Na skok do Tábora
Jižní expres Českých drah jede po nové trati s tunely a mosty svižně. Nikde nestaví a z hlavního nádraží v Praze vás odveze přímo do Tábora. Cesta do druhého největšího města na jihu Čech se výrazně zkrátila a návštěva slavného historického města rozhodně stojí za to.
Tábor na hoře Tábor
Tábor je biblický vrch nedaleko Galilejského jezera ve Svaté zemi. Velmi nápadně připomíná náš Říp. Stejně jako naše památná hora se i on osaměle vypíná nad okolní krajinou. Podle křesťanské tradice na této hoře došlo k proměnění Páně, jak ho popisují tři evangelia. Pět let po upálení mistra Jana Husa, v době hluboké církevní a společenské krize se vysoký ostroh nad Lužnicí stal místem, kam se uchýlili revoltující věřící. Dali mu biblické jméno Tábor a po čase tak nazývali i své město na ostrohu. Eneáš Silvio Piccolomini, pozdější papež Pius II. ve své Kronice české přisuzuje největší zásluhu o zrod města Janu Žižkovi. „Město, které obsadil, nebylo obklopeno hradbami, proto vybral místo opevněné přirozenou polohou.“ V historickém filmu Proti všem režiséra Vávry je slavná scéna z počátku Tábora. Lidé přicházejí ke dvěma kádím, kam odkládají všechny své cennosti.
Podobně to popisuje i Miloš V. Kratochvíl ve své Husitské kronice. Socialističtí historikové se postarali, aby husitství vstoupilo od českých dějin jako první pokus o vytvoření komunistické společnosti. Město se však brzy stalo především mocenským centrem husitství. Široké okolí ovládalo jako feudální vladař. Tábor byl v rámci českého království samostatnou politickou veličinou s vlastní ekonomikou a vojskem. Autoritu českého krále jako panovníka Táboři neuznávali přesto, že jim v roce 1437 císař Zikmund udělil statut královského města. Až o patnáct let později v roce 1452 se město husitů sklonilo před vojskem Jiřího z Poděbrad a poprvé uznalo českého krále za svého lenního pána. Ztrátu táborské nezávislosti neodvrátilo ani vynikající opevnění posilované od založení města.
Kruté rány osudu
Dva velké požáry v šestnáctém století zničily většinu měšťanských domů, většinou dřevěných. Způsobily množství tragických osudů. Na druhé straně vyburcovaly úsilí stavět nové domy, lepší, pevnější, kamenné. Tábor se stal renesančním městem, jehož skvosty můžeme obdivovat ještě dnes. Ve stejné době táborští měšťané dokončovali systém městského podzemí. Do skalnatého podloží lámali štoly, které jim sloužili jako zásobárny potravin a úkryty. Mnohé sklepy byly postupně propojeny a vytvořily soustavu podzemních prostor. Část z nich je dnes přístupná.
ČTĚTE TAKÉ
Další rána přišla v roce 1547, kdy se město postavilo českému králi Ferdinandovi I. Habsburský panovník měšťany tvrdě potrestal konfiskací rozsáhlých pozemků, které od husitských časů tvořily základ prosperity města. Tábor odepřel poslušnost Habsburkům i v roce 1618, kdy se přidal ke stavovskému povstání. Když se o tři roky později vzdal generálu Baltasaru Marradasovi, císařští vojáci město bezohledně vydrancovali. To se ještě opakovalo koncem třicetileté války, kdy Tábor pro změnu vyplenili Švédové. Po poklidných desetiletích poměrně prosperujícího okresního města v rakouském mocnářství se nálady v Táboře změnily. V polovině 19. století nastal bouřlivý rozvoj národního cítění. V roce 1878 se tu otevřelo městské muzeum, které od té doby oživovalo zájem o husitskou dobu v českých dějinách.
Muzeum, které vypráví příběh
A také rozhodně zabaví. Dospělí obdivují sbírky husitských zbraní od obyčejných cepů a praků až k mohutné houfnici. Porovnávají zrezlé drátěné košile s lesklými pláty brnění z filmů Otakara Vávry. Děti si zase pouštějí všechno, co se dá pustit, interaktivní expozice toho nabízí dost. Ale současná výstava husitského muzea je postavená hlavně na příběhu Jana Žižky. Děti si třeba mohou vyzkoušet, jak se žije se zrakovým handicapem. Návštěvník se stává hodnotitelem, který by měl na konci výstavy rozhodnout: „Byl Žižka hrdina nebo padouch?“ Jaké okolnosti ho vedly k jeho činům, jakou měl motivaci? Postupně se seznámí se Žižkovým dětstvím a mládím, s jeho odchodem z rodné tvrze, s životem mezi lapky i s jeho prvními vojenskými zkušenosti. Jako divák sleduje, jak se rodí velký vojevůdce, a to i za cenu kontroverzních rozhodnutí a činů.
Tábor, krok za krokem
Největší dominantou na Žižkově náměstí je kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, který byl postaven roku 1541 v gotickém stylu. Na vyhlídku kostelní věže vedou dvě stovky schodů. Cestou nahoru minete dva zvony pojmenované po svatých Václav a Michal.
Další pamětihodností je pomník Jana Žižky z Trocnova. Městská rada se na konci šedesátých let 19. století rozhodla uctít Žižkovu památku vztyčením jeho sochy. Sochu zhotovil Josef Václav Myslbek, ale bohužel, bronzový odlitek byl nekvalitní a bortil se. Další šanci dostal Josef Strachovský, který pro sochu Jana Žižky použil pískovec. A právě tato socha stojí od roku 1884 na táborském náměstí.
Kromě kostela a sochy Jana Žižky z Trocnova stojí za pozornost také renesanční kašna a sousoší svatého Donáta a svatého Floriana z roku 1775.
Stará radnice z roku 1521 je národní kulturní památkou a představuje jednu z nejvýznamnějších staveb pozdní gotiky u nás. Kromě husitského muzea je v prvním patře velký gotický sál s kamenným městským znakem a jezdeckou sochou Jana Žižky. Jde o druhý největší sál své doby. Větší je jenom Vladislavský sál na Pražském hradě.
Nejstarší stavební památkou v Táboře je poslední ze čtyř věží kotnovského hradu. Pochází z druhé poloviny 13. století. V 17. století se ze starého hradu stal pivovar. Vedle věže stojí Bechyňská, poslední městská brána.
Táborský Jordán byl založen v roce 1492 jako zásobárna pitné vody a je nejstarší údolní nádrží ve střední Evropě. Vodní plocha dosahuje místy hloubky až 18 metrů a rozprostírá se na 50 hektarech. Jižní stranu nádrže lemuje cyklostezka s odpočinkovými moly. Na protější straně je plovárna a Jordánská pláž s půjčovnou loděk a šlapadel.
Pro milovníky zmrzliny je v Táboře povinná zastávka v Moccacafé! Tato kavárna v roce 2017 vyhrála české kolo světové zmrzlinářské soutěže a v evropském finále v Rimini zvítězila u novinářské části poroty.
Ke zmrzlině patří káva. Kafé Knihy Jednota nabízí dobrou kávu u knihy. Kavárna je současně knihkupectvím, kde si můžete vybrat z pestré nabídky titulů od menších nakladatelů.
Výrobce výběrové, kvalitní kávy s názvem Garage Cooffe v loňském roce otevřel v Táboře první kamennou prodejnu, kde nechybí káva pro motorkáře nebo zamilované. Samozřejmostí jsou i ochutnávky nových druhů. Tuhle zajímavou prodejnu najdete v centru kousek od Divadla Oskara Nedbala.
A to jsme ještě nezmínili Muzeum čokolády, Antikvariát Bastion a skvělé čínské, indické a staročeské restaurace.
Za jeden den se to zkrátka nedá stihnout. Ale můžete se do Tábora vrátit. Z Prahy sem cesta trvá pouhou hodinku.
Související
-
-
Poznejte kraje Česka
Praha je nejznámější a nejatraktivnější město Česka. Ale Česko zdaleka není jen Praha.
-
10 muzeí, která stojí za to vidět
Zajímáte se o historii? Baví Vás technika? Líbí se Vám letadla nebo automobiloví veteráni? RPI vytipovalo 10 českých muzeí, která rozhodně nenudí, jsou zábavná, zajímavá.
