Před 600 lety husité vedeni Janem Žižkou zvítězili u Německého Brodu nad druhou křižáckou výpravou

Jan Žižka

Neúspěch druhé křížové výpravy vedl k upevnění husitského hnutí v českých zemích. Až do roku 1427 si Čechy netrouflo napadnout žádné početnější vojsko.

Carl Gustaf Hellqvist: Upálení Jana Husa na koncilu v Kostnici | Zdroj: Wikimedia Commons,  public domain

Náboženský a mocenský spor o roli církve ve společnosti se poprvé v českém království přenesl na bojiště. Osudným bodem zlomu bylo upálení oblíbeného kazatele Mistra Jana Husa v Kostnici 6. července 1415. Hus, který kritizoval uzurpování světské moci církví a pranýřoval nemorální prodej odpustků, začal být uctívaný jako mučedník. Jeho učení se začalo v českých zemích rychle šířit.  Symbolem husitského hnutí se stal kalich, připomínající jeden z požadavků hnutí – přijímání podobojí, na znamení rovnosti duchovních a laiků.

Pamětní mince k výročí první pražské defenestrace | Foto: ČNB

Král Václav IV. se pokusil ještě situaci uklidnit, a tak na Novoměstskou radnici dosadil nové konšely, kteří radikálně zakročili proti husitům, několik jich zatkli a vzápětí pro výstrahu popravili. Následná tvrdá odveta proti konšelům známá jako první pražská defenestrace se stala počátkem husitské revoluce, která přerostla v dlouholeté války.

Dědicem země a koruny se po smrti krále Václava stal jeho bratr Zikmund. Šlechta byla ochotna ho přijmout, ale stanovila si podmínky dle tehdejších zvyklostí. To ovšem císař odmítl, jelikož chtěl panovat bez ohledu na zájmy šlechty. Z Vratislavi začal připravovat vojsko k dobytí vzpurných Čech. Papež Martin V. na jeho žádost vyhlásil v březnu 1420 první křížovou výpravu proti kacířským Čechům. Do jejího čela se postavil sám uherský a římský král Zikmund Lucemburský.

Hugo Schüllinger: Zapálení Kutné Hory a útěk vojáků Zikmundových | Zdroj: Franciszek Tegazzo,  Polona.pl,  Wikimedia Commons,  public domain

Přes značnou početní převahu nedokázali křižáci zničit husitská vojska složená z dobrovolníků bez vojenského výcviku. Hlavně nedokázali porazit Jana Žižku, který vstoupil do historie jako vojevůdce, co nikdy nepoznal hořkost porážky. První a vzápětí i druhá křížová výprava tak skončily pro císařské vojsko nezdarem. Po debaklu na Vítkově a o rok později u Žatce přišly další porážky křižáků u Kutné Hory a Německého brodu. Tu poslední ránu na útěku do Uher jim husité zasadili 10. ledna 1422.

klíčové slovo:
  • Výročí týdne

Související