Mentálně postižení mají šanci volit

Lidé bez způsobilosti k právním úkonům nesmí být paušálně zbavení volebního práva. Soudy musejí přezkoumávat okolnosti jednotlivých případů a zjistit, zda konkrétní lidé porozumí významu, účelu a účinkům voleb. Vyplývá to ze středečního nálezu Ústavního soudu.

Miloslav Výborný

Pokud soud zjistí, že postižení a nemocní volbám rozumí, nesmí je zbavit způsobilosti úplně, ale jen částečně, a tak jim umožnit výkon volebního práva, říká soudce zpravodaj Ústavního soudu Miloslav Výborný:

"Skutečně je to tak, že má být povinností soudu, aby při každém rozhodování o tom, zda má ta či ona osoba být zbavena způsobilosti k právním úkonům, vzali také v úvahu, že nejde pouze o způsobilost k jistým smluvním kontraktačním povinnostem, ale také o způsobilost například k výkonu volebního práva. Jistá osoba totiž může být nezpůsobilá hospodařit se svými finančními prostředky, ale současně může být způsobilá volit."

Podle Miloslava Výborného není chyba v zákoně, ale v české soudní praxi. V Česku je ve srovnání s cizinou neúměrně vysoký počet lidí zcela zbavených způsobilosti, větší než lidí s částečným omezením:

Maroš Matiaško

"Je dobře, že zákon stanoví jisté omezení volebního práva, ale zásadní chybou je, a to bylo charakteristikou i výroku nálezu, že obecná justiční praxe vůbec nebere v úvahu, že existují také ústavní práva, která by měla být při zbavování způsobilosti k právním úkonům respektována. Což se houfně neděje."

Nevládní organizace, které se právy mentálně postižených zabývají, nález Ústavního soudu vítají. Podle právníka Ligy lidských práv Maroše Matiaška ale nynější rozhodnutí soudu problém nevyřeší:

"Je totiž komplikované určit, jakým způsobem, jakou metodologií by měla být posuzována. Psychiatrie nebo psychologie žádnou metodologii nezná, takže hrozí, že tato schopnost bude posuzována velmi neodborně."

S tímto názorem nesouhlasí předseda České psychiatrické společnosti Jiří Raboch. Podle něj je možné určit, zda je člověk schopný uvědomit si dosah volebního hlasování:

Jiří Raboch

"Pakliže soud se dotáže soudního znalce-psychiatra, tak ten bude soudu odpovídat a sdělí mu svůj názor v tom směru, kde si myslí, že z hlediska duševní poruchy má být omezen v oblasti nakládání se svými právy. To znamená třeba i volební právo, ale samozřejmě také nakládání s penězi a tak dále. Ten přístup samozřejmě musí být velmi diferencovaný a individuální."

Rozhodnutí Ústavního soudu se dotkne zhruba 25 tisíc lidí. Podle Maroše Matiaška z Ligy lidských práv se dá ale těžko odhadnout, zda verdikt spustí lavinu žádostí postižených o právo volit:

"Bohužel je otázka, zda hromadně budou lidé žádat o navrácení způsobilosti k právním úkonům. Pokusíme se, jak to jen bude možné, na tuto možnost upozornit, nicméně obávám se, že veliké procento lidí, kteří jsou reálně schopni volit, zůstanou zbaveni způsobilosti."

Nevládní organizace proto chtějí, aby Ústavní soud zrušil možnost zbavit člověka svéprávnosti nebo tuto možnost vypustil alespoň z volebních zákonů.