Předseda Věcí veřejných Radek John ve středu oznámil, že rezignuje na post vicepremiéra pro boj proti korupci a odchází z koaliční vlády. Vůči premiérovi Petru Nečasovi, který opakovaně kritizoval personální obsazení nového Johnova úřadu, má několik zásadních výhrad. Právě jejich podstata mu údajně nedovoluje bojovat s korupcí účinně a důsledně.
Radek John, foto: ČTK
Podle Radka Johna vláda nedostatečně pracuje na reformách a personální změny v kabinetu tak, jak je slíbil premiér Petr Nečas, jsou v nedohlednu. Zejména pak těžce nese skutečnost, že si nemohl vybudovat úřad boje proti korupci podle svých představ, s nezávislým týmem:
"Jak jsem již od začátku upozorňoval, zcela odmítám, aby mi pan premiér zasahoval do personálního výběru mých spolupracovníků, nebo mi je opakovaně zpochybňoval tak, jak se to například dělo v minulých dnech vůči pánům Michálkovi a Morozovi. Nejde mi však jen o konkrétní jména. Není mi umožněno sestavit tým, na který se mohu plně spolehnout, tým, který již odvedl kus práce v oblasti protikorupční strategie a jejího konkrétního zavádění v praxi. A nemám ani jistotu, že by se i posléze neobjevovaly další obstrukce a komplikace vůči mému týmu spolupracovníků."
Petr Nečas, foto: ČTK
Premiér Petr Nečas byl rozhodnutím Radka Johna překvapen, ale nijak výrazně se k němu nevyjádřil. Možná i proto, že se ve čtvrtek podrobil plánovanému chirurgickému zákroku na oční klinice pražské Ústřední vojenské nemocnice, a tak byl jeho pracovní program výrazně omezený.
Premiér Nečas svolal na středeční večer mimořádnou schůzku K9, tedy koaličních špiček, po třech z každé strany. Radek John na ní předložil důvody odchodu z vlády a koaliční lídři údajně vzali jeho rozhodnutí na vědomí. Nikdo z politiků však po skončení jednání před novináře nepřišel. Jejich dohodu tlumočil mluvčí vlády Jan Osúch:
"Ká devítka se shodla, že se bude scházet každý týden po jednání vlády. Příští středu budou členové K9 projednávat následující čtyři témata: reformu zdravotnictví, poplatky ve druhém pilíři důchodového systému, problematiku třetího odboje a za čtvrté akcie na doručitele a garance boje s korupcí."
Václav Klaus (vlevo) a Radek John, foto: ČTK
Zdá se tedy, že vláda nekončí a koaliční lídři jsou klidní. Ne tak prezident Václav Klaus, který se ve středu odpoledne setkal s Radkem Johnem. Hlava státu soudí, že odchod vicepremiéra a šéfa jedné z koaličních stran z vlády nelze přejít mlčením:
"Křehké sdružení v této době. Vypadne-li z něj každý kamínek, tak já jako prezident republiky to považuji za zneklidňující."
Jak mi řekla profesorka Vladimíra Dvořáková, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze, politický vývoj posledních dnů a týdnů může mít velmi neblahé následky:
Radek John a jeho kolegyně ze strany Věci veřejné, foto: ČTK
"Dochází k rozkládání státu, nikoliv k budování státu, kdy ten stát a politika už není schopná řešit ani základní věci. Tady už nejde o to, jestli se dohodnou o tom, jestli udělat reformy takové nebo jiné, ale jde o to, že vlastně je nesmyslné začít dělat nějaké reformy v momentě, kdy stát nefunguje, kdy nikdo nemá důvěru ve státní instituce, kdy ve své podstatě máte pocit, že jakékoliv finanční prostředky se budou dávat do jakýchsi reforem, tak je to přibližně stejně efektivní, jako když budete lít vodu do cedníku. Základní diagnóza spočívá v tom, že pokud se nepodaří odříznout čistě ekonomické zájmy propojené s politikou, které už se objevují na regionální úrovni, pokud se nepodaří udělat profesionální státní správu, pokud se nepodaří zabránit, aby do různých funkcí, bez toho, že by na sobě měli odpovědnost, přicházeli nejrůznější poradci, nejrůznější specifické týmy, které kontrolují, kudy uplývají peníze, místo aby vytvářeli koncepční představu, tak prostě tento stát skončí v naprostém chaosu. A z toho většinou, jako politolog, který se hodně zabývá srovnávacími studiemi, mohu konstatovat, že z velkého chaosu velice často vznikají nové, nedemokratické režimy, velmi často zcela jiné než ty, které byly třeba před určitou dobou svrženy. Ale riziko, že stát nebude schopen řešit i ty nejzákladnější věci, znamená, že potom lidé přestanou věřit, že demokracie jako systém je schopna fungovat."
