Česko je připraveno pomoci řešit blízkovýchodní konflikt

Dvacet let uplynulo od doby, kdy tehdejší Československo obnovilo diplomatické vztahy s Izraelem. Připomíná to i konference, kterou v úterý zahájil v Praze předseda vlády Jan Fischer. Prohlásil také, že Česko je připraveno pomoci se zprostředkováním mírových rozhovorů na Blízkém východě.

Premiér Fischer konstatoval, že Česko sdílí s Izraelem společné kulturní dědictví a oba národy se po staletí vzájemně ovlivňovaly. Zároveň vyjádřil potěšení nad tím, že Česko patří v Evropě mezi státy s nízkou mírou antisemitismu. Vyzdvihl také hospodářskou spolupráci mezi oběma zeměmi:

Jan Fischer, foto: ČTK

"Za 20 let se Česká republika znovu stala vhodným územím pro izraelské investice a obchod. Je zde samozřejmě řada rodinných vazeb, řada izraelských firem se vlastně vrací do země, odkud přišli jejich zakladatelé. Za neméně podstatný pokládám vývoj v České republice. Česká republika je zemí bezpečnou pro izraelské investice a samozřejmě má v této věci i kontinuitní politiku."

Premiér Jan Fischer prohlásil, že Česká republika je ochotna přispět k mírovému řešení blízkovýchodního konfliktu:

"Jakkoliv si uvědomujeme, že spravedlivé a trvalé mírové uspořádání závisí na mnoha faktorech, které nedokážeme zcela ovlivnit, ale jsme vždy připraveni pomoci v rámci našich možností. Zejména se to týká zprostředkování. Není žádným tajemstvím, že Česká republika, pokud jde o vztahy s Izraelem, volá po jasné, pevné pozici Evropské unie, a že Evropská unie tuto pozici hledá a troufnu si říct, že ne úplně ji dosud nalezla."

Moše Arens a Jan Fischer, foto: ČTK

Bývalý izraelský ministr zahraničí Moše Arens na konferenci prohlásil, že Izrael bývá občas zklamán postojem Evropské unie. Necítí podle něj od ní takovou podporu, jaká existuje ze strany USA. "Česká republika je jeden z nejbližších přátel Izraele. Očekáváme, že využije svého vlivu v Evropské unii," zmínil Moše Arens, který v roce 1990 s ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem obnovil vzájemné diplomatické styky.

Československo patřilo mezi první země, které po druhé světové válce uznaly stát Izrael. Vztahy mezi oběma zeměmi pak ale kvůli vlivu Sovětského svazu ochladly a obnoveny byly až po pádu komunistického režimu u nás.

Za posledních 20 let se samozřejmě vyvíjel i vztah naší společnosti k izraelskému státu, říká Jan Herzmann, ředitel společnosti Factum Invenio, která uskutečnila průzkum na toto téma:

"Stát, Československá socialistická republika, byl vůči Izraeli opravdu nepřátelský, ale česká veřejnost zdaleka ne tolik. Možná, že součásti toho, jak se lidé vymezovali vůči tomu státu, byl i velmi shovívavý až přátelský vztah k Izraeli. A ten pokračuje a asi je založen na tradici vztahu k Židům a židovství už z doby první republiky."

Podle Jana Herzmanna 41 procent dotázaných řadí izraelsko-palestinských konflikt mezi pět nejdůležitějších konfrontací na světě. Největší část respondentů se nepřiklání ani na jednu stranu konfliktu, jen pětina si vybrala mezi jeho stranami, z ní pak dvě třetiny zvolily Izrael.