Ekologové blokují Ptačí potok na Šumavě
Ekologičtí aktivisté od pátku blokují lokalitu Ptačí potok na Šumavě před kácením kůrovcem napadeného dřeva. V úterý poprvé od začátku blokády dorazili na místo dřevorubci. Pracují ale v sousedním lese, kde se podle ekologů může zasahovat. Podle správy národního parku je třeba pokácet kolem 3000 stromů napadených kůrovcem. Pokud nebudou pokáceny, kůrovec z nich vyletí a zničí stromů mnohem víc.
"Tady jsou označeny tisíce stromů k pokácení, a pokud by byly pokácené, tak toto území, které bylo ponecháno přírodě, by se proměnilo v jednu obrovskou holinu. Něco takového je naprosto neslučitelné s posláním národního parku. V národním parku v jádrových zónách chráníme přírodu a její proměny, nikoliv kácení, holiny a těžbu dřeva."
Ministerstvo životního prostředí naopak tvrdí, že kácení v Národním parku Šumava je nezbytné. Pokud by se stromy zasažené kůrovcem neodstranily, mohla by se prý nákaza rozšířit i na další části parku. Podle mluvčí ministerstva Michaely Jendekové navíc kácení neprobíhá v první chráněné zóně. Podle ministerstva životního prostředí vznikají blokádou ekologů finanční škody. Úřad očekává, že je správa Národního parku bude po ekolozích vymáhat. Aktivisté naopak podali podnět na Nejvyšší kontrolní úřad kvůli nehospodárnému vynakládání státních prostředků. Podrobnosti upřesnil přírodovědec Mojmír Vlašín.
Ekologové se obrátili i na Českou inspekci životního prostředí. Správci parku zase obvinili aktivisty z porušování zákona o ochraně přírody a krajiny. Blokáda Hnutí Duha je prý organizovaná akce, na které nemají ekologové výjimku ze zákona. Vedení parku podle svého mluvčího tlaku aktivistů a Strany zelených nepodlehne. Správa parku minulý týden varovala, že pokud bude někdo ohrožovat vlastní bezpečnost v prostoru označeném pro těžbu, zavolá na něj policii. Podle ředitele Jana Stráského národní park čekal do 15. července, aby vyhověl námitkám, že kácení ohrozí hnízdění tetřeva.
"Sedmnáct let toto místo bylo v zásahovém režimu a proti kůrovci se zde zasahovalo a běžně se vysazovaly smrkové monokultury. Až od roku 2007 to bylo z rozhodnutí ministerstva životního prostředí zařazeno do bezzásahového režimu a současné vedení ministerstva životního prostředí to v roce 2011 opět vrátilo do zásahového režimu, tak jak to bylo prvních sedmnáct let existence národního parku."
Jak dodal Jiří Mánek v České televizi, z jednoho nezpracovaného stromu je při dalším rojení napadeno dalších osm až deset stromů.
S postupem správy parku v lokalitě nesouhlasí stínová vědecká rada parku. I když oblast není formálně v první zóně parku, je prý klíčovou oblastí souvislého celku samovolně se vyvíjejících horských lesů.
Národní park Šumava chce i nadále prosazovat intenzivnější zásahy proti kůrovci. Jak uvedl ředitel Jan Stráský poslední letecké snímkování potvrdilo další rozšíření plochy zasažené kůrovcem. Kalamita je nyní v západočeské části Šumavy, kde převažuje smrkový les a chybí listnaté a smíšené porosty, které by mohly šíření kůrovce zabránit.
