, už neobývají zájezdní hosté. Proměnil se v ubytovnu Romů. Budov, které obývají sociálně slabí občané, většinou Romové, je ve městě víc. Místním obyvatelům však nejvíc vadí bývalý hotel, hlavně proto, že se nachází přímo v centru. Za možné epicentrum problémů označuje ubytovnu i místostarosta Čáslavi Jiří Havlíček, podle kterého drobná kriminalita a stížnosti občanů v posledních měsících vzrostly. Romové se do Čáslavi stěhují z různých míst republiky, ale i ze Slovenska. Jinak vidí problém Dagmar Tichá, bývalá majitelka ubytovny. S manželem zdědila hotel v restituci, ale prodala jej vietnamskému páru. Dodnes se o provoz ubytovny stará a za Romy zde ubytované by dala ruku do ohně. Problémy podle ní dělají zcela jiní, většinou ti, kteří se z přilehlých vesnic sdružují v čáslavských hernách. Jedna se nachází i v objektu hotelu.


Stát věří, že mu půjčí desetina domácností, píší Hospodářské noviny. Tři banky budou od 3. října nabízet pro občany dluhopisy. Nabídnou lepší úroky než většina spořících účtů. Po patnácti letech úvah a příprav to oznámil ministr financí Miroslav Kalousek. Analytici soudí, že to pro občany nebude špatná investice. Pro stát a českou ekonomiku to může být horší zpráva. Půjčky od vlastních občanů ve velkém rozsahu s sebou nesou i nebezpeční tzv. vytlačování investic, píše list. Když občané vymění své vklady v bankách za státní dluhopisy, banky nebudou půjčovat soukromníkům a peníze se budou točit nikoliv přes soukromé projekty, ale přes stát, říká analytik David Marek.


Postupné vytlačování kuřáků do ústraní s sebou přináší paradox: kuřáci získávají v mnoha firmách větší význam, než měli. Jak píše Mladá fronta Dnes, mohou za to kuřárny, kde se vytvářejí specifické komunity. Lidé tady navazují bližší vztahy napříč odděleními a spontánně si vyměňují informace. Kuřák má ve firmě více známých než nekuřák, říká sociolog Marcel Tomášek. Fenomén kuřárny berou sociologové a psychologové naprosto vážně. Na rozdíl od dřívějška, kdy se kouřilo v kancelářích, se navíc v 'kuřáckých komunitách' potkávají šéfové a podřízení. Funkce jdou v těch chvílích stranou. A to může být výhoda i pro možný kariérní postup. Nejsilnější skupinu kuřáků totiž tvoří muži ve zralém věku, právě ti, kteří mívají ve firmě vyšší postavení. V kuřárnách se lidé rychleji dozvědí o novinkách ve firmě. Vědí dříve než ostatní kdo dal výpověď, kdo dostal vyšší pozici i novinky ze soukromého života kolegů. V kuřárnách se získávají kontakty, dodává Mladá fronta Dnes.


Vymahači dluhů jdou už více po domácnostech než po firmách. Inkasním agenturám už ale zůstávají na talíři stále menší částky k vymožení. O dluhy lidí se tak nyní ještě usilovněji perou spekulanti, kteří skupují stovkové pohledávky ve velkém a využívají platebních rozkazů přes soud, aby na každé z nich vydělali tisíce, píše Právo. Podle těch, které vymáhání dluhů živí, to v určité nadsázce řečeno vypadá tak, že jestli to takto půjde dále, nebude možné brzy z řady domácností dostat už ani korunu. Celková zadluženost Čechů se nezadržitelně blíží k jednomu a půl biliónu korun, což je včetně kojenců 150 tisíc na jednoho Čecha. Jenže vše nasvědčuje tomu, že Čechům přestává být co brát a že se vymáhají stále menší částky, ale s o to větším nasazením a urputností.


Úzkostí, hyperaktivitou či poruchami osobnosti trpí podle výzkumů sedm až deset procent dětí, píše deník Právo. To je mnohem víc než dřív, kdy se o některých poruchách příliš nemluvilo. A z propočtů vychází, že stovku takových školáků má pod drobnohledem v průměru jediný psycholog. Ministerstvo školství uvádí, že jen v základních školách je 33 tisíc dětí s vývojovými poruchami učení. Mají potíže se čtením, psaním. Jsou nezvladatelné, zlobí. Počet psychologů na školách sice stoupá, ale je jich stále zoufale málo. Jeden psycholog připadá na 25 škol. Tam, kde psychologa mají, je přitom i méně projevů šikany a agresivity, potvrzují i učitelé.


Důchodci Miroslavu Palíškovi se před dvěma lety podařil doslova zázrak. Rozchodil dvě stě padesát let staré hodiny na vězi kostela v Michalových Horách na Tachovsku. Ale, jak píše deník Právo, pocit radosti teď vystřídal pořádný vztek. Někdo totiž hodinový stroj ze svatostánku ukradl. Tři roky práce bez jakékoliv technické dokumentace. Řada součástek chyběla nebo byla v dezolátním stavu, říká muž, který je profesí veterinář, ale spravování hodin patří k jeho koníčkům. Renovací prošel také ciferník. Vše udělali místní lidé svépomocí. Zloději museli být podle Práva minimálně dva, hodinový stroj má totiž rozměry metr krát tři čtvrtě metru.