Tábor - bašta husitů slaví 600 let od svého dramatického založení

Tábor, známý jako město husitů, slaví od svého založení 600 let. I když náměstí dominuje socha slavného husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, nebyl to on, kdo město založil. Přičinila se o to skupina kazatelů, Žižka byl v té době zřejmě ještě v Plzni. Bylo to však období hodně dramatické a plné bojů.

Žižkovo náměstí v Táboře, foto: Dana Martinová

Jakub Smrčka, foto: Adriana Krobová, archiv ČRo

Už rok před založením Tábora se husitská obec utvářela v nedalekém Ústí nad Lužnicí (dnes je zde Sezimovo Ústí). Poté, co byli husité z města vyhnáni, se však rozhodli zaútočit. Stalo se tak na Popeleční středu roku 1420, uvedl Jakub Smrčka, ředitel Husitského muzea v Táboře.

"Poté co se při masopustním úterku ti obyvatelé vraceli ke katolickému zvyku, veselili se a opili, tak nad ránem na Popeleční středu bylo město přepadeno, dobyto a obsazeno opět těmi husity. Kdo se k nim nepřidal, ten byl vyhnán. Po několika týdnech bylo rozhodnuto, že je potřeba dobýt také nedaleké Hradiště, kde stával hrad, a to je místo budoucího Tábora. Hradní posádku vyhnali, hrad obsadili a začali tu budovat město. Takhle vznikl dramaticky Tábor v předjaří a na jaře roku 1420."

Kde se vzalo pojmenování Tábor?

Tábor, zdroj: archiv Univerzity Karlovy

"Husité to místo nazvali Hradiště hory Tábor. Pojmenování Tábor, se objevuje už v Bibli. Je to hora, která se nachází v Izraeli, v oblasti zvané Galilea. Už v několika předchozích letech svolávali radikální reformní kazatelé po českém venkově shromáždění na kopcích, návrších a horách. Ty byly potom velmi často nazývány také hora Tábor. Takže i dnes můžeme najít na mapách často horu Tábor."

Tábor nejen místo, ale i symbol celého hnutí

"To pojmenování se stalo symbolem. Nebylo to jen geografické jméno, ale pojmenovaní celého reformního hnutí, které věří v brzký konec světa a v to, že se mají shromáždit a po boku Kristově vytvořit armádu proti zlu, proti antikristovi a vyhrát ten konečný boj. Proto nazvali místo, na kterém se usídlili Hora Tábor, ale protože se původně jmenovalo Hradiště tak jméno tohoto města bylo až hluboko do 19. století Hradiště Hory Tábor."

Socha Jana Žižky v Táboře, foto: Dana Martinová

Kdo je považován z husitských vůdců za zakladatele města. Nebo jich bylo víc?

"Bylo jich více. Často se objevuje, že zakladatelem Tábora byl Jan Žižka z Trocnova. To není historicky přesné. On byl v době, kdy bylo Ústí husity přepadeno ještě v Plzni nebo na cestě z Plzně. I v době, kdy bylo dobyto nedaleké Hradiště, byl Žižka mimo toto místo. Mezi zakladatele patřili Petr Hromádka z Jistebnice nebo Chval z Machovic. Byli tu přítomni kazatelé, kterých byla celá řada, a kronikářské záznamy jmenují jen některé.

Jan Žižka byl jedním z vojenských velitelů Tábora spolu s Mikulášem z Husi. Žižka byl asi tím, kdo dal na začátku dubna příkaz, že se mají obyvatelé Tábora vydat k Sezimovu Ústí a to město zrušit. Jeho obyvatele, kteří tam ještě zůstali, vyzvali, aby město opustili a šli s nimi na Tábor. Město bylo zapáleno, aby se tam nikdo nemohl vrátit a udělat tam ležení při obléhání Tábora."

Jak Tábor vypadal, jaké tam byly domy, jak lidé žili?

"Důležité je, že to město bylo založeno už podruhé. Již dávno před husity, asi 100 let před nimi, bylo za dramatických okolností zakládáno a budováno mocným rodem Vtíkovců. Ti tam založili hradiště, ale bez povolení krále Přemysla Otakara II. Ten je z místa vyhnal a vybudoval ho sám. Vybudoval i hrad, který nese jméno Hradiště. Po jeho smrti ho opět získali Vítkovci, ale město už se neobnovilo."

Za husitů lidé žili ještě v polozemnicích

Model města, foto: archiv Husitského muzea v Táboře

"Co se domů týče, už v tom raném středověku se budovaly tzv. zemnice a polozemnice, tedy zahloubené objekty, které byly zastřešené nějakou slámovou doškovou střechou. Takže husité přišli a vyčistili staré zemnice a polozemnice, což často dokládají archeologové. Tím do jisté míry zachovali uliční síť někdejšího přemyslovského města. Začali opevňovat a dobudovávat hradby, přičemž polovina práce je čekala hotová.

Domy tehdy vypadaly nuzně, bez vyšších pater. Byly ze dřeva, slámy. Kámen se používal jen na základovou zídku a stejně tak vypadala radnice. Byla to nějaká dřevěná vícepatrová rychta. Vypadal tak i kostel, který byl založen a velmi rychle postaven ve formě nějaké dřevostavby, o které později Aeneas Silvius Piccolomini (rod vlastnil v Čechách Náchod a Ratibořice) říkal, že je to dřevěná stodola. Nevíme přesně, jak ten kostel vypadal. Hlavní stavební činnost se musela soustředit na dobudování opevnění," přiblížil založení města historik Jakub Smrčka, ředitel Husitského muzea v Táboře.

Znak Tábora

Husitské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí Tábora. Dobylo a vyplenilo kláštery v Milevsku, Louňovicích a Zlaté Koruně. S nepřáteli zacházeli husité stejně nelítostně, jako katolická vojska s nimi.

Tábor se stal královským městem

Město se poměrně rychle rozrůstalo a dosáhlo až 3 000 obyvatel. Po bitvě u Lipan se představitelé města dokázali smířit se Zikmundem Lucemburským, který na oplátku udělil husitské obci listinou z roku 1437 městská práva, po vzoru Starého Města Pražského. Tábor se tak stal plnoprávným královským městem, se znakem, v němž se nad hradbami vznáší říšský orel, s lucemburským orlem na prsou. Lucemburský orel byl později nahrazen českým lvem.