Kalendárium

Kalendárium připomene i dvě bitvy - jedna je v historii zapsána jako slavné vítězství druhá se naopak stala stejně slavným synonymem prohry.

V březnu roku 1420 se mezi rybníky Škaredým a Markovcem sešikovalo vojsko Jana Žižky z Trocnova, aby odolalo přesile katolických rytířů. Husité zde předvedli velkou část svého repertoáru - využili terén i proslulou vozovou hradbu a úspěšně. Pověst říká, že na dno vypuštěného rybníka nakladly ženy šátky, do kterých se těžcí jezdci zamotali. Nejspíše to ale nebylo potřeba, špatně pohybliví rytíři byli v bahně jistě dobrými terči i bez šátků a bitva u Sudoměře se zařadila mezi slavná husitská vítězství.

Být to o několik století později, možná by se o protivnících husitů řeklo, že dopadli jako sedláci u Chlumce. Oním Chlumcem je míněn Chlumec nad Cidlinou, kde roku 1775 byli poddaní, rebelující proti robotě, na hlavu poraženi vojskem.

---

Operní pěvec Eduard Haken by mohl být stejně tak hrdinou kalendária jako krajanské rubriky. Proč? To prozradil v roce 1992 v pořadu A léta běží...

Milada Šubrtová a Eduard Haken v Dvořákově opeře Rusalka, foto: ČTK

"Já jsem se narodil v roce 1910 na Volyni na Ukrajině v malé české osadě, kde měl táta zemědělskou usedlost. Zakrátko vypukla první světová válka a otec byl povolán na vojnu do ruské armády. Otec byl povolán na vojnu do ruské armády a my s mámou a babičkou jsme zůstali doma, byla nás kupa dětí, bylo nás tehdy už šest malých dětí a máma měla plnou hlavu starostí, jak všechno to hospodářství, hovězí dobytek, drůbež atd., obstarat. Dokonce došlo k tomu, že když se fronta přiblížila k tomu našemu území, tak jsme se museli evakuovat. To byly hrozné doby. My jako caparti jsme to nějak nevnímali, nám to ani tak moc nevadilo. Když vypukla revoluce v Rusku, tak se formovaly československé legie, táta jakožto Čech se tam přihlásil a když legie odcházely zpět před Sibiř, táta zůstal na Volyni. Mezitím se nejstarší bratr dostal na gymnázium a táta se rozhodl, že budu také studovat na střední škole."

Na univerzitu pak Haken nastoupil už v Praze, na přání otce studoval medicínu, později přešel ke zpěvu. Od třicátých let působil v Národním divadle a jeho jméno je známé i těm, kterým opera příliš neříká, i oni si možná vybaví Eduarda Hakena jako vodníka v Dvořákově Rusalce.

---

A nakonec ještě vzpomínka na dětská léta. Tomu, kdo si kdysi hrával s oblíbenou stavebnicí Merkur, připomeneme, že její tvůrce Jaroslav Vancl zemřel před 30 lety. Jeho Merkur má spoustu fanoušků mezi dnes už dospělými, svědčí o tom i oblíbené a navštěvované muzeum v Polici nad Metují, kde kdysi stavebnice vznikla.