Hrad Bečov získal prestižní evropskou památkářskou cenu Europa Nostra

V dnešní rubrice se vydáme do Bečova v západních Čechách. Zdejší hrad a zámek má za sebou dlouhou historii, dnešní návštěvníci ho však většinou znají jako místo, kde byl před pětadvaceti lety za dramatických okolností nalezen slavný Relikviář sv. Maura. Ten je zde také po náročných opravách z 90. let minulého století vystaven a láká na Bečov desítky tisíc lidí ročně. Nyní přichází správa zámku s novým projektem, který dokonce získal "památkářského Oscara", prestižní ocenění Europa Nostra. Více už Milena Štráfeldová:

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Bečovský hrad a zámek je jedním z mála v Česku, na který se můžete podívat "spatra". Cesta k Bečovu, který leží v lázeňském trojúhelníku Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, se totiž nejprve klikatí z kopce dolů. Teprve v samotném městečku, kde dnes žije necelá tisícovka obyvatel, vynikne jeho skutečná velikost.

"Bečov je dneska státní hrad a zámek, známý zejména díky Relikviáři sv. Maura, jedné z nejvýznamnějších památek evropského románského zlatnictví. Jde ovšem o velmi významný hrad, založený na přelomu 13. a 14. století. Dnes je to rozsáhlý areál, jehož středověká část si zachovala zcela autentickou podobu, zatímco spodní část, zámecká se zahradami, je zařízena, je zde velice pěkný prohlídkový okruh. Je možno navštívit i zahrady,"

vysvětluje historik a náš největší odborník na středověké hrady Tomáš Durdík. Česko zastupuje i v řadě mezinárodních památkářských organizací a porot. Mimo jiné v prestižní evropské organizaci Europa Nostra, která letos udělila Bečovu "Oscara" tedy první cenu za unikátní způsob záchrany bečovského hradu. Ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková k tomu říká:

"To, že se podařilo letos získat ocenění Europa Nostra právě za konzervaci a prezentaci hradu Bečov, je nesmírně významné. A to z toho důvodu, že se poprvé v historii Národního památkového ústavu jedná o kategorii Výzkum a studie. Je to tedy ocenění za studii. Za velmi novátorský přístup, který komplexně do budoucna řeší záchranu a využití tohoto objektu. Konzervační metodu, která je svým způsobem unikátní, protože zajišťuje prezentaci autentické podoby hradu. Dále velmi solidní a pečlivě provedený výzkum, který zde bude pak prezentován v rámci edukativních programů. A ty edukativní programy nám navíc umožní to, že návštěvníci budou moci sledovat historii na konkrétních konstrukcích a architektonických prvcích, které se zde dochovaly."

Cena Europa Nostra

Podstata projektu, s nímž Bečov získal cenu Europa Nostra, je vlastně jednoduchá. Během příštích pěti až šesti let by se měl celý středověký hrad nikoliv opravit, ale konzervovat ve své současné podobě. Projekt odborné konzervace objasnil jeden z jeho autorů, architekt Miloslav Hanzl.

"My se snažíme už dvacet let dělat konzervační metodu. To znamená, že se snažíme dělat objekty tak, abychom zachovali maximum stávajících dochovaných stavebních prvků, které jsou v objektu. Neděláme za každou cenu nové omítky, nové podlahy, nové dlažby, ale naopak se je snažíme oživit, zachovat, lehce opravit. A u tohoto hradu je to vlastně unikátní věc, protože ten hrad je jak Popelka. Sto let na něj nikdo nesáhl, takže tady je všechno. A to všechno tady musí zůstat."

Kaple na zámku Bečov nad Teplou

Takto konzervovaný hrad by měl současně sloužit i jako jakási učebnice středověké architektury. Podle kastelána bečovského zámku a hradu Tomáše Wizovského je ale na takový typ prohlídky třeba návštěvníky i trochu připravit:

"Tady samozřejmě je velký díl práce na tom, abychom dokázali návštěvníka, který do hradu přijde, předem připravit na situaci, že navštíví autentickou středověkou památku, která ovšem neprošla procesem obnovy, ale procesem konzervace. To znamená, že bude mít možnost vidět autentické středověké prostory, zároveň to ale bude vypadat jako velmi starý a na první pohled neudržovaný prostor. Tím je to na jedné straně výjimečné, ale na druhé straně nebezpečné, protože to samozřejmě může na majoritní návštěvníky působit zanedbaným dojmem. Tomu budeme čelit tím, že hned na prvním nádvoří se pokusíme návštěvníky pomocí různých technologií, bannerů a LCD obrazovek připravit na to, co ho na hradě čeká a v čem tkví ta výjimečnost. Zároveň ale nabídneme konzervativnímu, tedy tradičnímu návštěvníkovi klasické zámecké prohlídky na dobře upraveném a udržovaném spodním zámku. A pro návštěvníky, kteří dávají přednost galerií nebo muzeálně realizované prohlídce, je tu také relikviář sv. Maura."

Samotný projekt, ale i celkový přístup k ochraně památek v Česku, ocenil při nedávném Národním ceremoniálu na Bečově i výkonný viceprezident organizace Europa Nostra John Sell z Velké Británie:

"Řekl bych, že český přístup k využívání historických objektů je velmi podobný tomu anglickému. Tento přístup ale není jinde moc běžný. A já si myslím, že je to škoda, protože tento přístup, který respektuje historii, je pro nás velmi, velmi důležitý. Musíme si uvědomit, že historie je něco, co pokračuje, to není jenom minulost. Ukazuje, jak přicházejí změny a jak budou změny přicházet i v budoucnosti."

Bečovský projekt by se podle ředitelky státních památkářů Goryczkové mohl v budoucnu aplikovat i jinde:

"Může být vlastně inspirací i pro další objekty, nejen v České republice, ale i v rámci Evropy. A myslím si, že poté, co se vyzkouší tento přístup zde na Bečově, bude inspirací i pro další objekty například ve správě Národního památkového ústavu."

Už dnes lze podrobnosti k projektu najít na internetových stránkách bečovského zámku.