Levice hledá cestu z krize

Pravicová koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných má od úterního dopoledne prezidentem Klausem jmenovanou vládu. Opozice resp. ČSSD se musí spokojit pouze se stínovým kabinetem. Proč vypadá současná politická mapa ČR tak, jak vypadá, jsem se zeptal komentátora deníku Právo Alexandera Mitrofanova.

Jiří Paroubek

Levice utrpěla ve volbách drtivou porážku a zamířila do opozice. Kde hledat příčiny její současné krize?

"Nabízí se vysvětlení, že nebyla vhodně zvolena personální politika - míním tím expředsedu ČSSD Jiřího Paroubka a jeho chování před volbami - a také způsob kampaně, ve které údajně ČSSD až příliš dala na rady amerických poradců, ovšem jiném zdroje zase říkají, že na tyto rady mnoho nedbala a dělala to po svém."

Jak by se za současné situace měla ČSSD i KSČM chovat, aby v následujících volbách maximalizovala své zisky a případně se i dostala k moci?

Předseda strany Věci veřejné Radek John (vlevo) a předseda KSČM Vojtěch Filip (vpravo), foto: ČTK

"Nad tím si nyní láme hlavu mnoho teoretiků těchto stran. I když u KSČM je to svým způsobem jednodušší, protože je to strana protestní, která postavila taktiku na tom, že existující společenský řád je nespravedlivý. Její protesty jsou však bezzubé, protože KSČM nedosahuje takových výsledků, aby se mohla dostat do vlády. Tam nevidím žádné reálné východisko, ale to platí i pro ČSSD. Samozřejmě ta strana bude kritizovat vládu Petra Nečase. To je přirozená činnost každé opozice."

Několikrát jste si ve svých komentářích v Právu posteskl nad současnou bezradností české levice. Jsou ty hlavní důvody v personálním obsazení a chybějící vizi nebo jak byste to charakterizoval?

"Jako případ, kdy politická strana nestačí na vývoj ve společnosti a ujíždí jí vlak. V minulých letech ČSSD hodně vsadila na vrstvu společnosti, která je nespokojená s vývojem, pokud tu zemi vede pravice. Ovšem ukázalo se, že sázka na tuto skupinu sice přináší formální vítězství ve volbách, ale zároveň není možné zformovat vládu a tak ČSSD odešla do opozice Takže podle mého názoru klíčovou otázkou nejbližších měsíců bude vztah ČSSD k té skupině frustrovaných, vykořeněných, poražených ve volbách - teď nemyslím politicky, ale společensky, protože těch lidí je hodně."

Zajímavý je také do jisté míry ambivalentní vztah mezi ČSSD a KSČM, který na jedné straně provází napětí kvůli předlistopadovým reminiscencím a na druhé straně jsou si ty strany souzeny, neboť existuje jistý průnik mezi jejich voličským elektorátem. Mohou spolu výhodně spolupracovat, aniž by jedna nebo druhá strana ztrácela své voliče?

"Praxe ukázala, že se jim to daří na krajské úrovni, ale vždy to bylo, je a ještě dlouho bude determinováno tím, jaký má značná část společnosti vztah ke komunistické straně."