Nová databáze popravených čs. občanů. Unikátní projekt historického výzkumu
Ústav pro studium totalitních režimů spustil nový web, který přináší rozsáhlou databázi československých občanů popravených nacistickou justicí. Tento projekt je výsledkem dlouholetého výzkumu českých historiček Magdy Veselské a Pavly Plaché ve spolupráci s německým památníkem v Drážďanech.
Podle ústavu se jedná o zcela ojedinělou databázi, která se svou hloubkou a důrazem na lidský rozměr řadí mezi evropsky výjimečné počiny.
"Databáze je unikátní tím, že vracíme těm popraveným tváře, vracíme jejich příběhy do dějin. Nejsou to pouze suchá statistická čísla. Za každou obětí je příběh, příběh jeho samotného i příběh té rodiny. Databáze je k dispozici on-line zdarma a myslím si, že i pro příbuzné je to velice emotivní záležitost, když si mohou najít, kde byl jejich příbuzný pochován," přiblížil web ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.
V první fázi projekt zpřístupňuje přibližně 250 z téměř 900 profilů osob popravených v Drážďanech. Na databázi pracovaly několik let historičky Magda Veselská a Pavla Plachá.
"Zkoumáme oběti nacistické justice, nikoliv nacistického bezpečnostního aparátu. Netýká se to tedy poprav v koncentračních táborech, nebo poprav stanných soudů, ale skutečně těch "řádných" německých soudů," připomíná Pavla Plachá.
Cenným zdrojem informací je setkání s potomky
Na webu jsou popravení za roky 1933 až 1945. Podařilo se také objevit jména předsedů soudů. Cenným zdrojem bylo také setkání s potomky.
"My s příbuznými sdílíme informace, které máme z archivů, a zároveň od nich získáváme jejich rodinné dokumenty. Dost často je to vězeňská korespondence, kterou vedli popravení z vězení před výkonem rozsudku. A nemusí to být jenom dopis na rozloučenou, ale třeba i předcházející komunikace. Nebo to jsou i nějaké osobní dokumenty o jejich životě před tím, než byli zatčeni. Seznamujeme se s těmi jednotlivými příběhy do hloubky a nezajímá nás jenom ta doba po zatčení," dodává Pavla Plachá.
Výzkum dále pokračuje a rozšiřuje se na další popraviště Německé říše, kde byly rozsudky smrti na československých občanech vykonávány. Jak připomíná ředitel ústavu Ladislav Kudrna, cílem je důstojné a historicky podložené připomenutí těch, jejichž životy skončily na popravištích nacistické justice. A to bez ohledu na národnost či důvod jejich rozsudku.
Režim soudil co nejpřísněji
V drtivé většině se jednalo o činy odporu vůči totalitnímu režimu, ale zpracováváme i tragické lidské příběhy spojené s válečnou realitou, dodal Kudrna. Čechoslováci byli odsouzeni například také za porušení válečných hospodářských zařízení, držení zbraní, dezerci z německé armády nebo i kriminální trestné činy. Tehdejší režim je soudil co nejpřísněji s cílem očistit společnost a zastrašit obyvatelstvo.
Každý profil v databázi obsahuje základní biografická data, údaje týkající se zatčení, vyšetřování, soudního řízení, výkonu trestu i o uložení ostatků. Lidé na webu najdou také historický kontext, statistické analýzy dat a přehled právních předpisů využívaných nacistickou justicí. Profily tak budou průběžně doplňovány a aktualizovány na základě nově získaných poznatků.
Související
-
Cesta ke svobodě: 80 let od konce 2. světové války
V seriálu se postupně vrátíme do dramatických dnů druhé světové války a připomeneme si klíčové události, které vedly k osvobození naší země.
