V Praze přibývá farmářských trhů, lidé na nich rádi nakupují

Hitem letošního jara se v Praze i v dalších městech staly farmářské trhy. Jejich tradice se ale rodila dost těžce, ekologičtí nadšenci je zpočátku zakládali v okrajových částech Prahy a naráželi přitom na různé byrokratické překážky. Zájem lidí o čerstvou zeleninu a ovoce z českých farem, o domácí vajíčka, uzeniny a sýry nebo o sazenice a květiny ale zahnal všechny obavy, že trhy zkrachují. Loni na jaře bylo otevřeno první velké farmářské tržiště v pražských Dejvicích a další městské části se rychle přidávaly. Dnes jsou jen v Praze taková tržiště čtyři. Stará se o ně občanské sdružení Archetyp a jeho předsedu Jiřího Sedláčka jsme vyzpovídali pro dnešní ekonomickou rubriku:

Jiří Sedláček, foto: Ondřej Hošt

Bylo složité přesvědčit první farmáře, aby do rizika farmářských trhů šli? Nebo pro to byli naopak nadšení od samého začátku?

"Musím říct, že to složité spíše bylo. Mnozí z nich ztratili tu možnost a někteří i naději. Když už byli naposledy vyhnáni i ze zrušené Pankrácké tržnice, mysleli si, že je to úplný konec. Proto byli na začátku trošku opatrní, někteří i skeptičtí, takže jsme je přeci jen trošku přesvědčovat museli."

Co se všechno dnes na trzích prodává?

"Je to pochopitelně sezónní zelenina a ovoce. To znamená vše, co se tady dá vypěstovat, a dokonce i plodiny, které jsou poměrně mladé. Jsou to třeba různé typy zajímavých salátů, jako třeba polníček rukola. Už to nemusíme nakupovat z dovozu, ale můžeme si to koupit na našich trzích. Máme už rajčata, je zelený a bílý chřest, jsou první dvě odrůdy českých jahod. Pochopitelně vedle slaného a sladkého pečiva, vedle zajímavých uzenin, masa, medu a spousty dalších potravin poskytují dnes velmi široký záběr nejen základních potravin, které potřebujeme běžně k životu, ale i laskomin."

Neprodávají se ale pouze české produkty, jak jsem si všimla. Objeví se zahraniční sýry, maďarské uzeniny atd. Odpovídá to původnímu záměru farmářských trhů?

"Určitě ano. Drtivou většinou podporujeme české farmáře a prodáváme české produkty. Pokud se objeví na našich tržištích něco, co českého není, je to výjimka. A ta se dá opravdu spočítat na prstech jedné ruky. Tvoří řekněme jedno dvě procenta z celkové produkce. Máme hosta, říkáme mu stálý host, je to firma Zázrivá z Žiliny ze Slovenska, která prodává ovčí sýry a má širokou paletu různých druhů ovčích i kravských sýrů. Považujeme ji za natolik kvalitní, že jsme jí to místo u nás poskytli. S maďarskými uzeninami je to stejné. Ještě bych doplnil, že nejsou jen maďarské, jsou i slovenské. Jejich kvalita zase byla tak vynikající a česká obdoba v tomto segmentu jaksi neexistuje, že jsme dali šanci i maďarským uzeninám. A do třetice jsou to mořské ryby. Zase jsou od dovozce Chorvata, který dováží přímo od chorvatských rybářů tou nejrychlejší cestou ryby z chorvatského Jadranu přímo na naše trhy. Ale samozřejmě dáváme výraznou šanci i českým rybám."

A když jsme u dovážení potravin, odkud vlastně jsou ti čeští farmáři? Z jaké dálky dovážejí své produkty na pražské trhy?

"Kdo k nám jezdí nejdál? Jezdí k nám Znojmo a jezdí k nám pan Procházka z Němčiček, což je Lednicko-valtický areál. Drtivou většinou jsou to ale farmáři z Polabské nížiny, z Litoměřicka, z Nymburska, z okolí Mělníku, z Doupovských hor. To jsou největší oblasti, odkud se rekrutují."

Jaká je zhruba cenová relace zboží, které se prodává na farmářských trzích řekněme k cenám v supermarketech? Je to výrazně dražší?

"Určitě ne, ba naopak! Pokud u nás farmář prodává, je povinen sepsat s námi smlouvu. A v jedné části té smlouvy se zavazuje k tomu, že výrobky, které prodává, nebudou dražší nebo budou nejen kvalitativně, ale i cenově konkurenceschopné vůči podobným výrobkům v dané spádové oblasti, v konvenčních řetězcích. Naší snahou právě je, aby si na farmářských trzích spotřebitel nakoupil nejen kvalitnější potraviny, ale minimálně za srovnatelnou cenu. Svou sezonu dojíždí chřest. V jednom nejmenovaném řetězci jeho cena je padesát korun, u nás stojí 49 korun. S tím rozdílem, že náš chřest je ve vyšší kategorii, protože jeho tloušťka je vyšší, kdežto prodávaný v konvenčním řetězci byl užší, čili kvalitativně nižší. Opravdu se snažíme, aby /mohly nakupovat/ i nízkopříjmové skupiny. To je třeba v případě farmářského tržiště Kubáň, kde jsou spíše důchodci. Nemůžeme si dovolit jim nabízet zboží, které by si nemohli koupit."

A jaký je tedy zájem kupujících? Jdou stánky jen tak okukovat, nebo je skutečně vykoupí?

"Nemůžu sice říct, že by je snad úplně vykoupili, ale zájem je vysoký. Na zavedených tržištích, jako je náměstí Jiřího z Poděbrad, náplavka u Palackého mostu nebo už zmíněné Kubánské náměstí, je standardně poměrně vysoký zájem. Teď máme úplně nové tržiště, které si teprve zákazníka hledá, tam je návštěvnost pěkná, ještě bychom ji ale rádi trošku vylepšili. Je to úplně nové tržiště Na Františku u Čechova mostu na Praze 1."

Pokud vím, tak tam máte i novou službu, zboží i rozvážíte z trhu. Je to tak?

"Přesně tak. Ve jsme se domluvili na spolupráci s firmou Citybikes, oni pro nás postavili nákladní cargo kola, která uvezou až sto dvacet kilo. Tuto službu chceme poskytovat nejen občanům, ale i restauracím. Chceme nabídnout tuto službu i odborné gastronomii zvlášť na Praze 1, kde je velmi vhodná ekologická doprava, a ne kouřící dodávka a podobně. Od toho si slibujeme, že restauratéři a hoteliéři budou tuto službu využívat a nechají si třeba z trhu dovážet čerstvé bylinky do kuchyně."

A připravujete i nějaké doprovodné akce? Ptám se proto, že tradiční trhy třeba ve Francii nebo v Rakousku někdy doprovází muzika, někdy je příležitost tam ochutnat nějaké gastronomické speciality...

"Pro tuto sezónu připravujeme několik slavností. Teď v červnu začínáme českým medobraním, kde se bude vytáčet první český med. Hned na to následují jahodové slavnosti, budou třešňové a višňové slavnosti, slavnosti lesních plodů, bude oslava českých vín. Připravujeme zajímavý festival minipivovarů, kde dáváme šanci malým pivovarům do 50 zaměstnanců, které jsou ještě v českých rukou. Kromě toho třeba na Kubáni děláme pravidelné pikniky. Ten piknik je spojený s tím, že si nejen koupíte něco dobrého k jídlu a k pití, ale zapůjčíte si od nás deku. Tu si rozbalíte na trávníku a tam si užijete, prodloužíte si den, uděláte si hezké odpoledne. Můžete ale i přijít s dětmi, pro děti tam děláme různé soutěže a hry. Máme tam službu, která se o ně stará, profesionální tým, který je vyškolen. Učíme děti, dospělé i dědečky hrát petang. Takže se snažíme čas strávený na trhu naplňovat i jinými věcmi, než jenom nakupováním."

Takže v čem vy vidíte hlavní výhodu farmářských trhů? Je ekonomická, nebo v tom, že se k lidem dostanou zdravé potraviny? Nebo je to i sociální stránka věci?

"V podstatě to všechno je výhodou. Já bych si dovolil tvrdit, že není zdaleka jedna. Začnu tím, že jíme potraviny jasného původu, prověřené, zdravé. To má samozřejmě vazbu na ekonomiku. Pokud podporujeme české farmáře, české potraviny a české výrobky, zůstávají peníze u nás doma, v České republice. Tedy i daně. Vedle toho dáváme práci rodinám, které pracují poctivě a jejich práce má smysl. Vytváříme pracovní místa a tím pádem ulevujeme státu. Kromě toho vytváříme i jakousi komunitární oblast. Nechodíme jenom nakupovat, ale setkáváme se, popovídáme si s přáteli a zažíváme tam něco víc, než jenom nakupování. To je vlastně ta přidaná hodnota, i bez ohledu na doprovodné programy. Takže si myslím, že je to veskrze dobré. Určitě bychom našli i další výhody, ale doufám, že jsem shrnul ty základní."