Vysušeno!, hlásí pracovníci Národního technického muzea
Pracovníci Národního technického muzea oznámili, že končí s vysoušením svých archiválií, které od záplav z roku 2002 ležely zmrazené. Poslední z nich byly v těchto dnech zpracovány a vysoušení posledního balíku se odehrálo veřejně za účasti ministra kultury Jiřího Bessera. Zúčastnil se ho také kolega Vilém Faltýnek...
"Po devíti letech je vysušeno a je tu připraven poslední balík, abychom ho s panem ministrem rozebrali."
"Poprosím pány, aby odkryli igelit, který dáváme při rozmražování přes dokumenty, aby ta archiválie nepřeschla," vysvětluje odborná pracovnice muzea Kateřina Šupová. "Dále se odkryje ten původní ochranný obal, tam je dokonce asi i titul, co v něm máme..."
"Jsou to fotografie Josefa Zítka, které nafotil během své římské cesty a později je používal jako učební pomůcku, když působil jako první profesor architektury na pražské technice,"říká ředitel Ksandr a Kateřina Šupová navazuje:
"Takhle (na stůl) položené archiválie, buď plány nebo v tomto případe fotografie, se překryjí netkanou textilií a znovu se dá filtrační papír. A tak pokračujeme až do večerních hodin, kdy je ta vrstva asi takto vysoká. Zatíží se a do druhého dne vysychají."
"V roce 2002 bylo zamreženo více než 200 m3 archiválií, což představovalo 641 000 archivních plánů a dalších dokumentů. celkoově se na záchranu archiválií za těch devět let vynaložilo 25 300 000 korun..."
a z toho výzamnou část - 18 000 000 korun - věnovalo ministerstvo kultury. Příběh záchrany promáčených předmětů z archivů průmyslového dědictví a architektury technického muzea dokumentuje výstava nazvaná Vysušeno!
Mezi prvními, kdo se do archivu po opadnutí vody před devíti lety podíval, byl kurátor muzea Petr Krejčí:
"První dojem byl totální šok, druhý dojem, to bylo hledání cesty a třetí krok bylo naplňování této cesty."
"V Polsku byly pět let před tím povodně v okolí Wroclawi a tam se o té metodě poprvé uvažovalo ve velkém. Ale protože mrazírny měly plné sklady jahod a nechtěly je vyhodit, tak tam prostě ty archiválie nepustily. V Karlíně stála voda tři dny a během té doby jsme se rozhodli, že je to jediná cesta, jak ty archiválie zachránit."
Jednalo se o šokové zmrazení, které zastavilo proces hniloby a plesnivění archiválií a zároveň tímto způsobem dokumenty neponičila ani mrznoucí voda.
Ministr kultury Jiří Besser ocenil:
"Je to další důkaz, že Češi a čeští vědci jsou schopni vymyslet, jak si pomoci. (...) Dvěstě metrů krychlových, ať si někdo řpedstaví, co to je dvě stě kubíků dřeva, a takové množství papírů bylo zrestaurováno, vydesinfikováno a znovu připraveno k archivaci. To je úžasná práce a všem patří poděkování."
Vysoušecí pracoviště nekončí, ale dál bude sloužit a pomáhat v podobných situacích, jako bylo zaplavení archivu Národního technického muzea v roce 2002.
