Dokument představil neznámé snímky z poprav německých civilistů po válce
Rozporuplný fenomén tzv. divokých odsunů krátce po skončení druhé světové války přiblížil divákům České televize dokument Davida Vondráčka Zabíjení po Česku. Představil dosud neznámé snímky z poprav, před kamerou poprvé promluvili němečtí i čeští svědci masakrů.
Ústředním tématem dokumentu je událost v severočeských Postoloprtech, kde bylo vojáky československé armády a revolučními gardami měsíc po válce zastřeleno 763 německých civilistů. Poprvé v dokumentu Davida Vondráčka promluvili němečtí i čeští svědci masakru, jehož pozadí se pokoušeli několikrát v poslední době rozkrýt severočeští policisté.
"Tam došlo koncem května, ale hlavně v prvních červnových dnech k vraždě několika set lidí. Bylo odkryto 763 hrobů a pravděpodobně tam ještě 500 lidí je někde zahrabáno. Tehdy vojáci čs. armády dostali rozkaz vyčistit města, protože tam měla být dislokovaná vznikající čs. armáda. Vyčistili to tak, že podle jakéhosi subjektivního klíče vybírali lidi, které postupně zabíjeli."
"Z lidského hlediska smrt pěti dětí. Nejdříve jsme si mysleli, že je to fingovaná poprava, ale pak jsme uviděli krev."
Jak uvedl David Vondráček, dokument přináší i neznámé záběry zabíjení Němců v Praze na konci druhé světové války od amatérského filmaře Jiřího Chmelíčka, který je pořídil úplnou náhodou.
"Co jsem zjišťoval, tak prakticky neexistují záběry vraždění civilistů, nerad to říkám, v přímém přenosu. Je to kolem 40 Němců, kteří podle historických zjištění byli sebráni bez ohledu na individuální vinu v pražských vilových čtvrtích Bubeneč, Ořechovka a byli internováni v kině Bořislavka."
"Technicky nejkvalitnějí a zároveň nejhrůznější jsou záběry nákladního automobilu, který přejíždí mrtvé a pravděpodobně i těžce zraněné, kde je vidět, že jde o automobil Studebaker americké výroby, který byl dodán v rámci spojenecké pomoci Sovětskému svazu. To auto má na sobě ruské evidenční číslo."
Film byl držen až do revoluce v roce 1989 v přísné tajnosti. Úřady totiž věděly, že zabíjení kdosi natáčel a pátraly po něm. Záběry Jiřího Chmelíčka poskytla jeho dcera Helena Dvořáčková a ve filmu také říká, proč to udělala.
K zesílení protiněmeckých nálad v Česku vedl návrat vězňů z koncentračních táborů, odhalování německých zločinů i závěrečné válečné operace na českém území. Dodnes se vedou spory historiků a politologů do jaké míry divoký odsun provázely spontánně nahodilé excesy a do jaké míry to bylo řízené státními orgány, armádou, ministerstvy.
