Vzdor lékařů vrcholí

Posledních několik dnů mají lékaři v Česku možnost připojit se ke kampani nazvané Děkujeme, odcházíme. Jejich odbory požadují odpovídající mzdy i kvalitní a finančně dostupné vzdělávání pro mladé lékaře, jinak hrozí hromadnými výpověďmi ke konci roku. Dosavadní kroky vlády je neuspokojily.

Martin Engel, foto: ČTK

Zatím poslední čísla říkají, že výpovědí je kolem 3 800. Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel očekává, že podpisů bude ještě víc:

"Já jsem přesvědčen, že výsledné číslo se bude pohybovat okolo čtyř tisíc."

Ministr zdravotnictví Leoš Heger nedávno vyjádřil přesvědčení, že alespoň část lékařů své výpovědi nakonec stáhne. Martin Engel si ale myslí, že k odchodu části doktorů dojde v každém případě:

"Těch možností je několik. Někteří si vezmou chvíli dovolenou, protože ji dlouho neměli, dále je možné se uplatnit u farmaceutických firem, mohou jít dělat i něco jiného na různých manažerských postech například. Já myslím, že nabídka a možnosti pro lékaře je víc než třeba pro vládu, která s námi zatím adekvátně nejedná."

Rozhodnutý odejít je i radiolog Ladislav Novotný z nemocnice v Novém Městě na Moravě:

"Když jsem si spočítal finance, manželka je učitelka, tak vydržíme asi do konce prázdnin. Pokud se nic v té době nestane, tak se budu zdokonalovat v angličtině, a v současné době mě láká Skandinávie."

Právě na Vysočině je největší podpora akce Děkujeme, odcházíme. Ředitelé nemocnic i tam proto tento týden začnou pracovat na krizových plánech. Když dostanou na stůl výpovědi od lékařů, budou mít jasno, na kterých odděleních budou muset od 1. března omezit provoz nebo je úplně uzavřít. Třeba v nemocnici v Novém Městě na Moravě má odejít 94 ze 147 lékařů, což vedení nemocnice staví do téměř patové situace. Tamní ředitelka Věra Palečková zatím nechce předbíhat, jak bude provoz vypadat:

"Já nechci nějak dopředu spekulovat, ale pokud by fakticky mělo odejít 94 lékařů, tak to určitě velmi omezí provoz naší nemocnice. Určitě by se omezil na ambulance, a k lůžkové péči se skutečně mohu vyjádřit až podle toho, o jaké výpovědi jakých lékařů jde. V průběhu měsíce února obejdu všechny lékaře a vyzvu je, aby vzali výpovědi zpět."

V některých oborech a nemocnicích by se úplně zhroutila péče. Například v Moravskoslezském kraji, kde dala výpověď celkem polovina lékařů, jde hlavně o akutní obory: chirurgii, internu, péči o děti a gynekologii. Potvrdil to sociálnědemokratický senátor Radek Sušil z Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku:

Leoš Heger, foto: ČTK

"Karvinské ARO má 8 lékařů, z toho tam zůstanou jenom dva, kteří poskytují anestézii pro pacienty. Ve dvou lidech se nedá dělat. Zavření nemocnice, odpolední soustředění pacientů do jedné nemocnice z celého regionu... Velice složitá situace. Já si to teď nedokážu ve své bujné fantazii představit."

Jak nedávno řekl České televizi ministr zdravotnictví Leoš Heger, vedení jeho resortu si nemyslí, že nejlepším řešením bude zavírání nemocnic:

"Spíš než aby nemocnice úplně zanikaly, je lepší je přetvořit na nemocnice doléčovací nebo takové zdravotně-sociální péče."

Je však otázkou, zda by takové řešení mohlo být použito všude.

Předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD minulý týden vyzval ministra Hegera a premiéra Petra Nečase, aby co nejdříve vyjednali kompromis s protestujícími doktory. Jak řekl po schůzce s lidmi z České lékařské komory a Lékařského odborového klubu, peníze na zvýšení jejich platů jsou podle něj třeba na kontech zdravotních pojišťoven. Milan Štěch také nastínil, kde by měl stát vzít další prostředky:

Milan Štěch, foto: ČTK

"Srovnat podmínky na straně plateb do systému zdravotního pojištění, kde jsou enormní rozdíly mezi plátci-zaměstnanci, což převážně platí zaměstnavatelé, a těmi ostatními skupinami. Nejhorší skupinou, za kterou je nejméně placeno, i když spotřebovává největší objem a podíl péče, jsou státní pojištěnci."

Prezident České lékařské komory Milan Kubek se obává, že se vzhledem k charakteru nejvíce postižených oborů a dalším okolnostem začne akutní lékařská péče hroutit už před začátkem března:

"Největší podporu má akce Děkujeme, odcházíme mezi lékaři akutních oborů, kteří jsou také nejvíce přepracovaní. Jsou to anesteziologové, chirurgové, gynekologové, porodníci, ale v Praze třeba také neurologové. Pokud vláda nezačne situaci v těch akutních oborech řešit, pak to 1. března znamená zhroucení zdravotní péče. A vzhledem k tomu, že řada lékařů si bude před ukončením pracovního poměru vybírat dovolenou, tak ta zdravotní péče se začne hroutit již v měsíci únoru."

Kdyby byla situace v nemocnicích kritická, zvážil by ministr zdravotnictví Leoš Heger svou rezignaci:

"Když by ta situace měla být tak havarijní, že prostě vláda bude muset 'natisknout' peníze, aby na to řešení bylo, tak u toho už já potom nebudu jako ministr zdravotnictví. Rozpadne se celá příprava reformy a problém zdravotnictví, speciálně lékařů, se jenom odsune na rok, na dva. Tohle prostě není řešení."