V čele Ústavu pro studium totalitních režimů stane Daniel Herman

Za krátkou dobu své existence má Ústav pro studium totalitních režimů už čtvrtého ředitele - ve čtvrtek jím byl zvolen Daniel Herman.

Daniel Herman, foto: ČTK

Problémy ústavu i jeho ředitelů jsou obecně známé - Pavla Žáčka vystřídal letos ve funkci historik Jiří Pernes, po několika týdnech byla ale odvolán, objevila se např. podezření z plagiátorství a vyšlo najevo, že navštěvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu. Na Pernesovo místo nastoupil dočasný ředitel Zdeněk Hazdra.

Hermann byl radou ústavu vybrán z devíti uchazečů. Vystudoval teologii, působil jako mluvčí České biskupské konference a od roku 2008 vede kancelář ekonoma Jana Švejnara.

Před Hermanem nyní stojí několik úkolů. Jako jeden z nejdůležitějších uvádí nutnost stabilizovat situaci v ústavu.

Bohumil Laušman, foto: ČTK

"Chtěl bych stavět na tom, co spojuje, sčítat energii, sčítat IQ a pokračovat v jisté kontinuitě ústavu, protože si myslím, že by nastaven velmi dobře a je třeba, aby mu bylo umožněno plnit své poslání."

Za velmi důležitou považuje Herman otázku třetího odboje.

"Třetí odboj je v legislativním procesu, to si myslím, že je velmi důležité i kvůli, nemůžeme to zastírat, tikajícím biologickým hodinám těch, kterých se to přímo týkalo. Je to velmi důležité téma a myslím si, že to je rozhodně jedna z priorit."

Pro Daniela Hermana hlasovalo pět radních ze sedmi. Proč vybrali právě jeho, vysvětluje jeden ze členů rady Patrik Benda:

"Vyplynuli nám z těch devíti kandidátů dva - paní Lenka Ptáčková-Melicharová a pan Daniel Herman, u kterých jsme viděli, že mají největší průnik. Nakonec se ale shoda našla právě u Hermana, hodně z titulu toho, že ta jeho vnitřní motivace je silnější, s nacismem a komunismem má on a obzvlášť jeho rodina jistý typ zkušeností a ten etický rozměr tam byl větší."

Děkan filozofické fakulty UK Michal Stehlík k většině nepatřil. Přesto nemá proti novému řediteli zásadní výhrady.

"Moji primární podporu neměl proto, že ústav je zároveň organizační složka státu - finance, rozpočet, dislokace budov...tam ten manažerský směr v tomhle ohledu jsem necítil tak silný. Jak říkám, protože jsem hlasoval pro jiného kandidáta nemyslím si, že ta volba je zásadně špatná a nebylo to ani nějak polarizováno. Myslím, že se spíš volily koncepty a schopnosti."

Ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřicha Tůmu volba překvapila.

Oldřich Tůma

"Doposavad to bylo tak, že vždycky byl ředitelem historik, s poměrně rozdílnými představami o tom, co má historik dělat a jak se má ta naše nejnovější historie vykládat, ale vždycky to byl historik. Já si to zatím moc jinak nedokážu představit, pro mě je to nová informace a zatím jsem o tom nemohl přemýšlet jinak, než že si pan Herman bude muset vzít k ruce nějakého zkušeného historika a ten potom do značné míry budoucí podobu ústavu ovlivňovat."

Daniel Herman nastoupí do funkce ředitele ústavu v pondělí 16. srpna.