Odbory s novým vedením

František Dobšík (vlevo) a Václav Pícl, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Tak trochu ve stínu tragické havárie letadla polského prezidenta se koncem první dekády dubna odehrál sjezd největší odborové centrály v České republice - Českomoravské konfederace odborových svazů. Zástupci více než 471 tisíc odborářů na něm zvolili nové vedení. Jaké bude a co si klade za cíl?

Pátý sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů zvolil svým novým předsedou zkušeného, pětašedesátiletého odboráře Jaroslava Zavadila, který nahradil dosavadního předáka Milana Štěcha. Tento senátor za sociální demokraty odchází po osmi letech ve funkci šéfa nejsilnější odborové centrály v zemi. Jaroslava Zavadila, který byl jediným kandidátem na post předsedy, zvolili delegáti plným počtem hlasů. Podle šéfa odborového svazu KOVO Josefa Středuly čeká odbory ve vztahu k veřejnosti velká změna:

Josef Středula,  foto: ČTK
"Zejména si myslím, že dojde k změně diplomatického vyjadřování na vyjadřování vejmi přímé, a někdy také velmi ostré. Myslím si, že je to zcela logické. Tato doba nedává příliš prostor diplomacii a myslím si, že i odchod Milana Štěcha do přímé politiky a Jarda Zavadil na čele Českomoravské konfederace odborových svazů je naprosto logickým výsledkem."

Předsednictvo konfederace nově doplnili na postech místopředsedů Radka Sokolová z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče a Václav Pícl. Radka Sokolová prozradila, co by chtěla v nové funkci dokázat:

"Já bych spíš chtěla přinést na konfederaci své dosavadní zkušenosti, které mám z práce na Odborovém svazu zdravotnictví a sociální péče, a vlastně už předtím z působení v základní odborové organizaci. Takže já bych chtěla pokračovat ve své práci a rozšířit ji tak, aby mé zkušenosti mohli využít nejenom konfederace, ale případně i další odborové svazy, které jsou sdružené v českomoravské konfederaci."

František Dobšík  (vlevo) a Václav Pícl,  foto: ČTK
Václav Pícl postoupil do vedení republikových odborů z funkce místopředsedy školských odborů. Jeho jmenování proto uvítal zejména šéf školských odborářů František Dobšík:

"Určitě bude přínosem pro ten tým, který povede české odbory v dalším období. Já věřím, že jak byl prospěšný školství, tak bude prospěšný i všem zaměstnancům v České republice. Je zkušený, částečně politik, byl ve sněmovně, byl náměstkem ministryně, byl našim místopředsedou, jeho kvality se v jeho práci v odborech, v té centrále, projeví."

Václav Pícl na přání odborářů z odborového svazu Kovo pozastavil své členství v ČSSD:

"Já jsem přesvědčen o tom, že vedení takového útvaru, jako je konfederace odborových svazů, by neměla být zatížena tím, že by byla obviňována z vlivu různých politických stran. Proto si myslím, že to moje rozhodnutí bylo správné."

Jaroslav Zavadil
Členství v ČSSD bylo také často vyčítáno bývalému šéfovi odborové konfederace Milanu Štěchovi. Nový předseda Jaroslav Zavadil v žádné straně není, a jak řekl Českému rozhlasu, také nebude. Proč?

"No, protože si myslím, že jsem odborář. Já jsem prostě v 1989 roce, v prosinci, byl jeden z těch, kteří založili stávkové výbory, a od té doby se ze mně stal odborář. Do politiky jsem měl spoustu nabídek, vždycky jsem je odmítl, protože si myslím, že to je pro mně jednodušší. Řada mých kolegů vstupovala do parlamentu, do Senátu, aby tam právě mohli ovlivňovat řadu věcí, protože tam mámě spoustu podnikatelů, lékařů, právníků, ale máme tam hrozně málo lidí práce. Takže já si myslím, že je dobře, když tam budou vstupovat. A vzhledem k tomu, že naše členská základna jsou většinou zaměstnanci, tak předpokládám, že právě z těchto skupin by se měli lidé dostávat do parlamentu, aby tam mohli promluvit, aby mohli ovlivňovat to mínění.

Milan Štěch
I když vím, že v současné době v našem českém parlamentu, teď mluvím obecně, je to velmi složité, protože se mi zdá, a možná je to pravda, že se vypařila jakási rozumná komunikace a že se to spíše dnes staví do role až skoro nenávisti. A to je něco hrozného. Já jsem kdysi, před nějakou dobou, byl zásadním odpůrcem toho, aby se propojovaly odbory s politikou, ale pak jsme usoudili, v určitém zlomovém období, tak kolem roku 1995, když jsme přicházeli jednat s parlamentními delegacemi, že oni nás vůbec nebrali, oni s námi nechtěli mluvit. Tak jsme zjistili, že nám nic jiného nezbývá. A v tom nás hrozně podporoval bývalý prezident Václav Havel, který říkal, že bychom do politiky měli vstupovat, abychom měli možnost to ovlivnit. Nebo pak nám zbývá druhá cesta, a tou já se nechci vydávat - to je cesta Francie, to je cesta Itálie, to je cesta těchto evropských zemí jít neustále do ulic. Já jsem spíše zastáncem toho, aby se napřed vyjednávalo, aby se vyjednaly určité podmínky, které se vyjednat dají, a pak teprve mohou nastat tyto věci. U mně to udělalo určitý obrat, že jsem se nakonec smířil s tím, že je potřebné, aby někteří naši lídři byli v těch politických stranách, které jsou nám blízké."

Program Českomoravské konfederace odborových svazů se nese v duchu zásad, které odbory dlouhodobě prosazují. Chce například bránit tomu, aby hospodářská krize a její důsledky "nebyly zneužívány ke zvyšování tlaku na obcházení pracovní doby a na flexibilitu zaměstnanců". Bude se také muset poprat s úbytkem svých členů. Zatímco ještě v roce 2000 jich bylo milión, loni jen necelá polovina.

"Já si myslím, že to je normální jev. Na západ o nás většinou odborářů je kolem 20, 30, někde i méně procent, což není nic neobvyklého. My nevybočujeme z řady. Na druhou stranu je potřeba říct, že v posledním období, byť je hospodářská krize, došlo k naprosto nejmenšímu úbytku členů proti letům minulým. A jsou svazy, kde skutečně dochází k nárůstu jak organizací, tak členů. Ja si myslím, že to je hlavně a především záležitost odborových svazů, protože oni mají svoje členy. My máme za členy ten odborový svaz. My jsem samozřejmě schopni nabídnout i prostřednictvím našich odborníků, protože se tím zabýváme, některé metody, jak získávat členy, ale to je skutečně na nich, jestli to přijmou. Oni by si hlavně měli tuto záležitost vyrovnávat ve svém odborovém svazu."

A co si o roli odborů myslí ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka?

"Já si myslím, že odbory jsou zcela legitimním partnerem každé vlády, současně s třetí stranou toho partnerského trojúhelníku v rámci tripartity, čili zástupců zaměstnavatelů. Takže je vnímáme jako partnery. Vláda celá, osobně pan premiér, několikrát to i veřejně řekl, a výsledky tripartity za posledních několik měsíců za existence této vlády o tom svědčí."