V Litoměřicích a Žatci vzdávají hold vínu a pivu

Víno a pivo. Těmto nápojům jsou věnovány nové expozice ve dvou městech. Vínem se proslavily Litoměřice, které ho představují v gotickém hradě. Promluví tu na vás Karel IV., dozvíte se, jak střídmě pít a můžete z vinic vyhánět špačky. Žatec proslavilo pivo a chmel a k jeho poctě tu vyrostl Chrám chmele a piva. Můžete tu vyjet na chmelový maják, poslechnout si chmelový orloj či bloudit mezi žoky chmele.

Gotický hrad v Litoměřicích

Vinařskou expozici hostí ve svých kamenných zdech litoměřický gotický hrad, který vznikl zřejmě už ve 2. polovině 13. století. Při svých krátkých pobytech tu přebývali i čeští králové. Například Karel IV. tu byl třikrát. Při jednom ze svých pobytů daroval městu Litoměřice vrch Radobýl pod podmínkou, že se tu zřídí vinice, což radní splnili. Gotický hrad byl nyní za pomoci evropských peněz rekonstruován. Za 160 milionů korun tu vznikl například unikátní kongresový sál i expozice českého vinařství. Ta nabídne historii pěstování vinné révy i prezentaci českých vinařských firem.

Návštěvníci se tu dozví, že k většímu rozšíření vinic u nás došlo až v období Velké Moravy v 9. a 10. století. Podle pověsti v roce 875 obdaroval moravský kníže Svatopluk českého knížete Bořivoje sudem skvělého moravského vína. Jeho manželce sv. Ludmile prý víno chutnalo natolik, že osobně potom začala vinařství v Čechách podporovat, uvedla naše průvodkyně Pavla Havrlová.

"V expozici můžeme vidět také sv. Václava, který je společně s Ludmilou považován za jednoho z nejvýznamnějších průkopníků vína. Dále tu můžete vidět vědra, koše, poháry a různé jiné předměty, které souvisejí s vínem ve středověku. Máme tu i jeden unikát. Je to zakládací listina litoměřické kapituly. Měly by se tam nacházet první česká slova. Nám se je ještě ani s lupou nepodařilo najít."

A tak mají šanci zvídaví turisté. Ale zpět k vínu. V počátcích českého vinařství sehráli významnou roli církev a kláštery, které zakládaly vinice a vyráběly víno. Významně tohle odvětví podpořil i císař Karel IV. Do Čech povolal cizí odborníky, kteří poučili české vinaře o ošetřování vinné révy. Navíc vinice osvobodil na několik let od daní. Velkou část roku povolil jen šenkování českých vín, čímž je chránil před konkurencí zahraničních. Za Rudolfa Habsburského se prý vína urodilo tolik, že se ho nedařilo vypít. Že se má pít víno s mírou, nabádá turisty i jedna pověst o řeckém bohu Diogenovi.

"Ten sebral ze země vinnou révu, a zasadil ji do ptačí kosti. Révě se dařilo, a tak ji byl nucen přesadit. Dal ji do kosti lví. Révě se opět dařilo, rostla a proto byl nucen ji znovu přesadit do kosti, která byla velká a to do kosti oslí. Proto se říká, že kdo se napije vína střídmě, získá ptačí křídla, kdo se napije malinko více, získá lví sílu a kdo to přežene, ten se stane oslem."

Možná jsou některé soudky vzácného vína v Litoměřicích ještě zazděné. Roku 1631 sem vtrhlo saské vojsko, které všechno snědlo a vypilo a navíc odvezlo ještě 80 sudů vína. Litoměřičtí ho proto ukrývali ve sklepích. Zazdívalo se hlavně v noci a práce to byla prý dobře placená, aby si zajistili mlčenlivost.

Ve vinařské expozici si pohrají i děti. V sudech mají skrývačky a na konci je čeká překvapení v podobně korkových panáčků. Ti starší se mohou pustit na počítači do hry vyhánění špačků z vinic, chopila se předvádění Petra Havrlová.

"Špačci jsou chráněni, tudíž je budeme vyhánět bubínkem a paličkou a nesmíme přesáhnout určitou hlasitost, protože bychom je zabili. Vidíte, že já už některé z nich zabíjím. A už jsem je zabila všechny. Ještě nikomu se zatím nepodařilo tu hru dohrát do konce."

Chmelový maják

Ve sklepení je místnost, kde můžete víno ochutnat a prohlédnout si kapli, kde se modlil Karel IV.

Kousek od Litoměřic najdete Žatec, který je pro změnu městem piva. A proto tomuto lahodnému moku vystavěli Chrám chmele a piva. Od první myšlenky k realizaci uběhlo 15 let. Dominantou celého areálu chmelových technických památek je Chmelový maják. Je odtud nejen výborný rozhled, ale je v něm i unikátní výtah, uvedl Jiří Vent.

"Výtah neslouží jen k dopravě na vrchol. Výtah je 3D animace, je to vlastně pojízdné kino. Promítá se na podlahu na 4 cm tlusté sklo."

Chmelařský orloj

Na vrcholu vyhlídkové věže jsou silné reflektory. Jejich paprsky za tmy oznamují okolí, že se bude druhý den konat ve městě nějaká slavnostní událost. Pivo se v Žatci vaří tisíc let. A mají tu i chmelařský orloj. Ten symbolizuje běžný život, vše, co tu lidé dělají několik století.

" Je to orloj se všemi funkcemi. Jsou tu planety, znamení, a také práce, které se v regionu dělaly po staletí a dělají se dodnes. A po práci lidé musí načerpat energii. Sednou si spolu, jí, pijí, povídají. Ten, kdo pije piva moc, tak skončí v pekle, to je znázorněno dole a naopak ten, kdo život zvládne, tak se dostane do chmelového nebe."

Skleněná chmelová šiška

Peníze z Evropské unie pomohly vybudovat nejen Chrám chmele a piva, ale také opravit náměstí. Teď celý areál vstupuje do první turistické sezóny. Sousedí s chmelařským muzeem, které je zaměřeno na historii chmele. Chrám chmele a piva pak nabízí především zábavu. Je tu i bludiště mezi žoky chmele. Labyrint je umístěn v budově historického chmelového skladu. Ukrývá se tu i poklad regionu - obří skleněná chmelová šiška, která mění barvy. Nezapomínají tu ani na děti - je tu pro ně dětská kavárna, herna, hřiště i šlapací autíčka.

V Žatci jsou dnes tři pivovary a řada skladů chmele. Když se totiž podíváte z Chmelového majáku, uvidíte spoustu komínů a to jsou právě sklady. Velkou ránu pro pěstování chmele znamenala druhá světová válka.

Žatec

"Přišel nacismus, musely židovské rodiny pryč, přišel konec války, muselo 2,4 miliony Němců pryč. Ty chmelařské rodiny musely taky pryč. Ve městě vzniklo vakuum, 90 procent lidí odešlo."

Začalo dosidlování a lidé se opět naučili chmel pěstovat. Postupem času vznikaly velkosklady. Ale, co s těmi malými?

"Ty malé sklady začaly být nepotřebné. Nedají se přebudovat na byty. Ale za komunismu nebyl ani dostatek peněz to zbourat. A tak je Žatec jediným městem, kdy tyto budovy vystavené jen k jedinému účelu, zůstaly."

Jak dodal Jiří Vent, představují tak jedinečnou památku. Muzeum i Chrám chmele a piva pak připomínají kvalitní český chmel i proč jsou česká piva známá ve světě.

Foto: autorka