Čeští pacienti by po reformě zdravotnictví dostávali jen ty nejlevnější léky

Co bude s elektronickými aukcemi léků? A nebudou muset čeští pacienti pro nedostatkové léky jezdit do zahraničí? - To jsou otázky, na které Českému rozhlasu odpověděl ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Leoš Heger

Ministr zdravotnictví Leoš Heger nedávno odmítl zveřejnit dopis amerického velvyslance v Praze, v němž Norman Eisen kritizoval připravované elektronické aukce na léky. Doporučil, abychom je nezaváděli. Dražby, v nichž by zdravotnická zařízení mohla nakupovat léky pro české pacienty za nejnižší aukční ceny, by totiž mohly poškodit americké farmaceutické firmy. Elektronické aukce byly přitom plánovanou součástí reformy lékové politiky. Znamená to, že k chystané reformě nedojde?

"My jsme rozhodně nezrušili reformu lékové politiky. My jsme se rozhodli, že budeme podporovat generické léky. To je jaksi hlavní bod té reformy,"

tvrdí ministr. Chce, aby lékaři pacientům nadále nepředepisovali konkrétní léky, ale účinnou látku. Pacient si tak bude moci obstarat levnější lék s prakticky stejnou účinností.

"Já myslím, že nejznámější případ je aspirin, který může být Acylpyrin, Aspirin Bayer a podobně. Vždy se jedná o stejnou molekulu, v podstatě stejně účinnou, a závisí to na tom, kdo lék vyrábí. U nových léků samozřejmě má určitá práva několik let ten prvovýrobce, má na to patentovou ochranu. A až ta ochrana uplyne, tak se na trhu objeví jacísi copisté. A pochopitelně pak už cenu snižují."

Leoš Heger potvrzuje, že generické léky by se měly v českém zdravotnictví využívat mnohem více než dosud:

"Znovu opakuji, že jsme zůstali u podpory generických léků, jenom jsme zvolili úplně jinou formu, a to takzvané pozitivní listy. A přestože se říká, že v Holandsku, kde se s pozitivními listy experimentovalo nejvíce, už je tendence je rušit, podle našich údajů to není pravda. Stále tam existují. A ten vtip spočívá v tom, že se zákonem zmocní buď zdravotní pojišťovny nebo v našem případě Státní ústav pro kontrolu léků, aby z nabídky generických léků, to znamená v podstatě stejných léků pod různými názvy, ale se stejnými účinnými molekulami, vybrali lék, který je v daném případě nejlevnější."

Proti tomu se ovšem podle ministra Hegera staví farmaceutické společnosti:

"Trošku se to nelíbí ani lékařům, protože oni mají rádi pluralitu a jsou rádi, když si můžou sami léky vybírat. Ale jestliže to bude vybíráno takto centrálně, tak se tomu budou muset přizpůsobit. Generická preskribce v podstatě dělá to samé, jen ten lék pak vybírá lékárník v lékárně, kde předepsaný lék vymění za ten nejlevnější. A to se lékařům nelíbilo, protože jednak vedou v dobrém slova smyslu určitý prestižní profesní boj s lékárníky, a jednak mluvili o tom, že se ztrácí odpovědnost, zda ji nese za pacienta lékař nebo lékárník. Když je to takto ze zákona, přebírá tu odpovědnost stát."

Norman Eisen

Největší odezvu ale v této souvislosti vyvolal právě dopis Normana Eisena, přiznává Leoš Heger. Na rozdíl od slovenské premiéry Ivety Radičové, která americký postup ostře kritizovala, ale odmítl celé znění Eisenova dopis zveřejnit. Potvrdil ale, že takový dopis skutečně dostal:

"Bylo to tak. My jsme s velvyslancem Spojených států amerických vedli korespondenci. My jsme jeho intervenci považovali spíše za dotaz a upozornění na rizika. Pan velvyslanec se samozřejmě netajil s tím, že se stará o obchodní zájmy amerických firem.Ale já myslím, že to má ve své náplni každý velvyslanec. I naši velvyslanci v Jižní Americe tam jsou hlavně proto, aby obchodně propagovali Českou republiku. A podle našeho názoru, i po konzultaci s ministerstvem zahraničních věcí, se domníváme, že je lepší, když to velvyslanci dělají takto otevřeně, dopisem, s odkrytým hledím, než když to dělají nějakým lobbováním potají."

Přesto, že americký ambasador vyzval k tomu, abychom elektronické aukce nezaváděli, ministr Heger s nimi počítá:

"Ten návrh na novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění takto necháme. Bude samozřejmě záležet na poslancích, jestli definitivně projde. Ale chtěli bychom to odzkoušet v našem prostředí. Domníváme se, že to bude hladší zavádění, nežli u té generické preskribce, ke které se možná časem vrátíme. Kdyby se to ale u několika léků podařilo opravdu dobře vysoutěžit, tak je možno očekávat, že v prvním roce bude úspora půl miliardy plateb pojišťoven. A možná v dalších letech by to mohlo být až pět miliard. Je to ale potřeba hlídat. Těch léků, které připadají v úvahu pro tento manévr, je několik desítek. A my po dvou třech řízeních budeme trh velmi pečlivě sledovat."

Foto: Evropská komise

Ministr ovšem přiznává, že elektronické aukce mohou vést k tomu, že výrobci při stálém stlačování cen léků je sem přestanou dodávat nebo jich dodají jen přesně nasmlouvané množství. Další léky by pak mohly na trhu chybět. Pacienti by si tak v krajním případě museli jezdit pro své léky do zahraničí. Ze stejných důvodů elektronické aukce léků v Nizozemsku od příštího roku skončí. Ministerstvo se chce těmto komplikacím vyhnout tím, že zkrátí dobu, na kterou budou výběrová řízení vypsána:

"Ten tendr bude na dobu asi jeden a půl roku. Výběrové řízení se bude samozřejmě po uplynutí části tohoto období vypisovat znovu. Bude se dbát na to, aby tu na trhu zůstali i další výrobci, kteří tyto léky budou nabízet, protože občas se stane, že i v rámci generických léků některý pacient lék od jednoho výrobce nesnáší. Je to sice vzácnost, ale musí se na to myslet. A je lépe, když je těch léků na trhu více. Na druhou stranu když je tu zase dodavatel, který má velký segment trhu, tak cenu snižuje. A to je jeden z hlavních úkolů lékové politiky. Já bych dal takový příklad. Ve zdravotnictví jsou zisky rozvrženy velmi nerovnoměrně. Je to trošku jako v zemědělské výrobě. Tam jsou prvovýrobci chudí a přes zpracovatele potravin až po hypermarketové řetězce se to lepší, protože ti koneční odběratelé jsou silnější. Ve zdravotnictví je to podobně. Pořád se mluví o platech lékařů a propadech nemocnic. Na druhé straně se ví, že dodavatelské firmy si vedou poměrně dobře. Takže zisk z tohoto podnikání je potřeba rozdělit rovnoměrně, aby se mohly rozvíjet nejenom farmaceutické firmy, které to samozřejmě potřebují, aby mohly vyvíjet nové léky, ale také aby byl dostatečný rozvojový potenciál mezi poskytovateli péče."