Národních kulturních památek bude víc

Vláda v pondělí schválila rozšíření seznamu národních kulturních památek. Dalších 38 objektů, staveb či věcí bude od července letošního roku požívat nejvyšší památkové ochrany státu. Seznam bude mít celkem 274 položek. Je to moc nebo málo? K čemu je vyhlášení národní kulturní památkou dobré? A pro koho víc, pro koho míň? Nad tím se můžeme zamyslet v příspěvku Viléma Faltýnka.

Vila Primavesi, jižní strana

Národní kulturní památka je označení sloužící k ochraně a propagaci dané památky. Napomáhá uchování a lepšímu poznání naší historie a kultury. Co jste například věděli o rychlíku Slovenská strela, o vodním díle Les Království nebo olomoucké vile Primavesi? Ta pochází z počátku 20.století a přinesla k nám moderní anglosaský typ bydlení.

"A navíc manželé Primavesiovi tím, že se přátelili s řadou nejvýznamnějších víděňských umělcům, jmenujme Josefa Hoffmana, Gustava Klimta nebo sochaře Antona Hanaka, tak z vily vytvořili galerii jejich prací a zároveň se pokusili sami o obrodu životního stylu své doby,"

říká ředitel Muzea umění v Olomouci Petr Zatloukal.

Ministr kultury Václav Riedlbauch:

Dům U Černé Matky Boží

"Jestli tady mámě něco, co můžeme do budoucna využívat, to je ten kulturní průmysl, turistika vázaná na to, že máme něco zajímavého, tak by byla škoda to nerozšiřovat. Je to ukazování toho kulturního vkladu, který tady po staletí byl."

Mezi nově prohlášenými národními památkami jsou také Plečnikův kostel v Praze, kubistický dům U Černé Matky Boží, brněnský hotel Avion, Archeologické naleziště Dolní Věstonice, krematorium v Pardubicích, větrný mlýn v Kuželově a další. Ministr kultury:

"Má to především ten prestižní dopad. Je to první liga památkové ochrany u nás. Národní kulturní památkou se nemůže stát jen tak nějaký předmět nebo objekt, musí být už předtím kulturní památkou a tady odborníci spolu se zástupci krajů, měst, obcí se dohodnou na tom, že to je něco tak výjimečného, že by to zasloužilo zvýšenou ochranu. To je smyslem. A lze pak čerpat různé prostředky, na které by města sama ze státního rozpočtu nedosáhla."

Vila Primavesi, západní strana

Majitelka vily Primavesi Pavla Honzíková se přesto obává obtíží, které z nového statutu vyplynou:

"My jsme vůbec nevěděli, že ta budova má být zařazena mezi národní kulturní památky. Pro mě jako majitele to znamená další finanční výdaje, více starostí a minimální přínos a efekt pro tu vilu."

V případě rekonstrukce takto chráněné stavby je třeba daleko více dbát na zachování její autenticity. A pokuty za nedodržení předpisů jsou až dvojnásobné oproti běžným památkám a dosahují milionových částek.

Slovenská strela

Na seznamu je nově také pět movitých věcí. Zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky nebo železniční motorový vůz Slovenská strela z roku 1936, vyrobený před více než sedmdesáti lety v kopřivnické Tatře.

Peníze z rozpočtu ministerstva kultury půjdou přednostně na tyto památky. Podle Václava Riedlbaucha rozšíření seznamu památek státní rozpočet nezatíží.

"V rámci programu a peněz, které máme dislokovány, jde o určitou prioritu. Jde o to, že je potřeba peníze soustředit na nejvýznamnější památky a těm pomoci v první řadě. To neznamená, že na ty ostatní se nedostane, ale tady je prostě priorita."

Naposledy se seznam rozšířil před více než dvěma lety. Už tehdy vzbudilo pozornost, že se obsahoval i nemovité památky, například unikátní filmový záznam procesu se skupinou kolem doktorky Milady Horákové.